Zastřešující nový zákon o integraci má být dopracován během příštích šesti měsíců. Norma mimo jiné přizná cizincům právní nárok na kurzy němčiny, při kterých ale budou muset spolupracovat. O Kurzově plánu na zpřísnění legislativy týkající se cizinců ve čtvrtek informovala rakouská agentura APA.
Hlavní změnou bude podle Kurze zavedení veřejně prospěšných prací, jako je udržování veřejných ploch či pomoc v sociálních zařízeních. Těmto činnostem by se nezaměstnaní žadatelé o azyl mohli za symbolickou odměnu věnovat 15 až 30 hodin týdně. Pokud uprchlíci tyto práce odmítnou, má se jim snížit sociální podpora.
Kurz chce i snížení minimální sociální podpory pro nově příchozí. Na tento příjem by měli mít v plné výši nárok až po pěti letech legálního pobytu. „Musí existovat rozdíl mezi těmi, kteří jsou zde čerstvě a těmi, kteří již do systému něco zaplatili,“ vysvětlil.
Ministr také řekl, že zváží zákaz úplného zahalování muslimských žen. Podle něj nejde o náboženský, ale „protispolečenský“ symbol. Agentura APA připomněla, že ministr ještě před dvěma lety volání po tomto zákazu odmítl.
Kurz je členem rakouské Lidové strany (ÖVP) a zároveň ministrem zahraničí. Poznamenal, že své návrhy konzultoval s koaličními sociálními demokraty.
Studie: Migranty se v EU nedaří zapojit do trhu práce
Žádné z devíti zkoumaných původních členských zemí Evropské unie se dosud nepodařilo uspokojivě integrovat uprchlíky na trhu práce. Zjistila to studie německé Bertelsmannovy nadace.
Studie je založená na číslech i osobních rozhovorech. Analyzuje 94 různých opatření na podporu integrace migrantů, kteří přišli do Evropy v posledních letech. Studii vypracoval tým třinácti výzkumníků pod vedením ekonoma Ivána Martína z Evropského univerzitního institutu ve Florencii.
Porovnává devět relativně bohatých původních členských zemí EU: Švédsko, Dánsko, Francii, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Španělsko, Itálii a Velkou Británii. Závěr studie vede podle serveru deníku Der Standard k vystřízlivění, ale nikoliv k beznaději. Každá z těchto devíti zemí přijala značný počet uprchlíků.
Nejambicióznější přístup k integraci uprchlíků uplatňují ve Švédsku, kde mezi lety 2000 a 2015 požádalo o azyl asi půl milionu lidí. Ve Švédsku může každý žadatel o azyl s prokázanou totožností od prvního dne pracovat, na rozdíl od Rakouska, kde jsou žadatelé o azyl nyní z trhu práce prakticky vyloučeni.
Přesto i ve Švédsku našlo mezi lety 2013 a 2014 (novější údaje podle studie nejsou k dispozici) zaměstnání jen 450 žadatelů o azyl. Lidé s uznaným statusem uprchlíka využívají ve Švédsku pomoci dvouletého státního integračního programu. Ale i po konci tohoto programu získalo práci pouze 11 procent zúčastněných žen a 28 procent mužů, upozorňuje Der Standard.
Výzkumníci ale zdůrazňují, že zapojování migrantů na trh práce může být úspěšné a přínosné pro všechny. Dosavadní problémy v Evropě jsou způsobeny i přístupem přijímacích států.
Například Británie ani Francie se o profesní integraci uprchlíků téměř vůbec nesnaží. Mnohé integrační programy jsou podfinancované a málo zaměřené na ženy, jejichž úspěšné začlenění napomáhá celkové integraci uprchlických komunit. Jiným problémem je přetrvávající snaha o větší či menší ochranu evropského trhu práce, i prostřednictvím toho, že „bez (příslušných) licencí a certifikátů nejde nic“.
