Rakouské úřady klasifikují jako takzvané „mimořádné“ žáky ty děti, které jsou už natolik rozumově rozvinuté, aby mohly chodit do školy, ale kvůli nedostatku znalosti němčiny se nemohou se účastnit výuky.
Portál Heute s odvoláním na vídeňského radního pro školství Christopha Wiederkehra uvádí, že v současné době patří do této skupiny žáků ve vídeňských školách 44,6 procenta prvňáčků. Před dvěma lety to bylo 36 procent.
Heute dále dodává, že 61 procent současných prvňáčků s nedostatečnou znalostí němčiny se narodilo v Rakousku a 24 procent má dokonce rakouské občanství. Z dat také vyplývá, že v sedmi městských částech Vídně je do kategorie „mimořádných“ řazeno přes 50 procent žáků.
Muslimských žáků je v nejnižších ročnících ve Vídni už víc než katolických |
„Ani jedno nemá němčinu jako svůj mateřský jazyk,“ cituje portál nejmenovanou učitelku, která učí 22 dětí. Podle ní má přibližně polovina rakouské občanství.
Status mimořádného žáka mohou mít děti jen dva roky, během nichž nedostávají známky z předmětů v němčině. Po dvou letech už fungují v regulérním režimu.
Podle deníku Der Standard je současná situace výsledkem slučování rodin syrských uprchlíků, kteří převážně žili v tureckých uprchlických táborech a neměli žádné zkušenosti s němčinou. Proces probíhá od roku 2023. Každý měsíc po dobu jednoho a půl roku přicházelo 300 nových dětí, v poslední době však počty klesaly.
Vídeň pro tuto skupinu žactva vytvořila na jaře speciální třídy, v nichž se po dobu dvou měsíců učí němčinu s učitelem se znalostí jazyka jejich původu. Programu se účastní i rodiče, které učitelé seznamují s fungováním školského systému v Rakousku.
Konec sporům o chipsy. Škola zakázala svačiny z domova, dětem prodává vlastní |
Podle údajů Ředitelství pro vzdělání má 26 procent vídeňských prvňáčků jako svůj první jazyk arabštinu. Následují žáci s turečtinou (16 procent), srbštinou (devět procent), rumunštinou (pět procent), ukrajinštinou (pět procent) a albánštinou (tři procenta).
Podle některých kritiků se zdá situace dramatičtější, než ve skutečnosti je. Poukazují na to, že test Mika-D, který měří znalosti němčiny u školáků, může být zavádějící a děti mohou ve skutečnosti němčinu poměrně dobře ovládat, minimálně co se týče pasivních znalostí, jen jim dělá potíže se správně vyjadřovat. Podle nich by možná test odhalil nedostatky i u rodilých mluvčích.
