„Naši nejlepší lidé, čest a pýcha FSB, nedělají svou práci pro peníze. Každý z nich je jiný, ale existuje jedna charakteristika, která je spojuje, a je to důležitá charakteristika. Je to jejich smysl pro povinnost. Jsou řekněme - naší novou šlechtou,“ prohlásil Nikolaj Patrušev v prosinci 2000 při příležitosti výročí založení bolševické tajné policie Čeka.
Od jeho projevu uplynulo už téměř patnáct let, Patrušev však smýšlí stále stejně. Bývalý sovětský rozvědčík je dodnes přesvědčen, že tajné služby jsou nejsilnějším činitelem veškerého dění v Rusku.
„Dal tím otevřeně najevo, že pouze a jedině tato část ruských elit je schopna a doslova povolána vládnout Rusku, protože je efektivnější, schopnější a předurčenější než jiné. A to i než třeba armáda,“ komentuje Patruševův „čekistický“ projev politolog Tomáš Šmíd.
Leningrad
Nikolaj Platonovič Patrušev, který minulou sobotu oslavil 64. narozeniny, strávil dětství v Leningradě. V roce 1974 dokončil studia na tamějším námořním institutu a chvíli pracoval jako konstruktér lodí.
Putinovi mužiKdo jsou muži, kteří rozhodují o směřování Ruska a uvádějí do reality rozhodnutí Vladimira Putina? Každý víkend vám iDNES.cz nabízí profil jednoho z představitelů ruské mocenské elity - ať už jde o muže, kteří šéfují bezpečnostnímu aparátu, velí šikům ruských vojáků, řídí hospodářství či propagandu ruského režimu. |
V loděnicích však dlouho nepobyl, protože ve svých čtyřiadvaceti letech nastoupil ke KGB. V leningradských kancelářích sovětské tajné služby se tou dobou potkával s jiným mladým rozvědčíkem - Vladimirem Putinem. „S Putinem jsou spjati profesně, generačně - Patrušev je jen o rok starší - i místem původu. Patrušev je prostě Putinův člověk,“ vysvětluje kořeny jejich vztahu Šmíd.
Patrušev prošel v kontrarozvědce mnoha posty - působil jako vyšetřovatel, šéf komunální divize, šéf regionální divize i jako velitel služby pro odhalování kontrabandu a korupce.
Když KGB zanikla, přesunul se do politiky a v roce 1992 byl jmenován ministrem bezpečnosti v Karelské republice u finských hranic. Jakmile se zpravodajské služby otřepaly z rozpadu Sovětského svazu a začaly znovu získávat pevnou strukturu, vrátil se Patrušev do prostředí, kde strávil roky života. V Moskvě nastoupil nejprve do Federální služby kontrarozvědky, která KGB nahradila, a volně pokračoval i do dnešní FSB (Federální služba bezpečnosti Ruské federace).
V srpnu 1999 přišel velký kariérní skok. Bývalý kolega z Leningradu Vladimir Putin se přesunul z křesla ředitele FSB do funkce předsedy vlády a svůj bývalý post přenechal Patruševovi. A na nového ředitele ruské tajné služby čekaly velké úkoly.
Teror
Jen několik dní po Patruševově jmenování otřásla Ruskem série teroristických útoků. Nejprve 4. září vybuchla nálož v obchodním středisku v centru Moskvy a hned pár dní na to si exploze obytného bloku ruských vojáků v dagestánském Bujnaksku vyžádala 64 životů. Další desítky mrtvých zůstaly po útocích na obytné domy v Moskvě a Volgodonsku. Celkem zahynulo 293 lidí.
