Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které vzniklo v roce 1949 v USA, definuje svou misi jako prosazování demokratických hodnot a lidských práv podáváním informací v zemích, kde svobodná média jsou vládou zakázána nebo neúplně zavedena. Nyní tato americká rozhlasová stanice, která od roku 1995 sídlí v Praze, vysílá do 23 zemí v 27 jazycích.
Slavná stanice byla v době komunistické totality pro lidi v Československu jedním z mála objektivních zdrojů informací. Tehdy v Mnichově působící rozhlasová stanice financovaná Spojenými státy vysílala v češtině od roku 1950, řádné celodenní vysílání pak v češtině odstartovalo 1. května 1951. České vysílání nakonec fungovalo přes půl století a vydrželo i více než dekádu po pádu československého režimu. Skončilo v září 2002, kdy už se „Svobodka“ nacházela v Praze.
Americká vláda ukončuje financování stanice Rádio Svobodná Evropa |
Podnět k založení Svobodné Evropy dala americká vláda v roce 1949, kdy vznikla komise pro její vytvoření. Stejně tak o pár let později vzniklo sesterské Rádio Svoboda (Radio Liberty, RL) zaměřené pouze na bývalý Sovětský svaz; s touto stanicí se RFE spojila v roce 1976. Zrodu československé sekce Svobodné Evropy pomohla řada významných osobností poúnorové emigrace, například spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka či publicista a polistopadový ministr kultury Pavel Tigrid.
Řádné celodenní vysílání stanice, jež je i v současnosti pro mnohé země bez svobody slova jedním z mála zdrojů objektivních informací, odstartovalo na jaře 1951 legendární větou „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa“. Po roce 1968 doplnili československou redakci někteří publicisté známí z pražského jara, mimo jiné Karel Jezdinský a Sláva Volný, časem přibyli například herec Martin Štěpánek či básník a textař Jan Schneider a písničkář Karel Kryl.
KOMENTÁŘ: O krok blíž k válce. Amerika s radostí ničí základy své síly |
Práce v rádiu vyžadovala i osobní statečnost - někteří redaktoři zahynuli za podezřelých okolností, v únoru 1981 vybuchla v budově RFE před československou redakcí bomba a tři její pracovníci byli vážně zraněni. Nálož byla údajně nastražená rumunskou tajnou službou Securitate, která si spletla dveře, když chtěla zlikvidovat rumunskou redakci. Po pádu železné opony byl za tento čin odsouzen německý levicový terorista Johannes Weinrich, který atentát provedl na objednávku.
Mezi redaktory Svobodné Evropy se ovšem během let objevila řada komunistických agentů. Tím asi nejznámějším byl příslušník československé Státní bezpečnosti Pavel Minařík, který zamířil do „emigrace“ po srpnu 1968 a uchytil se jako hlasatel, aby se začátkem roku 1976 vrátil a byl využit k propagandistickému útoku na rádio. Minařík do Prahy nejen podával zprávy, ale také navrhl pumový útok na RFE. Ten se sice neuskutečnil, Minařík ale kvůli plánu skončil po listopadu 1989 před soudem, odsouzen nicméně nebyl.
Nad Svobodnou Evropou visí Muskova motorovka. Česko řeší, jak ji zachránit |
Svobodná Evropa vysílala do Československa - a po rozdělení federace do Česka a na Slovensko - i poté, co po roce 1989 americká vláda omezila financování stanice. V roce 1994 Výbor pro zahraniční vysílání USA rozhodl o vzniku organizace nazvané Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu. O osm let později ale české vysílání skončilo, když USA úplně zastavily finanční podporu s tím, že kvůli válce s terorem využijí peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí.
Z českého prostředí ale RFE/RL ani poté nezmizelo. Stanice, jež dlouhá léta sídlila v Mnichově, se na přelomu let 1994 a 1995 přestěhovala kvůli úsporám do Prahy. Nejprve působila v budově bývalého Federálního shromáždění, po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001 se ale začalo z bezpečnostních důvodů uvažovat o přemístění stanice dál od centra. V květnu 2009 bylo oficiálně otevřeno nové sídlo na Hagiboru v Praze 10, odkud rádio v současnosti vysílá do světa.
Na začátku 21. století RFE/RL postupně přestalo vysílat do zemí bývalého východního bloku, poté co většina těchto států vstoupila do EU a NATO. Vysílání stanice se naopak rozšířilo například do zemí bývalé Jugoslávie, Běloruska, Iráku, Íránu, Afghánistánu, Pákistánu či na Kavkaz. V roce 2020 se přitom po mnoha letech obnovila činnost maďarské redakce, RFE/RL to odůvodnilo omezováním svobody médií za vlády konzervativního premiéra Viktora Orbána.
V květnu 2021 zmrazilo Rusko účty RFE/RL, kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. A loni v únoru umístily ruské úřady Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) na seznam nežádoucích organizací, což v podstatě znamená zákaz jejich činnosti v Rusku. Bělorusko už v prosinci 2021 přidalo běloruskou část RFE/RL na seznam extremistických organizací.
Je to dárek nepřátelům USA, komentuje Svobodná Evropa zastavení financování |
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, vyměřil v červnu toho roku moskevský soud pokutu ve výši 20 milionů rublů (tehdy asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině.
V březnu 2022 avizovala RFE/RL otevření nových kanceláří v Pobaltí v souvislosti se zákazem působení stanice v Rusku a s pronásledováním nezávislých médií v Bělorusku. Novou pobočku v litevském hlavním městě Vilniusu a v lotyšské metropoli Rize otevřela RFE/RL začátkem roku 2023. Ve vilniuské kanceláři začalo pracovat 18 novinářů, kteří odešli z Běloruska před útlakem autoritářského režimu Alexandra Lukašenka. V březnu 2023 zahájila RFE/RL vysílání nového pořadu, který je zaměřen na rusky mluvící obyvatelstvo Litvy, Lotyšska a Estonska.
Provoz místní pobočky RFE/RL v Kyrgyzstánu - stanice Azattyk, hlavního nestátního média v zemi - nařídil zastavit v dubnu 2023 tamní soud. Vyhověl tím žádosti kyrgyzské vlády, která ji podala, když stanice odmítla odstranit video týkající se střetů na tádžicko-kyrgyzské hranici.
Svobodná Evropa se před deseti lety přestěhovala z centra na Hagibor |
V sobotu stanice RFE/RL potvrdila informaci agentury Reuters a dalších médií o tom, že americká vláda končí její financování. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.
21. května 2009 |
