Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Musíme si sami vybrat takovou variantu míru, která nám bude vyhovovat a která zajistí naší zemi dlouhodobý mír,“ řekl Putin ženám, které ve válce ztratily své příbuzné.
„Nepotřebujeme nic cizího, ale svého se nevzdáme,“ dodal Putin. Na dotaz matky padlého vojáka, zda Rusko ustoupí, odpověděl, že to Rusko nemá v úmyslu.
Někteří lidé zapomínají, jak dopadl Napoleon, reagoval pak Putin na návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona chránit Evropu francouzským jaderným deštníkem.
Můžeme jaderně chránit Evropu, rozhodne však jen prezident Francie, řekl Macron |
Francouzský císař v roce 1812 táhl se svou armádou přes Rusko až do Moskvy, ale poté byl nucen k zoufalému zimnímu ústupu s obrovskými ztrátami na životech. „Stále existují lidé, kteří se chtějí vrátit do Napoleonových časů a zapomínají, jak to skončilo,“ řekl Putin, aniž by Macrona jmenovitě zmínil.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve čtvrtek řekla, že „absolutně nepřijatelné“ je pro Moskvu jen dočasné příměří na Ukrajině, jak ho podle ní navrhují zejména Paříž a Kyjev. „Nezbytné jsou pevné dohody o definitivním urovnání,“ řekla Zacharovová.
Jaderná rétorika jako hrozba pro Rusko
Středeční výrok francouzského prezidenta Macrona označil ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov za hrozbu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov mluvil o vysoce konfrontační a jaderné rétorice ze strany Francie. Oba ruští činitelé přitom odmítli možnost rozmístění evropských vojáků po případném příměří na Ukrajině.
„Samozřejmě je to hrozba vůči Rusku. Pokud nás (Macron) považuje za hrozbu, svolá schůzku náčelníků generálních štábů evropských zemí a Británie, mluví o tom, že je třeba se připravit na použití jaderných zbraní proti Rusku, je to samozřejmě hrozba,“ uvedl ve čtvrtek Lavrov podle TASS na tiskové konferenci. Podle Peskova to vytváří dojem, že „Francie usiluje o pokračování války“.
Západní země včetně Francie a Spojených států se v roce 2022 postavily na stranu Ruskem napadené Ukrajiny. Kyjevu poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. V lednu se ale do Bílého domu vrátil Trump, který přístup Washingtonu k Moskvě změnil. Tvrdí, že chce válku co nejdříve ukončit, kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vystupuje vstřícněji vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Paříž už dříve uvedla, že je připravena zvážit vyslání vojáků na Ukrajinu, kteří by měli zajistit dodržování případné mírové dohody. Z Ruska už dříve zaznělo, že přítomnost jakýchkoliv jednotek ze zemí NATO by byla pro Moskvu nepřijatelná, podotkl Reuters.
„Nevidíme prostor pro kompromisy,“ prohlásil podle TASS Lavrov. Peskov řekl, že názor Moskvy na možnou přítomnost evropských jednotek po příměří je zřejmý. „Ve skutečnosti mluvíme o konfrontačním nasazení určitého pomíjivého kontingentu,“ sdělil mluvčí Kremlu. Moskva to nadále považuje na nepřijatelné, napsal TASS.
Mluvčí Kremlu naopak souhlasil se středečním vyjádřením amerického ministra zahraničí Marka Rubia, který v rozhovoru se stanicí Fox News označil boje na Ukrajině za „zástupnou válku“ mezi USA a Ruskem. „Upřímně, je to zástupná válka mezi jadernými mocnostmi – USA, které pomáhají Ukrajině, a Ruskem. A musí skončit,“ řekl šéf americké diplomacie.
„Souhlasíme s tím. Říkali jsme to opakovaně. Řekli jsme, že to je ve skutečnosti konflikt mezi Ruskem a kolektivním Západem. A hlavní zemí kolektivního Západu jsou Spojené státy,“ reagoval Peskov. „A souhlasíme, že je čas zastavit tento konflikt a válku,“ dodal mluvčí Kremlu.
