Pieta za válečného zločince Mladiče přilákala stovky lidí. Dovnitř se všichni nevešli

Zhruba 300 lidí se v sobotu dostavilo do vojenského areálu v Bělehradě na pamětní obřad, který drželi za nedávno zemřelého válečného zločince Ratka Mladiče. V prvních řadách seděla například jeho žena Bosiljka nebo syn Darko. Desítky dalších příznivců se shromáždily před budovou, musely však zůstat venku, protože místo konání bylo plné.

Někteří příznivci nesli vlajky nebo oblékli trička s vyobrazením odsouzeného zločince v uniformě a nápisem „Srbský hrdina“.

Během obřadu řečníci podle France 24 chválili Mladičovu roli během válek v Bosně a Chorvatsku v 90. letech a popisovali ho jako „výjimečnou osobnost, a to jak jako člověka, tak jako vojáka“.

Ve vězení v nizozemském Haagu si Mladić odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v 90. letech minulého století. Zemřel minulý čtvrtek ve vězeňské nemocnici ve věku 84 let poté, co v posledních měsících prodělal několik mrtvic.

Zemřel bosenskosrbský válečný zločinec Mladić. Za genocidu si odpykával doživotí

Jeho tělo ve čtvrtek letecky přepravili zpět do Srbska, jeho rakev zahalili vlajkami a přijali s vojenskými poctami. Sobotní piety se zúčastnil také srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić a představitelé Republiky srbské, jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny, včetně jejího prezidenta Siniši Karana. Oficiální pohřeb následuje v pondělí.

Šéfka Evropské unie pro rozšíření Marta Kosová v pátek podle agentur zrušila svou cestu do Srbska ihned poté, co srbské vládní letadlo přepravilo tělo Mladice zpět do země. „Glorifikace spojená s jeho smrtí je neslučitelná s hodnotami, na nichž je založena cesta k EU. Tato cesta vyžaduje vyrovnání se s minulostí, skutečné usmíření a úctu k obětem válečných zločinů,“ napsala na síti X. Srbsko má od roku 2012 status kandidátské země EU a přístupová jednání se s ním vedou od roku 2014.

Pocty pro válečného zločince. Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Mladić je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek provázejících válku v mnohonárodnostní Bosně, která si vyžádala kolem 100 tisíc lidských životů. Zhruba 2,2 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů nebo bylo nuceno je opustit.

Vysloužil si přezdívku „bosenský řezník“. Mnoho Srbů ho nicméně nepřestalo chovat v úctě. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ho v roce 2017 odsoudil na doživotí za řadu zločinů, mimo jiné za genocidu v souvislosti s masakrem ve Srebrenici, za terorizování civilistů při obléhání Sarajeva, za zločiny proti lidskosti a za etnické čistky v řadách bosenských Muslimů (dnes Bosňáků) a bosenských Chorvatů během války v Bosně v letech 1992 až 1995.