Připojí se k němu také Evropská unie nebo Spojené státy. Zřízení tohoto nového orgánu Rady Evropy naopak nepodpořilo Maďarsko, Srbsko nebo Turecko.
„Je to velký krok kupředu, aby zločiny, které jsou páchány ve válečných konfliktech, nezůstaly nepotrestány,“ řekl o chystaném registru při příchodu na jednání lídrů více než 40 evropských zemí český prezident Petr Pavel.
Rada vznik považuje za jedno z hlavních opatření, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za skoro rok a čtvrt trvající vojenskou invazi na Ukrajinu. Registr škod způsobených ruskou agresí na Ukrajině bude spravovat nový úřad v rámci Rady Evropy, který bude působit v Haagu, kde sídlí různé mezinárodní soudy. Bude mít ale i pobočku přímo na Ukrajině.
Ztráty vzniklé jednoznačně kvůli ruské agresi budou moci hlásit ukrajinští občané, ale i právnické osoby jako třeba obce. Očekává se, že takových oznámení budou tisíce. Během několika dalších let pak má vzniknout systém odškodnění obětí, zatím však není jasné, jak bude fungovat.
Nepřistoupily k němu státy, které si ke konfliktu na Ukrajině drží rezervovanou pozici, upozornil český velvyslanec při Radě Evropy Petr Válek. „Doufám, že se nám je podaří přesvědčit, že přes jejich privilegovanější vztahy s Ruskem se tato iniciativa týká hlavně obětí konfliktu na Ukrajině, které si zaslouží náhradu škod, které jim byly způsobeny,“ uvedl Válek.
Počtvrté v historii zasedá Rada Evropy. Hlavním důvodem jsou válečné zločiny a násilí, které Putinovo páchá na . podporuje vznik tribunálu pro válečné zločiny i registr následků ruské agrese. Jde o první kroky k tomu, jak přinutit nést odpovědnost za své činy. https://t.co/zki9SqIf0x
Maďarsko navzdory ruskému vpádu na Ukrajinu nepřerušilo vztahy s Moskvou. Budapešť napadené zemi odmítá poskytovat vojenskou pomoc a nepovoluje oficiálně ani dalším zemím, aby zbraně pro ukrajinskou armádu převážely pře maďarské území. V úterý vyšlo najevo, že Budapešť zablokovala vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur (11,84 miliardy korun).
Roční rozpočet nového registru škod způsobených Ukrajincům by měl být asi 7,1 milionu eur (zhruba 166 milionů korun), minimální roční příspěvek by činil 25.000 eur (585.000 korun), maximální 1,2 milionu eur (28 milionů korun). Na Česko by podle předběžných odhadů mělo vycházet zhruba 86.000 eur ročně (zhruba dva miliony korun), uvedlo nedávno české ministerstvo zahraničí. Skutečná výše ale bude záležet na výši dobrovolných příspěvků poskytnutých přidruženými členy Rady Evropy.
Rada chce i vznik tribunálu proti zločinu
Rada Evropy také usiluje o zřízení tribunálu, který by stíhal zločin agrese proti Ukrajině. Další již existující nadnárodní justiční instituce, Mezinárodní trestní soud (ICC), se zabývá jinými prohřešky proti mezinárodnímu právu, jako jsou válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocida.
Tribunál letos v březnu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli údajným deportacím dětí z Ukrajiny do Ruska.
Chceme tribunál pro ruské zločiny, řekli šéfové evropských parlamentů v Praze |
Rusko bylo do loňského března členem Rady Evropy, kvůli vpádu na Ukrajinu bylo ale vyloučeno. Stalo se to poprvé od roku 1949, kdy tato organizace sídlící ve Štrasburku vznikla.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby Rozvojová banka Rady Evropy uvolnila peníze na zřízení center pro duševní zdraví na Ukrajině, protože po skoro 15 měsících války „je tolik lidí traumatizovaných“.
Během úterní schůzky na okraj summitu se britský premiér Rishi Sunak se svým nizozemským kolegou Markem Ruttem dohodli na vzniku mezinárodní koalice, jejíž členové by Ukrajině poskytli své bojové letecké kapacity, od výcviku až po dodávku letounů F-16, uvedla agentura AFP. Stíhačky od západních spojenců žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Masakry na Ukrajině musíme potrestat. Unie řeší tribunál pro putinovské Rusko |
Nynější summit je pro Island jednou z největších mezinárodních akcí, jaká se zde kdy konala. Agentura Reuters píše, že krátce před příjezdem účastníků úterní vrcholné schůzky islandské veřejné i soukromé instituce zasáhly na přechodnou dobu kybernetické útoky.
Přihlásila se k nim jedna ruská hackerská organizace, která na sociální síti Telegram uvedla, že se výslovně zaměřila na schůzku Rady Evropy. Islandští představitelé ale řekli, že útoky jednání nenarušily a že jsou jen dokladem toho, jak důležité je, že se nynější dvoudenní schůzka koná.
