Čtvrtek 28. září 2023, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 28. září 2023 Den české státnosti

Průzkum: Češi téměř trojnásobně nadhodnocují inklinaci muslimů k násilí

  19:41
Češi podle agentury Median v průměru odhadují, že 43 procent muslimů pokládá za „občas obhajitelné“ útoky proti civilistům. Podíl tohoto postoje v zemích islámského světa je výrazně nižší. Lidé, kteří domnělý postoj muslimů nadhodnocují nejvíce, jsou také častěji pro zákaz islámu jako takového.

Páteční modlitba v Mordenu na jihu Londýna (20. listopadu 2015) | foto: Reuters

Ten názor českým éterem rezonuje už řadu měsíců a zní zhruba takto: Informací o islámu máme dostatek, je to násilnická ideologie. „Dneska už víme dost, ten radikální náboj je uložený ve víře,“ tvrdil například nedávno v ČT psycholog Jiří Brančík.

Mnozí Češi takové přesvědčení sdílejí, dosud ale šlo jen spekulovat, kolik jich je. Agentura Median proto konkrétní otázku zařadila do jednoho ze svých výzkumů. Závěr zní takto: Češi si v průměru myslí, že za „občas obhajitelné v rámci obrany islámu“ považuje útoky na civilisty 43,4 % muslimů, což je téměř trojnásobek oproti číslu, získanému výzkumem v muslimských zemích.

Takzvaný medián činí 40 %. Polovina dotázaných Čechů tedy odhadla podíl násilí akceptujících muslimů do 40 %, polovina uvedla hodnotu vyšší.

Data Medianu ukazují, že čím více dotázaní nadhodnotí odhad podílu muslimů připouštějících násilí na civilistech, tím více jsou v rámci boje proti terorismu naklonění radikálním řešením, jako je zákaz islámu v Evropě.

Zatímco boj proti radikalizaci mladých muslimů má všeobecnou podporu (i mezi Čechy, kteří obecný sklon muslimů k násilí příliš nepřeceňují, činila zhruba 90 procent), u případného zákazu islámu v Evropě se názory různí více.

Metodika výzkumu

Vzorek o velikosti 756 dospělých respondentů byl osloven zčásti osobně, zčásti telefonicky mezi 18. a 21. listopadem (zhruba týden po útocích v Paříži).

Výzkum je reprezentativní pro dospělou populaci ČR podle základních sociodemografických kritérií (kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velikost obce), ekonomického postavení a volebního chování v posledních volbách do Sněmovny a v druhém kole prezidentské volby v roce 2013, uvádí Median.

Z pětiny dotázaných, kteří podíl muslimů obhajujících občasné násilí odhadli nejlépe, bylo „určitě“ či „spíše“ pro zákaz islámu v Evropě 43 % lidí. Češi, kteří si myslí, že násilí schvalují tři až čtyři pětiny muslimů, se k zákazu islámu v Evropě klonili ze 70 %.

Je třeba přiznat, že se výzkum konal týden po útocích v Paříži.

„V atmosféře strachu po teroristických útocích, kdy výzkum probíhal, mají lidé tendenci přijímat většinu řešení, které se jim nabídnou. Ale ti, kteří mají velmi paušalizující a nerealistické představy, častěji akceptují paušalizující a nerealistická řešení,“ říká Prokop.

Například postavení islámu mimo zákon je krok, o němž politici vyjma těch z krajně protimuslimských uskupení neuvažují. „S islámem jako náboženstvím probůh nebojujme,“ řekl nedávno i exprezident Václav Klaus (více zde), jinak kritik západních intervencí v muslimském světě.

Také prezident Miloš Zeman nedávnou návštěvou Jordánska a udělením vyznamenání tamnímu králi Abdalláhovi II. naznačil, že ani on svá občasná přirovnání islámu k nacismu nemyslí zcela vážně.

Kdyby přesto někdo chtěl islám v České republice formálně zakázat, musel by změnit ústavu a odstranit z ní Listinu základních práv a svobod (její součástí se stala roku 1992). Nebo, jak argumentuje Blok proti islámu, prohlásit omezení výkonu náboženských práv za „opatření v demokratické společnosti nezbytné“ (čtvrtý odstavec čl. 16 Listiny) - což by ale věcně byl krok na úrovni perzekuce některých církví například československými komunisty.

Tak či tak ale ústava ve článku 9 říká, že „změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná“.

Nadhodnocování jevů vnímaných rizikově je u lidí běžné

Jak to tedy je s pohledem muslimů na obhajitelnost násilí? Průzkum mínění provedený agenturou PEW Research ve 24 muslimských státech zjistil, že násilí za „občas obhajitelné pro obranu islámu“ pokládá 15,6 % muslimů (celý výzkum najdete zde). Tedy téměř třikrát méně, než kolik tipují Češi. Výzkum pochází z roku 2012, novější zatím není.

Podle sociologa ze společnosti Median Daniela Prokopa je nadhodnocování rizik a negativních jevů u lidí poměrně přirozená a častá věc.

