Je první máj. A tak jako každý rok je i v roce 1968 na náměstí ve Lvově plno lidí. Aby ne! V Sovětském svazu totiž patřil Mezinárodní den práce k těm nejdůležitějším svátkům a provázely ho bujaré oslavy.
Tehdy v ulicích celého východního bloku vlály vlajky, transparenty hlásaly úspěchy socialismu a davy vytvářely pečlivě organizovanou kulisu státního svátku. „Míra organizovanosti a dohledu se zvyšovala s tím, jak slábla víra v režim,“ připomněl pro iDNES.cz historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vojtěch Ripka.
 |
Uprostřed tohoto obrazu stojí slavnostně oblečená malá dívka s mašlí ve vlasech. V rukách drží svazek balónků. Přesto její výraz do pečlivě budovaného rámce nezapadá. Neusmívá se. Nepůsobí nadšeně ani slavnostně, ale naopak spíše mrzutě a odtažitě. Jako by ji na oslavy největšího proletářského svátku dotlačili násilím.
„Podívejte se na její tvář. Ona se neusmívá. Vypadá napjatě, trochu rozzlobeně, jako by se ptala: ‚Proč mě fotíš? Kdo jsi vůbec?‘“ poznamenala na adresu slavné fotografie v roce 2019 během přednášky na lvovském Kongresu kultury chorvatská spisovatelka a novinářka Slavenka Drakulićová.
„Konkrétně o tomhle průvodu z Lvova nemáme mnoho detailů. Podle některých zdrojů mohl výraz té dívky souviset i s nějakou osobní okolností,“ podotýká Ripka. Důvod holčiččina zasmušilého výrazu je totiž zřejmě prozaický.
„Snažila jsem se být schválně vážná, protože vedle mě stála maminka a říkala: ‚Neusmívej se, vždyť ti vepředu chybí zub, budeš vypadat směšně.‘ A navíc bylo venku velké horko a nové šaty byly kousavé a velmi těsné,“ vzpomínala podle některých zdrojů hrdinka slavného snímku, jež v dospělosti opustila svou vlast a přestěhovala se do Kanady.
Přesná identita ženy, která by dnes byla již v důchodovém věku, však zůstává neznámá.
Dívka si oslavy prvního máje ve Lvově užívala po svém. (1. května 1968)
Také samotný původ fotografie byl dlouho zahalen tajemstvím. Teprve před sedmi lety se k ní na Facebooku přihlásilo ukrajinské muzeum fotografie ve Lvově. Právě to tak poprvé odhalilo, že se jedná o snímek z 1. května 1968 pořízený ve Lvově ukrajinským fotografem Iljou Pavljukem.
Pravdy ukryté v pozadí
„Speciálně pro ty, které zajímá tato fotka, přidáváme další dvě. Užijte si to. Tato fotka nemá nic společného s žádným ze slavných lidí,“ napsali pracovníci muzea. Naštvaná holčička se přitom už tak trochu slavnou stala. Fotografie se volně šíří internetem a stává se předmětem mnoha vtipů i spekulací.
„Ten kontrast mezi oficiálně veselou, částečně už inscenovanou atmosférou a výrazem té holčičky vedl k tomu, že si do fotografie promítáme vlastní významy. Právě proto na nás některé fotografie působí silněji než jiné,“ poznamenává Ripka.
Také podle Drakulićové většinu lidí při pohledu na virální fotografii nejprve zaujme obří mašle, brýle, šaty nebo výrazné emoce. „Většina lidí však nevěnuje pozornost pozadí. A ono tam je. Trochu rozmazané, ale je tam. Je tam rozmazaný dům, vlajka, lidé. Na fasádě domu jsou fotografie a vlajky. To je důležité, protože se jedná o oslavy 1. máje, státního svátku v komunistické době,“ zdůraznila.
Právě toto širší pojetí mění fotografii z pouhého portrétu v dokument doby. „Tehdy to bylo o ideologii, o manipulaci. A rok 1968? To je rok, kdy Sovětský svaz potlačil pražské jaro v Československu,“ podotkla Drakulićová s tím, že tehdy všichni viděli „pravou tvář komunismu“.
Rozjívená dvojčata rozbila šeď komunismu. Po letech jsme je vyfotili znovu |
„A právě tyto aspekty si musíme pamatovat. To, co nevidíme, jako by neexistovalo. Ale právě na pozadí jsou ukryté důležité pravdy o době, ve které jsme žili,“ dodala Drakulićová.
Bolševici bujaré prvomájové oslavy organizovali už od svého mocenského nástupu v Rusku v roce 1917. Jejich role v Sovětském svazu se ale postupně proměňovala. Byla to především demonstrace jednoty lidu, vlády a původně i ozbrojených sil, protože až do šedesátých let byla součástí oslav také armáda.
„A to velmi výrazně, včetně těžké techniky nebo přeletů. Zkrátka, to co si dnes spojujeme spíše se Dnem vítězství, se původně odehrávalo na 1. máje. Civilnější podoba – tedy průvody, mávátka a transparenty – je typická spíš až pro pozdější období od šedesátých let do konce režimu,“ uzavírá Ripka.
2. května 2025 |