Mocná FSBRozpočet FSB se nezveřejňuje a počet lidí, kteří pro ni pracují, není známý. Střízlivé odhady mluví o 200 tisících spolupracovníků. Po rozpadu SSSR spolkla FSB většinu KGB a navíc dostala možnosti operovat v zahraničí, sbírat a uchovávat informace a provádět speciální operace. “KGB Sovětského svazu byla mocná, ale také pod kontrolou politických struktur. Komunistická strana řídila veškeré sekce KGB. Dnešní FSB - narozdíl od své předchůdkyně - je pro kohokoliv zvenku neproniknutelná,” napsal politický časopis Foreign Affairs. Zdroj: Foreign Affairs |
Novopečený ředitel zpravodajců obratem obvinil čečenské separatisty a o pár dní později už ruské letecké síly bombardovaly jihovýchodní část Čečenska.
Teroristické útoky však dodnes obestírá řada nejasností. Například publicista David Satter ve své knize Tma za úsvitu: Vzestup ruského kriminálního státu otevřeně tvrdí, že útoky zosnovala FSB, aby ospravedlnila nové kavkazské tažení, které mělo sjednotit Rusy a získat podporu pro Vladimira Putina.
Nejvíce otázek vyvolává incident ve městě Rjazaň. Tamní policie večer 22. září dostala hlášení, že maskovaní muži nesou něco do sklepa obytných budov. Na místě se poté nalezly tři padesátikilové pytle s bílou hmotou, detonátor a časovač. Přivolaný pyrotechnik označil substanci za vojenskou trhavinu RDX, která byla použita i při předchozích útocích.
Policie posléze na základě odposlechu zatkla trojici podezřelých, kteří se vykázali legitimací FSB a vzápětí byli na rozkaz z Moskvy propuštěni. Patrušev o dva dny přispěchal s vysvětlením: akce v Rjazani byla jen cvičení, jak jsou tajné služby na případné další atentáty připraveny.
„Nebyla to exploze, kterou někdo zmařil, bylo to bezpečnostní cvičení. Pytle obsahovaly jen cukr, žádné výbušniny,“ řekl tehdy Patrušev reportérům. Jeho slova nemohla policie nikdy potvrdit, protože pytle byly odeslány do Moskvy a další vyšetřování převzala FSB.
Jestli za atentáty skutečně stály ruské tajné služby, se zřejmě už nikdy nikdo nedoví. „Vzhledem k tomu, že tajné služby podobné provokace tu a tam dělají, a ruské v tom mají obzvláštní tradici, tak bych se tomu vůbec nedivil,“ soudí politolog Šmíd.
Patrušev veškerá obvinění popřel. Aféru v roce 2001 opět vytáhl na světlo bývalý agent FSB Alexandr Litviněnko, když vydal publikaci s názvem “Výbuch v Rusku: Vnitřní teror”. V ní obvinil z podílu na útocích obvinil jmenovitě Patruševa. Vysvětlení se Litviněnko nikdy nedočkal, v roce 2006 zemřel na otravu poloniem v Londýně.
„Celá řada eskapád prováděných FSB jde tak či onak za Patruševem - začátek druhé čečenské války, následná role FSB při pacifikaci místního obyvatelstva, vražda Litviněnka, vražda Politkovské a tak dále. To vše se událo během jeho šéfování FSB. I kdyby za to nenesl přímou odpovědnost, nese jako šéf FSB minimálně odpovědnost manažerskou,“ vysvětluje Šmíd.
Pravda o atentátech, které si vyžádaly stovky mrtvých a podle analytiků znamenaly zásadní přelom na cestě Vladimira Putina do Kremlu, každopádně zůstane jedním z ošklivých tajemství Nikolaje Patruševa.
Podívejte se na dokument Disbelief, ketrý o atentátech z roku 1999 natočil ruský režisér Andrej Někrasov:
Hrdina Ruské federace
Za Patruševova působení FSB zlikvidovala mnoho čečenských polních velitelů a nepřátel Kremlu. Mezi nimi například vůdce čečenských vojsk Šamila Basajeva nebo čečenského prezidenta Aslana Maschadova. Ruská vláda Patruševa odměnila za dobré služby v čečenské válce titulem Hrdina Ruské federace a v roce 2006 funkcí ve vedení Národní protiteroristické komise (NAK).