„Britská výzkumná společnost Ipsos Mori třeba pravidelně zjišťuje, že ve většině zemí respondenti nadhodnocují počet imigrantů a muslimů, míru nezaměstnanosti, kriminality, těhotenství mladistvých, podceňují volební účast a podobně. V některých věcech jsou lidé optimističtí, někde přesní, ale převládá sklon nadhodnocovat negativní jevy a rizika,“ řekl iDNES.cz Prokop (výzkumy Ipsos Mori zde, zde či zde).

Důvodem podle něj mohou být přirozené obavy, ale také to, že se negativní jevy častěji než v realitě vyskytují v médiích i v části populární kultury. „I náš výzkum ukázal, že míra vystavení televizním obsahům o imigraci a uprchlících výrazně zvyšuje šanci, že tomu tématu respondent připisuje výraznou důležitost,“ dává Prokop příklad.

Jak čelit teroru?

Lze se bránit i bez paniky, přehnaných reakcí a pozemní invaze, říkají experti

Češi přitom podle něj nejsou obecně v nadhodnocování rizik výjimeční. „Ale vychýlené chápání rizik může ovlivňovat náš úsudek a ohrožovat nás samotné - například v příklonu k radikálním, paušalizujícím a neliberálním řešením tam, kde je podle odborníků třeba konkrétních kroků proti radikalizaci a militantnímu islamismu. Například kontrola financování náboženských skupin v zahraničí, větší kontrola vzdělávání imámů, obrana proti radikalizaci ve vězeních, kontrola on-line komunikace těch skupin, boj proti černému trhu se zbraněmi, proti nezaměstnanosti mladých a sociálním problémům,“ říká Prokop.

Výzkumy nejsou jen čísla. Důležitý je kontext

Obecně není problém najít na internetu takový výzkum, který ke zkoumanému jevu poskytne přesně takové výsledky, jaké mluvčí pro svou argumentaci potřebuje. Prokop proto zdůrazňuje, že je důležité zasazovat čísla do kontextu. Za důležité označuje to, že sklon považovat násilí na civilistech za obhajitelné - oněch 15,6 % - v poslední dekádě v muslimském světě klesá, zatímco roste obava z islamistických organizací.

Výzkum renomovaného institutu Gallup, který se konal ve 135 zemích světa, ukázal, že se obyvatelé muslimských zemí (seznam zde) v toleranci k násilí na civilistech významně neliší od nemuslimů.

Kolik lidí považuje za jistých okolností za oprávněné:
Násilí jednotlivců proti civilistům Násilí ozbrojených sil proti civilistům
Lidé zemí Organizace islámské konference (OIC) 14 % 18 %
Lidé zemí mimo OIC17 %24 %
Obyvatelé ČR13 %20 %

Podle výzkumu z let 2008-2010 se nejodmítavěji jak k útokům jednotlivců či skupin na civilisty, tak k útokům vojenských sil na civilisty, stavěli obyvatelé severní Afriky a Blízkého východu, naopak relativně vyšší pochopení pro útoky ozbrojených sil na civilisty vyjádřili například Američané, Izraelci, Britové či Kanaďané. Tedy obyvatelé zemí, jejichž armády čas od času při svých operacích civilní obyvatelstvo zasáhnou.

Roli může hrát i to, zda si obyvatelé představí spíše vlastní armádu, která zasáhla civilisty v cizí zemi, nebo cizí armádu, která zasáhla civilisty v jejich vlastní zemi. A je otázkou, do jaké míry se dotázaní mohli stydět za souhlas s násilím, či se jej snažili zatajit.

Sociolog Prokop připouští, že snaha o tzv. sociálně žádoucí odpovědi je ve výzkumech problémem vždy. V některých výzkumech v muslimských zemích se podle něj ukázalo, že se lidé více klonili k tradičním náboženským hodnotám, pokud tazatel vypadal jako tradiční muslim (příklad zde).

Podle Prokopa se však nedá předpokládat, že by tento jev zvýhodňoval muslimské země např. v Gallupově světovém výzkumu. „Zmíněná ‚sociální desirabilita‘ většinou směřuje dotázané k majoritním hodnotám společnosti. Pokud by v islámských zemích násilí skutečně bylo kulturně přijatelnější než v zemích neislámských, tak by to při položení stejné otázky mělo vést k vyšší deklarované přijatelnosti,“ uvažuje sociolog.

Proč je tedy tolik islamistických útoků?

Při pohledu na statistiku útoků (viz data Global Terrorism Database za rok 2014 a neformální přehled letošku zde a zde) je vidět, že radikální islamisté mají v posledních letech na svědomí ty nejkrvavější. Europol sice uvádí, že útoků páchaných v Evropě ve jménu náboženství je mizivé procento - ale do jeho rozsáhlé definice terorismu spadají například i žhářské útoky anarchistů. Neschopnost světa dohodnout se na jednotné definici terorismu je ostatně v odborných kruzích poměrně známá věc.

Podobně jako nyní islámem bývaly během 20. století četné útoky zaštítěny nacionalismem či (zejména v západní Evropě 70. let) levicovým extremismem. Dřívější útočníci ale neměli takové možnosti cestování, vzájemné komunikace či rychlého oslovení velkého publika jako v době internetu a sociálních sítí.

