Sluší se připomenout, že volby se uskuteční už 5. listopadu. Jejich vítěz usedne v Bílém domě na čtyři roky. Za sebou už máme primárky, ze kterých vzešli kandidáti z demokratického a republikánského tábora. Letošek byl nicméně výjimečný Bidenovým odstoupením a rychlým vzestupem Harrisové. Hlasovat může každý Američan starší osmnácti let, všechny státy s výjimkou Severní Dakoty vyžadují registraci k volbám.
Klíčový je takzvaný sbor volitelů (Electoral College), který má celkem 538 hlasů. Kandidát na prezidenta jich tedy musí získat pro vítězství alespoň 270. Počet volitelů v každém státě odpovídá jeho poměrnému zastoupení v Kongresu. Všechny státy s výjimkou dvou (viz box na konci článku) mají systém „vítěz bere vše“, v němž jsou kandidátovi, který ve státě získá od občanů nejvíce hlasů, přiděleny všechny hlasy sboru volitelů. Volitelé nejsou ze zákona povinni hlasovat pro vítězného kandidáta nebo podle stranických preferencí, ale jen výjimečně tohoto práva využijí.
Na první pohled komplikovaný systém, v praxi se však rozhoduje jen v hrstce států, zbytek tradičně ukořistí republikáni či demokraté. Klíčové jsou takzvané swing states, kde se voličská podpora přelévá na jednu či druhou stranu. Podle průzkumů se odehrají nejtěsnější bitvy stejně jako posledně ve státech Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin. Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že vítězem voleb nemusí být kandidát s největším počtem hlasů od voličů, naposledy na to doplatila Hillary Clintonová v roce 2016.
Jak to vypadá letos? Původní predikce rozcupovalo Bidenovo odstoupení z voleb. Do té doby měl Trump zisk nutných 270 volitelů téměř jistý, s nástupem Harrisové se situace radikálně změnila. Souboj obou rivalů balancuje na hraně statistických chyb a oba kandidáti mají řadu možností, jak se probojovat k minimu nutnému pro zvolení.
V původních projekcích televize CNN se čtveřice států Michigan, Georgia, Nevada a Severní Karolína přikláněla na stranu Trumpa, nyní se vrací do kategorie swing states, hraje se zde o 53 volitelů. Republikánský kandidát má solidní jistotu výhry ve 24 státech a jednom volebním obvodu státu Maine, celkem jde o 219 volitelů, do 270 mu tedy zbývá 51. Harrisová může počítat s devatenácti státy a Washingtonem, D.C. navrch, tedy 225 voliteli a mankem 45 na minimum pro celonárodní vítězství.
Nejpřímější cesta do Bílého domu pro Harisovou nyní, a slovo nyní je v predikcích extrémně důležité, vede přes vítězství ve státech takzvané Modré zdi, tedy Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu, a volebním obvodu Omaha v Nebrasce. Větší šance než Biden má i v některých „Sun Belt“ státech, konkrétně Arizoně, Nevadě, Georgii a Severní Karolíně.
Výjimečné státy Maine a NebraskaAmerické prezidentské volby jsou, jak už bylo řečeno, bojem o celé státy, druhá místa neexistují. Výjimku tvoří Maine a Nebraska, kde neplatí systém „vítěz bere vše“. Stát Maine má v Kongresu dva senátory a dva zástupce ve Sněmovně reprezentantů, pro prezidentské volby se zde tedy hraje o hlas čtyř volitelů. Celostátní vítěz v Maine bere dva, zbylé se rozdělí podle vítězství ve dvou místních volebních obvodech. Nebraska čítá tři volební obvody, podobný principem získá celostátní vítěz dva volitele, další tři se následně počítají podle vítězství v jednotlivých obvodech. Při pohledu do historie tyto jednotlivé hlasy nehrály roli, v letošních volbách, kdy se očekává velmi těsný boj, však podle průzkumů mohou být klíčové. Zdroj: 270towin |
U Trumpa je situace jednoduchá, pro zisk 270 volitelů musí vybojovat všechny státy, ve kterých zvítězil v roce 2020, a na svou stranu zároveň dostat Georgii a Pensylvánii. Ty ho poslaly do Bílého domu v roce 2016. Zcela kritické v jeho případě je, aby zabránil ztrátě Severní Karolíny.
Americké prezidentské volby 2024 |
Sečtení všech hlasů z jednotlivých států může trvat i několik dní, konečné výsledky voleb se tak pravděpodobně nedozvíme dříve než na konci volebního týdne. Sedmnáctého prosince se sejdou volitelé z jednotlivých států, kteří na základě výsledku voleb formálně hlasují zvlášť pro vítězného prezidentského a viceprezidentského kandidáta. Hlasy jsou podepsány a zapečetěny.
Jak už je z popisu patrné, jde o formální potvrzení listopadového hlasování občanů a žádná překvapení v hlasování volitelů čekat nelze. Šestého ledna nově složený Kongres definitivně potvrdí výsledky voleb, dvacátého ledna pak po slavnostní inauguraci usedne do Bílého domu na čtyři roky nový prezident.
Na první pohled zbytečná, ale ve skutečnosti klíčová tečka na závěr. Pátého listopadu Američané nevolí pouze prezidenta, ale i nové složení Kongresu. Ve hře je všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů, v Senátu se bojuje o 34 míst. Dolní parlamentní komoru aktuálně ovládají republikáni, demokraté rozhodovací proces vyvažují většinou v Senátu. Pro budoucnost Spojených států jde o stejně důležité hlasování jako v případě hledání nového šéfa či šéfky Bílého domu.
Rozložení sil podle státůS jistotou republikánské státy (celkem 188 volitelů): Spíše republikánské státy (celkem 31 volitelů): Swing states a státy s minimálními rozdíly (celkem 94 volitelů): Spíše demokratické státy (celkem 50 volitelů): S jistotou demokratické státy: (celkem 175 volitelů): Connecticut (7), Delaware (3), Washington, D.C. (3), Havaj (4), Illinois (19), Kalifornie (54) Maine (3), Maryland (10), Massachusetts (11), New Jersey (14), New York (28), Rhode Island (4), Vermont (3), Washington (12) Zdroj: CNN |
