Odložení druhého kola prezidentské volby oznámil Wolfgang Sobotka na pondělní tiskové konferenci. Hlasování se mělo odehrát v neděli 2. října, část voličů si však stěžovala na problémy s lepidlem na obálkách, do nichž měli vkládat korespondenční hlasy.
Obálky se samovolně rozlepují, což by vedlo k neplatnosti hlasu. Komise musejí podle pravidel hlasy z rozlepených obálek vyřadit, neboť je možné, že s ním po odeslání kromě samotného voliče mohl manipulovat někdo jiný.
„Musím oznámit, že kvůli výrobní vadě hlasovacích lístků není možné volbu legálně uskutečnit,“ konstatoval rakouský ministr Sobotka. Vláda odpoledne stanovila nový termín na 4. prosince, což je druhá adventní neděle.
Ve druhém kole hlasování se střetnou bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen a člen pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Jejich první duel se uskutečnil už v květnu a těsně jej vyhrál Van der Bellen. Výsledek tehdy zvrátily korespondenční hlasy, dvaasedmdesátiletý akademik díky nim získal podporu 50,3 procent voličů.
Zeman se sešel s Hoferem. Ten mu na Hrad přivezl dort |
Ústavní soud však později výsledek druhého kola zrušil, a to právě kvůli problémům s korespondenčními hlasy. S volebními lístky v některých komisích manipulovaly nepovolené osoby, sčítání navíc ve 14 okrscích začalo v době, kdy oficiálně nezasedala volební komise.
Předseda soudu Gerhart Holzinger řekl, že nemá přímé důkazy o manipulaci s výsledkem voleb, ale ke zpochybnění výsledku stačí, že k ní teoreticky mohlo dojít (podrobnosti najdete zde).
Rakousko je od 8. července bez prezidenta, předchozí mandát Heinze Fischera skončil bez ohledu na zrušení voleb. Pravomoci hlavy státu od té doby formálně náleží tříčlennému kolegiu předsednictva rakouské Národní rady. Jeho členy jsou Doris Buresová, Karlheinz Kopf a Norbert Hofer.
Paradoxně tedy prezidentský úřad částečně zastává kandidát, který v původním hlasování prohrál (více se dočtete zde).