A byť je to jen spekulace, Islámský stát může v pozemní intervenci - ať už západní, či ruskou - vysloveně toužit a snažit se ji přivolat, protože by mu mohla pomoci získat podporu obyvatel muslimských zemí, kdyby se v očích jejich obyvatel islamisté stali bojovníky proti „křižákům“.

Alespoň takovou taktiku zmiňuje v Islámském státu oblíbený spis Hospodaření s krutostí (podrobněji jsme o něm psali zde v rámečku dole). Obyvatelé arabských zemí totiž pro případnou cizí pozemní invazi projevují jen o málo větší sympatie než pro Islámský stát jako takový (více o výzkumu čtěte zde).

Paříž prožila 13. listopadu černý pátek. Útoky islamistů zabily 130 lidí:

13. listopadu 2015

Autor:
  • Nejčtenější

Z oběšené partyzánky udělal Stalin mučednici. Ale možná ji udali Rusové

Seriál Přestože zemřela před více než osmdesáti lety, její jméno zná v Rusku dodnes každý. Řeč je o sovětské partyzánce Zoje...

Vranskou podřízli, nejspíš rotmistr Pěkný s milenkou, zjistilo nové šetření

Případ vraždy Otýlie Vranské, jejíž rozřezané tělo bylo nalezeno ve dvou kufrech ve vlacích, ze září 1933 je po letech...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Thriller s obilím eskaluje. Zbraně už vám nedáme, vzkazuje Polsko Ukrajině

Diplomatické přestřelky kvůli embargu na obilí značně vyhrotily vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. A premiérovi Mateuszi...

Země se pohnula, vzala s sebou švédskou dálnici s auty i okolními budovami

Sesuv půdy způsobil v noci na dnešek v západním Švédsku nedaleko Göteborgu na důležitém silničním tahu do Norska...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Větroplavec skočil z letadla, křídlo mu useklo hlavu. Pilota soudí za zabití

Skok nad jihofrancouzským venkovem Nicholasi Galymu nevyšel. Chtěl si užít dlouhý let ve wingsuit kombinéze, ale hned...

Solární panely odcházejí překvapivě rychle a záruky nefungují, říká expert

Premium Solární boom může za pár let přinést majitelům fotovoltaických elektráren nepříjemné překvapení. Životnost solárních...

Při výchově sourozenců nejde být úplně spravedlivý, vysvětluje psycholožka

Premium Do pracovny za ní chodí rodiče, kteří tápají ve výchově ratolestí, řeší komplikované vztahy sourozenců či výchovu...

Jsme firma na zážitky. Ředitel Sparty Křivda o Priskem i novém stadionu

Premium Dodnes ho zabolí nohy, když si vzpomene, jak hrála Sparta naposledy v Edenu. V loňském derby dostala takovou...

Kdo byl Gambrinus a kdy se do piva přidal chmel? Belgie otevřela pivní muzeum

Kolik druhů piv můžete v Belgii ochutnat? Jaké jsou pro ně typické sklenice? A co je vlastně na belgické pivní kultuře...

Útočník střílel v Bratislavě z okna do lidí, policisté ho zastřelili

Noční střelba v bratislavské části Dúbravka si vyžádala jednoho mrtvého. Informovala o tom ve čtvrtek ráno slovenská...

Putin se Kadyrova bojí, spekuluje se. O bití vězně se při schůzce nezmínili

Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek setkal s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem. Schůzka se uskutečnila tři...

Pojistka pro případ náhlé smrti? Synové Kadyrova jsou čím dál víc na očích

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov uprostřed zvěstí o svém chabém zdraví stále častěji propaguje trojici svých dospívajících...

Vyzkoušejte zdarma účinky mořského kolagenu na vlastní kůži!
Vyzkoušejte zdarma účinky mořského kolagenu na vlastní kůži!

Pleť bez vrásek, pevné nehty a vlasy plné života – to je snad sen všech žen. Mořský kolagen collalloc slibuje tyto výhody a mnoho dalších. Ale je...

Já vím své, říká modelka Taťána Kuchařová k třetí svatbě Brzobohatého

Taťána Kuchařová (35) zavzpomínala na své dětství i dospívání v Opočně a popsala své aktuální plány do budoucna....

Jiří Paroubek se potřetí oženil, expremiér si vzal bývalou poslankyni ČSSD

Po opožděné páteční oslavě svých 71. narozenin se bývalý premiér Jiří Paroubek o víkendu oženil, tentokrát už potřetí....

Solární panely odcházejí překvapivě rychle a záruky nefungují, říká expert

Premium Solární boom může za pár let přinést majitelům fotovoltaických elektráren nepříjemné překvapení. Životnost solárních...

Žiju se ženou, přiznala farářka ze StarDance Martina Viktorie Kopecká

Farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká (37), která zaujala televizní diváky v soutěži...

Toxická laguna v Rumunsku pohlcuje vše živé. Katastrofa není daleko

V té krajině není nic lidského, a nebýt věže kostela, která ční z bahnité hmoty, ani by tu nic přítomnost člověka...