Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuský prezident podle agentury Reuters zároveň zpochybnil možnost, že by se Německo stalo prostředníkem k řešení konfliktu. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, a to i díky západní pomoci včetně té německé.
„Pokud spolkový kancléř chce zavolat a jednat, už jsem to řekl mnohokrát, tak my neodmítáme žádný kontakt. Jsme k tomu vždy otevřeni,“ řekl Putin. Poznamenal, že to byli evropští partneři, kdo s Ruskem přerušil kontakt. „V určitém okamžiku, když se naši evropští partneři rozhodli uštědřit nám strategickou porážku na bojišti, tak tyto kontakty sami zastavili,“ uvedl.
Putin dále řekl, že pochybuje o tom, že by Německo mohlo jako prostředník přispět k jednáním s Ukrajinou více než Spojené státy.
Důkaz, že se Západ zapojil do války, tvrdí Rusko po zveřejněném jednání Němců |
„Prostředník musí být neutrální. A když vidíme německé tanky a leopardy na bojišti a nyní hledíme na to, že spolková republika zvažuje dodání taurusů k útokům na ruské území s využitím nejen techniky, ale i důstojníků bundeswehru, tak to samozřejmě vyvolává otázky,“ uvedl Putin.
Ukrajina od Německa získala tanky Leopard a má rovněž zájem o střely Taurus, které ale Berlín zatím poskytnout odmítal. Pokud by je Berlín Ukrajině předal, považovalo by to Rusko podle Putina za přímé zapojení Německa do války.
Merz šlape na plyn. Ukrajina vyhlíží střely Taurus, Moskva zrod „velké trojky“ |
Závěrečná fáze rozhovorů?
Putin je připraven se setkat také s hlavou Ukrajiny Volodymyrem Zelenským v závěrečné fázi jednání. Podle agentury Reuters to prohlásil v Petrohradě na mezinárodním ekonomickém fóru. Mezi Ruskem a Ukrajinou se odehrála dvě kola jednání, která až na výměnu vězňů a těl padlých vojáků konkrétní výsledky nepřinesla.
„Jsem připraven setkat se s kýmkoli včetně Zelenského,“ řekl Putin o jednání s Ukrajinou. Poznamenal, že takové setkání by se mohlo uskutečnit v závěrečné fázi rozhovorů.
O řešení konfliktu Putin řekl, že je nezbytné najít takové řešení, aby se neopakovala nynější situace. Důležité podle něj je také to, aby příští prezident Ukrajiny ujednání nezpochybnil.
Putin ukazuje celému světu prostředníček, cítí beztrestnost, uvedl Zelenskyj |
Zastavení bojů a mír mezi Ukrajinou a Ruskem se v posledních měsících snaží zprostředkovat americký prezident Donald Trump. Putin o něm prohlásil, že má pravdu, když říká, že ke konfliktu by nedošlo, kdyby byl Trump v té době americkým prezidentem.
Putin řekl, že další jednání s Ukrajinou by se mohlo odehrát po 22. červnu. Uvedl, že Rusko je připravené k zásadním rozhovorům s Ukrajinou o principech mírového řešení.
Chce mluvit i s Trumpem
Ruský prezident pokračoval, že za velmi přínosné považuje také možné setkání s Trumpem. Musí být ale dobře připraveno. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.
„Pokud jde o setkání s panem Trumpem, tak by bylo jistě mimořádně přínosné,“ řekl Putin. „Souhlasím s prezidentem Spojených států – musí být samozřejmě dobře připraveno a skončit s dobrými výsledky,“ poznamenal o možném setkání s šéfem Bílého domu.
Putin nechce ukončit válku, věří ve své vítězství, údajně poprvé připustil Trump |
Putin uvedl, že Rusko chová velký respekt k tomu, že Trump chce obnovit vztahy s Ruskem v oblastech bezpečnosti a hospodářství. „Už jsou kontakty mezi našimi velkými společnostmi, které se chtějí vrátit,“ řekl. Řada západních společností se z Ruska stáhla poté, co ruská armáda v únoru 2022 na Putinův rozkaz vpadla na Ukrajinu.
Ruský prezident s novináři hovořil také o zbrojení NATO. Aliance se k větším výdajům na obranu rozhodla právě v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. „Vyzbrojování NATO nepovažujeme za hrozbu pro Ruskou federaci, protože ve věcech bezpečnosti jsme soběstační. A neustále zlepšujeme naše ozbrojené síly a obranné kapacity,“ uvedl Putin.
Putin hovořil s Trumpem, odsoudil Izrael a vyjádřil ochotu jednat s Ukrajinou |
Putin nicméně uvedl, že kroky NATO sice znamenají jisté hrozby, ale Rusko je schopné je zastavit. „Není o tom pochyb. V této věci jakékoli vyzbrojování a zvyšování rozpočtu na pět procent HDP zemí NATO nedává žádný smysl,“ řekl.
Alianční země chtějí v reakci na ruskou agresi navýšit výdaje na zbrojení ze stávajícího cíle ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na pět procent. Plán počítá s tím, že 3,5 procenta budou přímé výdaje na armádu a 1,5 procenta budou investice spojené s bezpečnostní, jako jsou infrastruktura či kybernetickou bezpečnost.
