O daru padla první zmínka v podcastu Tuckera Carlsona. Witkoff v něm prozradil, že jde o „krásný portrét od předního ruského umělce“. „A prezident z něho byl opravdu dojatý,“ dodal zvláštní vyslanec Spojených států. Portrét však kromě hrstky zaměstnanců Bílého domu nikdo neviděl, závoj tajemna z něj strhl v úterý až sám jeho autor.
Portrét má na svědomí ruský malíř Nikas Safronov, který v rozhovoru pro CNN popsal, jak jedno z jeho posledních děl vznikalo. Základem je ikonická fotografie amerického prezidenta po atentátu ve městě Butler v Pensylvánii. „Bylo pro mě důležité, abych dal důraz na krev, jizvu a jeho odhodlání a statečnost. Nezlomilo ho to, ani na chvíli se nebál. Pozvedl svou ruku na symbol jednoty Ameriky a slibu toho, že jí opět dá to, co si zaslouží,“ vysvětluje ruský malíř.
Putin a špatný člověk? Modlil se za Trumpa v kostele, objednal jeho obraz, řekl Witkoff |
Safronov vzpomíná, že ho nejprve kontaktovali „nějací lidé“. Chtěli po něm poměrně narychlo vyhotovit obraz Trumpa, jak ho vidí sám malíř. „Zprvu jsem nevěděl, s kým to mluvím. Jako prominentní umělec pracuju na zakázkách pro lidi, kteří často nejdou do detailu,“ popisuje. Z náznaků mu však bylo jasné, že jde o práci pro samotný Kreml.
„Když jsem začal malovat, uvědomil jsem si, že mohu naše země mým dílem alespoň o něco málo semknout. Rozhodl jsem se proto, že za obraz nebudu chtít žádné peníze. Došlo mi totiž, jaký je účel toho všeho,“ míní. A jeho podezření se pár dní po dokončení díla potvrdilo. Prý ho kontaktoval sám Vladimir Putin s pochvalou. Prohlásil, že „toto dílo je prvním krokem na cestě sblížení Ruska a Spojených států“.
 |
V Bílém domě se dílu Safronova dostalo náležité péče a čestného místa. Visí ve velkém foyer sídla prezidentů. Přímo na místě, odkud nechala Trumpova administrativa odstranit oficiální portrét někdejšího vládce Ameriky Baracka Obamy.
Portréty slavných a armáda
Pro Safronova nejsou malby slavných osobností a velkých státníků ničím novým. Na svém kontě má obrazy papeže Františka, jemuž portrét předal osobně letos v únoru, i indického prezidenta Naréndry Módího či severokorejského vůdce Kim Čong-una. Speciální libůstkou jsou pro něj obrazy herců a hereček, nechybí mezi nimi Arnold Schwarzenegger či Sophia Lorenová.
Sklony k umění projevoval Safronov už od mládí. Narodil se 8. dubna 1956 v Uljanovsku do rodiny sovětského vojáka, o maminku přišel velmi brzy. Po nastoupení na uměleckou dráhu si na její památku nechal změnit křestní jméno z Nikolaje na Nikase, jeho matka totiž měla finské a litevské kořeny. Už na základní škole vynikal obkreslováním ilustrací z dobrodružných knih.
ANALÝZA: Je král nahý? Putin si z Trumpa dělá dobrý den, přitom hraje o čas |
Po základní škole směřovaly jeho kroky do armády, v Oděse se učil na lodního navigátora. V roce 1973 vedení školy vybralo hrstku studentů, ti se měli na palubě historické lodi plavit u pobřeží Spojených států. Safronov byl jedním z vyvolených. Byl to moment, který definoval jeho kariéru, zároveň jde o životní zlom, kdy se začala realita míchat se sny a fikcí.
Snové setkání na moři
Slavný malíř v jednom z rozhovorů vzpomínal na moment, který mu změnil život. „Dostali jsme se do bouře, trvala snad celý den. Když to všechno skončilo, konečně jsme si mohli odpočinout a já upadl do hlubokého spánku,“ popsal. Zdálo se mu o galerii, v níž visely jeho obrazy, které však zatím nenamaloval. Vedle sebe uviděl postávat starého muže, trpělivě studoval každé dílo, okomentoval ho a posunul se k dalšímu. Safronov se s ním někdy hádal, jindy jen uznale pokyvoval hlavou.
Válku vyřeší konec vojenské pomoci, řekl Putin Trumpovi. Probrali hokej i vztahy |
Když mu pohlédl do tváře, uvědomil si, že je to Leonardo da Vinci. „Kam to jdete?“ zeptal se ho Safronov. Postava neodpověděla a směrem k malíři hodila velký míč, který uvnitř zářil. „V tu chvíli jsem se probudil a bylo mi jasné, že se stanu umělcem,“ vzpomíná Safronov. Když se vrátil domů, zanechal armádních studií a přihlásil se na Rostovskou vysokou školu umění. V roce 1978 se dočkal první výstavy a v průběhu let se propracoval do nejvyšších společenských vrstev.
Jak by sám Safronov pospal svůj styl tvorby? „Snová vize,“ odpovídá stručně. Po krátkém odmlčení myšlenku rozvine. „Spočívá to v určitém zamlžení hlavního obrazu, jako by byl za tenkým závojem ranního oparu,“ míní.
