Norbert Hofer slaví vítězství v 1. kole rakouských prezidentských voleb (24.4.2016) | foto: Reuters

Výsledek rakouských voleb je varováním pro Merkelovou, soudí německý tisk

  • 701
Výsledek 1. kola rakouských voleb a vítězství krajně pravicového Norberta Hofera je přelomem v rakouské poválečné politice a zúčtováním s velkou koalicí socialistů a lidovců. Soudí tak ve svých komentářích německý tisk, který volby označil jako varování pro kancléřku Merkelovou.

„Vítězství pravicově populistického kandidáta Norberta Hofera v prvním kole prezidentských voleb změní rakouskou politickou scénu jediným úderem - a možná i její základy,“ napsal kupříkladu deník Süddeutsche Zeitung.

„Poprvé od úspěchu Jörga Haidera v Korutanech se v důležitých volbách prosadil pravicový populista. Poprvé neuspěl žádný z kandidátů vládních stran,“ uvedl dále list.

Populistický pravicový kandidát Norbert Hofer vyhrál první kolo prezidentských voleb v Rakousku s velkým náskokem, když získal 36,4 procenta hlasů. Ve druhém kole se 22. května střetne s expředsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem. (více o volbách můžete číst zde)

Jako přelom v rakouské politice označuje volby server Spiegel Online. „Volby jsou zúčtováním s establishmentem, jejich výsledek vyplývá z desítek let vlády dvou velkých stran, z příliš dlouho vládnoucí velké koalice, která je rozpolcená a ve skutečnosti jen čeká na okamžik, kdy se jedna ze stran bude moct zbavit svého partnera. Tyto volby jsou pro SPÖ (sociální demokraty) a ÖVP (lidovce) debakl,“ napsal server.

Rakouští prezidentští kandidáti: Alexander van der Bellen (vlevo) a Norbert Hofer při TV debatě po 1. kole voleb (24.4.2016)

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) je s rakouskou velkou koalicí konec. „Neznamená to, že se teď vláda hned rozpadne. Ale koalice už není velká. Systém státu rozděleného na červenou a černou polovinu, v němž ani školník nedostal místo bez stranické knížky, už v této podobě neexistuje,“ uvedl list s poukazem na tradiční barvy SPÖ a ÖVP.

Deník také upozorňuje, že příště by se SPÖ a ÖVP nemuselo podařit získat většinu v rakouském parlamentu. „Je to i důsledek toho, s jakou pohodlnou nevyhnutelností se stále znovu uzavíralo toto spojenectví. (Německé) CDU a SPD by to nyní měly pozorně sledovat,“ varoval deník před podobným oslabením obou tradičních velkých stran v Německu.

Příčinu Hoferova vítězství vidí němečtí komentátoři v migrační krizi. „Pokud se někdo v Německu divil, proč rakouští sociální a křesťanští demokraté na rozdíl od svých německých kolegů vystupují tak tvrdě proti migrantům a de facto stanovili horní hranici pro jejich počet, nyní vidí důvod: Strana může vyhrát volby s kampaní zaměřenou proti islámským přistěhovalcům a pro zachování státu blahobytu. Ani odvrácení se od vstřícné politiky Merkelové rakouské velké koalici nepomohlo,“ píše o důvodech Hoferova úspěchu Die Welt.

Die Welt dodává, že ve druhém kole se musí kandidát Zelených Alexander Van der Bellen pokusit sjednotit za sebou celé politické spektrum. „Jinak bude mít rakouská republika poprvé prezidenta z krajní pravice. Už jen taková vyhlídka znamená mene tekel pro jakoukoli vstřícnou politiku vůči uprchlíkům na západ od Vídně,“ uvedl deník.

Výsledky voleb posilují radikalismus, soudí francouzský tisk

Podle komentářů deníku Le Monde a dalších médií ve Francii je přesvědčivé vítězství Hofera dalším posílením krajní pravice v Evropě. „Úder blesku v Rakousku,“ napsal zpravodajský portál Metronews. Hoferova strana FPÖ, která v europarlamentu spolupracuje s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou, vystupuje proti EU, zdůraznil deník La Tribune.

Rakousko jako ostatní evropské země zaznamenává nárůst krajní pravice v kontextu přistěhovalecké krize a zvyšování nezaměstnanosti. Hoferova FPÖ podle webu Metronews již loni v místních volbách překročila hranici 30 procent hlasů a nyní dosáhla nejlepšího výsledku od druhé světové války.

La Tribune soudí, že FPÖ již loni dokázala zdvojnásobit počet svých voličů svou kampaní, kterou zaměřuje hlavně na boj proti Evropské unii a přistěhovalectví. List si všímá, že nedělní volební účast byla 70 procent, zatímco v prvním kole předchozích prezidentských voleb před šesti lety to bylo jen necelých 50 procent.

