Náklady na vybudování základen prozradil v Bruselu ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu generál Henry Obering.
Podle jeho slov by radarová stanice v ČR stála asi půl miliardy dolarů (10,7 miliard korun) a zakázky za 150 milionů až 200 milionů dolarů (3,2-4,2 miliardy Kč) by mohly získat místní stavební firmy.
Náklady na základnu v Polsku by podle něj měly dosáhnout zhruba dvou až 2,5 miliardy dolarů (43 až 53 miliard korun), z toho 900 milionů dolarů (19 miliard korun) by šlo na kontrakty pro lokální dodavatele.
Obering zároveň informoval o plánech na výstavbu dalšího radaru. Ten by měl vyrůst na Kavkaze.
Solana: Každý ať se rozhodne sám
V německém Wiesbadenu proí změnu jednali o základnách v Česku a Polsku představitelé evropské pětadvacítky. "My Evropané nemáme zájem vybudovat zařízení takového typu," prohlásil Solana. "Rozhodnout se musí každá země," dodal.
Spojené státy v lednu formálně oslovily Českou republiku a Polsko se žádostí vybudovat na jejich území část svého protiraketového systému. - více zde
Premiéři Česka a Polska Mirek Topolánek a Jaroslaw Kaczyński minulý týden oznámili, že jejich vlády s americkou stranou zřejmě zahájí jednání na toto téma.
Proti americkému záměru se ostře staví Rusko. Minulý týden velitel ruských raketových vojsk Nikolaj Solovcov prohlásil, že Rusko může na případný americký protiraketový systém ve střední Evropě zaměřit své vlastní rakety. - více zde
Česko s Polskem nepředstavují hrozbu
Solana v reakci na pohrůžky ruské strany uvedl, že by nikdo Čechům a Polákům neměl vnucovat rozhodnutí, a dodal, že ČR ani Polsko nepředstavují pro nikoho bezpečnostní hrozbu.
Německý ministr obrany Franz Josef Jung podle agentury DPA před začátkem jednání vyzval členské státy NATO ke společnému stanovisku k eventuálnímu umístění raketové základny v Česku a Polsku.
Po zasedání zopakoval, že by bylo vhodné, aby případná protiraketová základna byla součástí obranného systému Severoatlantické aliance a aby se o celém projektu jednalo v Radě Rusko - NATO.