Kariéra pro synyNikolaj Patrušev má šarži armádního generála a doktorát z práv. Je ženatý a má dva syny. Starší Dimitrij působí ve vedení státní Ruské zemědělské banky, kterou založil Vladimir Putin v roce 2000. Mladší Andrej jde v otcových šlépějích a pracuje v FSB. |
Z vedení FSB odešel Patrušev o dva roky později, kdy se stal generálním tajemníkem Bezpečnostní rady státu, ve které ruský prezident konzultuje veškeré záležitosti týkající se národní bezpečnosti.
V rámci tohoto orgánu Patrušev „dohlíží“ i na premiéra Dmitrije Medvěděva, ředitele FSB Alexandra Bortnikova, šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova, ministra vnitra Vladimira Kolokolceva, ministra obrany Sergej Šojgu či ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Jediným Patruševovým nadřízeným tak zůstává Vladimir Putin, který členy Bezpečnostní rady jmenuje a sám jí šéfuje.
Rusové v Donbasu? Bránit v tom nikomu nemůžeme
V poslední době se k generálnímu tajemníkovi Bezpečnostní rady státu upírá zrak mnoha lidí, protože se z podstaty své funkce podílí na vojenských operacích na Ukrajině. Patrušev zapojení ruské armády do ukrajinského konfliktu hlasitě popírá, podle něj v Donbasu bojují jen ruští „dobrovolníci“.
„Nikoho k tomu nevyzýváme ani nepovzbuzujeme, reálně tomu zabránit ale není možné. Vždyť dva miliony uprchlíků nepřijely z Ukrajiny do Ruska jen tak, mají u nás přátele a příbuzné. Vyprávějí jim o zvěrstvech, která se tam dějí, a dál už pracují emoce: lidé tam odjíždějí a zapojují se (do bojů),“ konstatoval nedávno v rozsáhlém rozhovoru pro ruský deník Kommersant.
Patrušev soudí, že hlavním viníkem války na východě Ukrajiny je Washington. Amerika podle něj je touží po tom, aby Rusko jako stát neexistovalo. Důvodem je prý ruské nerostné bohatství.
PolárníkPatrušev se v lednu 2007 účastnil expedice na Antarktidu se slavným polárníkem Arturem Čilingarovem. V helikoptéře navštívil jižní pól i slavnou polární stanici Amundsen-Scott pojmenovanou po slavných polárnících. |
„Američané mají zato, že tímto bohatstvím disponujeme nezákonně a nezaslouženě, protože podle jejich názoru s ním nezacházíme tak, jak bychom měli,“ soudí Patrušev. „Evropané mají slabou vůli, ale Američané jsou silní. Chtějí vládnout světu,” dodal veterán ruských bezpečnostních struktur.
Proč tak silná slova? Podle analytiků Patrušev stále uvažuje v intencích studené války a úmyslně buduje mýtus velkého nepřítele na Západě, který odvede pozornost veřejnosti od nekalých praktik vládnoucích elit.
“Fakt, že USA chtějí Rusko zničit, si tam myslí kdekdo. Obecně tím elity ale spíše straší. I Patrušev moc dobře ví, že teritoriální integritu ohrozí spíše Čína, ale ta nefunguje psychologicky jako obraz nepřítele. Západ ano,” vysvětluje Šmíd.
To, že jde však jen o psychologickou hru, často dosvědčuje jednání politických špiček. „Když si projedete, kde studují děti a vnuci lidí jako je Patrušev, kde mají uloženy svoje finanční prostředky, kde vlastní nemovitosti, tak je to vesměs právě na Západě. Vy byste to nejdražší, co máte, tedy děti a majetek, svěřovala svému největšímu nepříteli?“ klade řečnickou otázku politolog Šmíd.
