Situace v Sýrii Rusko a Čínu stále více vzdaluje od Západu, protože Peking i Moskva zatím odolávají jeho tlaku a coby stálí členové Rady bezpečnosti OSN s právem veta odmítají schválit rezoluce proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
Svou pozici země nezměnily ani po setkání prezidentů Vladimira Putina a jeho čínského protějšku Chu Ťin-tchaa. Oba jsou proti zahraniční vojenské intervenci a proti násilné změně režimu v této zemi, prohlásil mluvčí čínského ministerstva po setkání státníků v Pekingu.
Oba politici vyzvali mezinárodní společenství, aby nadále podporovalo mírovou iniciativu zvláštního zmocněnce OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana pro Sýrii a monitorovací misi v zemi a usilovalo tak o politické řešení syrské problematiky.
Annanův plán se nicméně zdá být v troskách. Syrská ozbrojená opozice v pondělí vypověděla příměří a oznámila, že znovu začala útočit na vojáky, aby dle svých slov ochránila lid. Místo monitorovací mise si přeje nárazníkovou zónu a bezletové pásmo. Objevily se také zprávy, že opozice zintenzivnila útoky na pozice armády a přes víkend zabila na 80 vojáků.
Mrtví v SýriiOd loňského března, kdy vypuklo v Sýrii povstání proti prezidentu Bašáru Asadovi, zemřelo už přes 13 400 lidí. Alespoň dle opoziční bilance. |
Prezident Asad se o víkendu distancoval od masakru v Húlá a zopakoval, že teroristé se snaží využít situace v jeho zemi a že Sýrie čelí válce vedené silami ze zahraničí. "To, co se stalo v Húlá a na dalších místech, jsou barbarské masakry, které by nemohly spáchat ani zrůdy," řekl Asad o události, kdy někdo na konci května zmasakroval 108 civilistů včetně dětí.
Syrský konflikt se navíc opět přelil do sousedního Libanonu. V sobotu tam při prudkých střetech mezi příznivci a odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada zahynulo 15 lidí. To je podle agentury Reuters nejhorší bilance obětí v Libanonu od vypuknutí protivládního povstání v Sýrii.
Rušný diplomatický týden
Pobytem v zemi mocného jižního souseda vyvrcholí pro Vladimira Putina rušný diplomatický týden, při němž šéf Kremlu jednal se státníky Běloruska, Německa, Francie a Uzbekistánu a v Petrohradě hostil vrcholnou schůzku s vedením EU.
Svůj pobyt v Pekingu zahájí ruský prezident jednáním s čínským protějškem Chu Ťin-tchaem. S napětím se čeká zejména ohlášení společného podniku na výrobu dálkového letounu konkurujícího boeingům a airbusům. Oba státníci budou jednat o energetické spolupráci a hlavních mezinárodních problémech.
Ruský vůdce s sebou do Pekingu přivezl šest vládních ministrů a také šéfa plynárenského gigantu Gazprom a nejvyšší činitele dalších energetických společností. Putinovi poradci sdělili, že by v Číně mělo být podepsáno 17 velkých hospodářských a obchodních dohod.
Posledním bodem jeho programu v komunistické Číně bude summit Šanghajské organizace pro spolupráci, regionálního sdružení, jehož členy jsou kromě Ruska a Číny ještě středoasijské státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán.
Podle ruských zdrojů se v Pekingu Putin setká i s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím a s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem. Obě země mají v šanghajské organizaci status pozorovatele.
