Lidovci, sociální demokraté a liberálové zahájili koaliční vyjednávání v listopadu, NEOS do něj podle Meinlové-Reisingerové šla s cílem „bojovat za reformy, které jsou nutné“, a prosazovat politiku, jež „se dívá dále než k příštím volbám“. V posledních dnech se ale podle šestačtyřicetileté političky ukázalo, že není možné dosáhnout průlomu v zásadních otázkách.
O rozhodnutí ukončit vyjednávání o koalici Meinlová-Reisingerová v pátek ráno informovala úřadujícího kancléře a šéfa lidovců Karla Nehammera, šéfa SPÖ Andrease Bablera a prezidenta Alexandera Van der Bellena. Právě hlava státu teď může sehrát zásadní roli v dalším vývoji.
Van der Bellen tak učinil už v říjnu, když sestavením vlády pověřila Nehammera navzdory tomu, že tradičně kabinet vytváří vítěz voleb, kterým se loni poprvé stali pravicově populističtí Svobodní (FPÖ). Van der Bellen svůj krok zdůvodnil tím, že Svobodní nenašli žádného koaličního partnera ochotného nechat lídra FPÖ Herberta Kickla usednout do kancléřského křesla.
Rakouský prezident pověřil sestavením vlády kancléře Nehammera, FPÖ obešel |
FPÖ v pátek uvedla, že před koalicí trojice „poražených“ měsíce varovala. Nehammer podle ní dosud neakceptoval to, že ve volbách lidé rozhodli o tom, že už ho nechtějí v čele vlády. Je na čase, aby odstoupil, míní Svobodní.
Scénáře dalšího vývoje
Podle agentury APA je nyní několik možností, jak se může situace vyvinout, za nepříliš pravděpodobné považuje, že vznikne vláda složená jen ze dvou stran. Nehammer odmítá vládní spolupráci se Svobodnými pod vedením Kickla, i když by taková koalice měla pohodlnou parlamentní většinu.
Koalici lidovců a sociálních demokratů zase činí nepravděpodobnou to, že by měla většinu jediného hlasu a mohla by být nestabilní. SPÖ účast na vládě s FPÖ jednoznačně odmítá.
Vítězní Svobodní nemají automaticky nárok Rakousku vládnout, říká expertka |
Mohla by tak vzniknout jiná trojkoalice, další možností jsou předčasné volby. Jak ale poznamenává Reuters, lidovci a sociální demokraté na nich nebudou mít zájem, protože podle průzkumů veřejného mínění nyní za Svobodnými zaostávají o více než deset procentních bodů.
Zářijové volby FPÖ vyhrála se ziskem 28,8 procenta hlasů, následovaná lidovci s 26,3 procenta a sociálními demokraty s 21,1 procenta. Do parlamentu se dostali ještě NEOS s 9,1 procenta a Zelení s 8,2 procenta.
