Anglický výraz „Assad tamer“ je slovní hříčkou. Slovo „tamer“ znamená krotitel, Assad, do češtiny přepisovaný s jedním s, pak je arabským výrazem pro lva. A samozřejmě také pro syrského prezidenta Bašára Asada.
Syrští protivládní povstalci dávají v posledních týdnech najevo větší poptávku právě po „krotitelích lvů“, jak říkají raketám americké výroby BGM-71 TOW, které vcelku úspěšně používají proti tankům a další technice syrské armády. Ta převzala poté, co se do bojů na její straně zapojilo Rusko, iniciativu a v některých oblastech začala útočit na pozice, které v minulosti ztratila.
Ostatně pokud zadáte do vyhledávače slova Syria a TOW, najdete záplavu videí se stejným průběhem: bojovníci složí přenosný komplet a odpálí raketu. Následuje přibližující se záběr na vládní obrněnec, k němuž klikatým letem míří smrtící střela. Pak přijde zásah a exploze.
Vysvětlení počtu těchto videí je v zásadě jednoduché, byť se opírá jen o neoficiální výpovědi: rakety se do Sýrie dostávají v utajení, přičemž zprostředkovatelem je americká zpravodajská služba CIA. Rakety dodává patrně Saúdská Arábie či Turecko. Bojovníci, kteří střely dostávají, musí vykázat, že je skutečně použili, zdokumentovat odpal a vrátit použitá pouzdra raket, aby dostali další.
Videozáznamy zásahů mají i sekundární roli válečné propagandy: posádky postarších tanků syrské armády nemají v případě dobrého zásahu moc dobré vyhlídky na přežití.
Jak Sýrie přichází o sekulární frakceZačátkem roku 2014 vznikla v Sýrii sekulární prozápadní frakce Hazzm. Její spolupráce s USA se měla stát modelem i pro ostatní obdobné frakce. Počet příslušníků hnutí dosáhl 1 500, měli kontaktní kancelář v Turecku a dobrý přístup k americkému výcviku, raketám TOW či lékařské péči. To ale mezi ostatními sekulárními skupinami v jen volně spolupracující, neislamistické části opozice vzbudilo závist. Když se proti Hazzm obrátila islamistická an-Nusra, jeden z nejsilnějších hráčů v Sýrii, nikdo nepřišel hnutí na pomoc a džihádisté hnutí nakonec rozdrtili (krátce poté, co zničili jinou sekulární skupinu, Frontu syrských revolucionářů - více o jejím pádu zde). Fronta an-Nusra se pak podle Reuters pochlubila snímky - podle neoficiálních odhadů - až 90 ukořistěných střel TOW. |
Podle agentury Reuters Američané nastavili pravidla ohledně vydávání raket tak, aby omezili riziko, že se jich zmocní islamisté. Konkrétně například Fronta an-Nusra, jedna z nejvlivnějších sil v Sýrii a tamější franšíza al-Káidy.
Což lze ale vlivem roztříštěnosti frakcí ochotných spolupracovat se Západem a proměnlivosti jejich názorů vyloučit jen těžko a osud hnutí Hazzm (viz rámeček) je toho dobrou ilustrací.
Pro Západem vyzbrojované povstalce to znamená obtížnější přístup k výzbroji a menší bojovou sílu, ať už by ji nasadili proti islamistům nebo vládní armádě.
Přestože je videí s odpaly amerických střel plno, jsou jen příslovečnou špičkou ledovce zahrnujícího výzbroj protivládních ozbrojených sil v Sýrii. U ostatních zbraní jen nejsou povstalci vázáni povinností dokumentovat jejich použití. Týká se to především četné výzbroje ruské či sovětské provenience, ukořistěné ze skladů syrské armády.
V různých neoficiálních seznamech výzbroje, která se používá v Sýrii, tyto nemedializované zbraně stále počtem typů výrazně převládají. I proto, že jsou snáze dostupné na černém trhu.
Docela úspěšný krotitel
Výpovědi o účinnosti protitankových střel, mezi nimiž rakety TOW patří mezi ty účinnější, se různí. Během října se ale videí se zásahy tanků a obrněnců objevily desítky, poznamenal nedávno The Washington Post, hned první den si povstalci nárokovali 24 zničených vozidel.
Jiné zdroje hovoří o 21 zničených vozidlech u Aleppa či 57 u Hamá, ovšem bez časového údaje. Tyto údaje není možné nezávisle ověřit.
Smyslem dodávky raket - z pohledu USA - bylo dodat rebelům zbraň, která vyváží převahu armády v těžké technice, ale nebude stačit k tomu, aby režim v Damašku zkolaboval a vzniklo tak mocenské vakuum. Jenže namísto záměru USA dotlačit Asada k vyjednávání se do bojů vložilo Rusko, podle některých názorů proto, že povstalci byli s raketami TOW úspěšnější, než se očekávalo, a režim začal kriticky slábnout.
Ostatně podle Reuters první ruské letecké útoky cílily právě na místa, kde povstalci dávali syrské armádě zabrat právě s protitankovými raketami amerického původu (neoficiální seznam frakcí, které se k nějakým střelám TOW dostaly, včetně popisu těchto skupin, najdete zde).
Raketa „na drátkách“ zabila i Saddámovy syny Udaje a Kusaje
Přestože se moderní zbraně díky technologickému pokroku nyní už obejdou bez navádění po drátu, myšlenka jako taková měla v době svého zrodu opodstatnění. Operátor měl relativně dobrou kontrolu nad trajektorií střely, která byla odolná proti radiovému rušení.
Kladivo na tankyPrvní řízenou protitankovou střelu s názvem X-7 Rotkäppchen použili Němci v závěru druhé světové války, naváděla se po drátě a inspirovala armády vítězných velmocí k vývoji tohoto druhu zbraně. Dnešní střely mohou být odpalovány jak pěchotou, tak z vozidel, vrtulníků či dronů a bývají víceúčelové, tedy nejen k ničení tanků, uvádí analytik Lukáš Visingr (jeho článek o protitankových řízených střelách čtěte zde). |
Raketa TOW patří do tzv. druhé generace protitankových řízených střel - operátor už ji neřídí přímo jako u generace první, musí ale na cíli celou dobu letu střely udržovat záměrný kříž. To mimo jiné znamená, že se nemůže krýt.
Novější systémy využívají zaměření cíle laserovým paprskem, infračervenými čidly či kombinací více zaměřovacích prostředků.
Jeden z nejznámějších útoků provedených raketami TOW se odehrál v roce 2003, když během Spojenými státy vedené invaze do Iráku zabila raketová salva syny diktátora Saddáma Husajna Udaje a Kusaje.