Norbert Hofer slaví vítězství v prvním kole rakouských prezidentských voleb

Výsledek je naopak debaklem pro sociální demokraty SPÖ a konzervativce ÖVP. „Přestože funkce prezidenta je v zemi především čestná, palčivý neúspěch tohoto prvního kola je skutečným napomenutím pro rakouského kancléře Wernera Faymanna (SPÖ) a vicekancléře Reinholda Mitterlehnera (ÖVP),“ poznamenal Metronews.

Portál připomíná, že Hofer v předvolební kampani otevřeně hrozil, že v případě zvolení využije pravomoci prezidenta rozpustit za určitých okolností parlament. Upřesnil, že by tak učinil především v případě, že by vládnoucí koalice nedbala jeho doporučení ohledně přistěhovalectví.

Nadějí rakouské levice a umírněné pravice bude v druhém kole prezidentských voleb 22. května centristický ekolog Alexander Van der Belle, který v prvním kole skončil na druhém místě, dodal Metronews.

Pravda: Rakouští voliči přepsali v prezidentských volbách dějiny

Slovenský list Pravda komentoval výsledky 1. kola rakouských prezidentských voleb jako přepsání politických dějin zklamanými voliči, kteří tak potrestali tamní vládní strany.

„Poprvé od skončení druhé světové války nebude rakouským prezidentem ani lidovec, ani sociální demokrat. Žádný kandidát z dvou vládních stran nepostoupil do druhého kola voleb, což se dosud nikdy nestalo,“ napsal list. Dodal, že výsledky hlasování znamenají pád dvou tradičních stran, které jsou u moci téměř nepřetržitě v poválečném období.

Podle deníku rozhodování voličů poznačila uprchlická krize, rostoucí nezaměstnanost či časté veřejné rozpory koaličních partnerů. „Hoferovi z FPÖ nahrála nálada ve společnosti v souvislosti s migrační krizí,“ poznamenala Pravda.

List připomněl, že rakouský kancléř Werner Faymann nejprve podpořil politiku otevřených dveří pro uprchlíky po vzoru německé kancléřky Angely Merkelové.

Rakouská vláda následně podle něj zjistila, že vývoj je neudržitelný, zavedla kontroly na hranicích a stanovila limit na počet žadatelů o azyl. „Hofer, který by nejraději poslal pryč všechny přistěhovalce, mohl těžit z rozpačitého dojmu mnoha voličů,“ míní Pravda. Dodala, že expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen, který spolu s Hoferem postoupil do rozhodujícího druhého kola voleb hlavy státu se, naopak, zastává migrantů.

Bravo, Rakušané! těší vůdce krajní pravice v Evropě

Vítězství kandidáta rakouské populistické pravice Norberta Hofera v nedělním prvním kole prezidentských voleb vyvolalo nadšené reakce vůdců krajně pravicových stran ve Francii, Nizozemsku i Itálii

„Upřímně blahopřeji mému příteli ze Svobodné strany Rakouska k tomuto skvělému úspěchu. Bravo, Rakušané!“ napsala na Twitteru šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová.

Vůdce nizozemské populistické pravice Geert Wilders pak vítězství Hofera hodnotí jako „fantastické“. A raduje se i italská nacionalistická Liga severu. „Cítím obrovskou radost z velkolepého úspěchu, který se v Rakousku rýsuje pro naše historické spojence Svobodnou stranu Rakouska,“ uvedl podle italské tiskové agentury ANSA předseda Ligy severu Matteo Salvini.

„Překvapuje mne a rozhořčuje povrchnost označení FPÖ jako xenofobní a rasistické pravicové strany. Kdo žádá svobodu, regulovanou migraci a jinou Evropu, je okamžitě odsuzován. Politická korektnost zabíjí pravdu a realitu,“ podotkl Salvini.

Rovněž opoziční italská pravicová konzervativní strana Vzhůru, Itálie (Forza Italia) expremiéra Silvia Berlusconiho výsledky prvního kola rakouských prezidentských voleb přivítala. „Přísná politika v řešení problému migrace neznamená extremismus. Také umírněná politika musí zajistit kontrolu hranic. Rakušané mají právo kontrolovat své hranice,“ prohlásil senátor za stranu Vzhůru, Itálie Maurizio Gasparri.

Odlišně vidí situaci Demokratická strana italského premiéra Mattea Renziho. „FPÖ se v Rakousku vymkla z rukou. Z toho je zapotřebí se poučit: Levice, která hraje roli pravice, ztrácí, protože voliči žádají originál,“ komentoval demokratický poslanec Dario Ginefra.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue