Podle dokumentů zveřejněných americkým Národním bezpečnostním archivem Bush Putinovi při jejich prvním setkání ve Slovinsku v roce 2001 řekl, že nehodlá oslabit Rusko, protože „silné Rusko je v našem zájmu“. Ruský prezident odvětil, že jej těší upřímnost jeho protějšku. Putin se chlubil, že je populární mezi Rusy, protože je v kontaktu s lidmi a rozumí jejich pocitu, že se cítí podvedeni rozsáhlými změnami po rozpadu Sovětského svazu.
„Rusové se dobrovolně vzdali území o tisících kilometrech čtverečních, což je neslýchané,“ řekl šéf Kremlu, přičemž přímo zmínil, že Moskva odevzdala Ukrajinu, „která byla po staletí součástí Ruska“. Uvedl také, že když se Rusové stáhli z Čečenska, využili toho muslimští fanatici.
Kdy očekávají Rusové konec války? Překvapivé výsledky průzkumu |
Bush odvětil, že se mu nelíbil násilný způsob, jakým se Rusko rozhodlo k Čečensku přistupovat a podotkl, že rozšíření NATO by mohlo pomoci stabilizovat region. Putin namítl, že Rusko se cítí vyloučeno ze Severoatlantické aliance a naznačil, že by se chtělo stát její součástí. „Rusko může být možná spojenec,“ dodal.
Bush varoval Putina, že v příštích padesáti letech může být hlavním problémem Čína a Rusko by tedy mělo s USA spolupracovat. Putin souhlasil. „Sledujeme to bedlivě.“
Budeme dělat problémy, slíbil Putin
O sedm let později, při setkání v ruském Soči, tón setkání byl sice diplomatický, ale už výrazněji napjatější, mimo jiné i v souvislosti s ruským odporem vůči diskuzi o připojení Ukrajiny a Gruzie k NATO na summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti. „Rád bych zdůraznil, že přistoupení země jako je Ukrajina k NATO vytvoří pro vás i pro nás dlouhodobé pole konfliktu, dlouhodobou konfrontaci,“ varoval ruský prezident svůj americký protějšek.
Když se jej Bush zeptal proč, šéf Kremlu odvětil, že Ukrajina „není národ vytvořený přirozeným způsobem“, ale „umělá země vytvořená v sovětských dobách“, jejíž západní část sestává z území získaného od Polska, Rumunska a Maďarska a východní část z území od Ruska. Tvrdil též, že na Ukrajině žijí miliony Rusů a většina obyvatelstva je proti vstupu do NATO.
Varování z Německa: Rusko má u hranic NATO 300 tisíc vojáků. Litva to popírá |
Šéf Kremlu řekl Bushovi, že by se Rusko spoléhalo na místní síly zaměřené proti NATO, aby zabránilo rozšiřování aliance na východ. „Rusko by tam neustále vytvářelo problémy,“ řekl s tím, že se obává nových vojenských základen na Ukrajině. Podle něj jedinou logikou k připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci je „upevnění postavení Ukrajiny v západním světě“. „Nemyslím si, že to je správná logika,“ dodal Putin.
Bush prohlásil, že Putinovy výtky chápe. „Jedna z věcí, které na vás obdivuji, je to, že jste se nebál to NATO říct. To je velmi obdivuhodné. Lidé vás pozorně poslouchali a neměli žádné pochybnosti o vašem postoji,“ řekl ruskému prezidentovi.
Barbarské návrhy na protiraketový štít
Putin na setkání rovněž projevil svou nespokojenost s projektem výstavby protiraketové obrany v Česku a Polsku. „Přijali jsme řadu protiopatření, není na tom nic dobrého. Během několika minut bude naše celá jaderná odvetná síla ve vzduchu,“ pohrozil.
Šéf Kremlu uvedl, že za ním přišli jeho generálové s tím, že Rusko buď může vybudovat vlastní protiraketový štít nebo přijít s jednodušším a levnějším útočným systémem, který by přemohl americkou obranu. „Už ke mně přicházejí s návrhy, které mi připadají velmi barbarské. Když je čtu, jsem zděšen,“ poznamenal Putin.
PŘEHLEDNĚ: USA „zamázly“ radar v Brdech, Češi litují i oslavují |
Bush se jej snažil ubezpečit, že regionální protiraketový systém není namířen proti Rusku a Moskva z něj může profitovat stejně jako další státy, protože by mohl vyřešit „problém některých bláznů na Blízkém východě, kteří by mohli získat raketu s jadernou hlavicí“.
Putin využil falešných argumentů o umělosti ukrajinského státu k napadení sousední země v roce 2014 a pak znovu v roce 2022. Bush invazi odsoudil. Podle něj se Putin snaží o obnovení sovětské hegemonie.
Jak to mělo být s radarem v ČeskuČeská republika byla požádána o umístění radarové stanice, která měla být součástí Systému obrany proti balistickým raketám (BMDS). Zmíněný program vycházel z americké Strategické obranné iniciativy (SDI), která byla vyhlášena již v roce 1979 za prezidentování Ronalda Reagana. V roce 1983 pak byl zveřejněn jako program Hvězdných válek. Systém byl schopen zlikvidovat asi pět mezikontinentálních raket. Po dokončení to mohlo být až desetinásobek. Americký systém protiraketové obrany byl předtím optimalizován na obranu kontinentálního území Spojených států před útokem ze západu a severu. Proto byly v první fázi rozmisťovány obranné rakety na Aljašce a v Kalifornii a radar na Aleutách. V roce 2006 byl umístěn radar s dlouhým dosahem v Japonsku. Radar v Brdech měl být součástí tohoto takzvaného protiraketového deštníku. Ve spolupráci s raketovou základnou v Polsku měl být celý systém schopen zlikvidovat balistickou raketu odpálenou z Blízkého a Středního východu. „Český radar“ měl také být velmi důležitý pro zvýšení efektivnosti obranného deštníku při sledování nepřátelských střel v poslední fázi jejich letu. |
