Přetížená síť během tří minut vyřadila z provozu jednadvacet elektráren včetně deseti jaderných. Od proudu bylo náhle odstřiženo až 50 milionů lidí. Z velkých měst byly postiženy New York, Detroit, Cleveland, kanadská Ottawa či Toronto.
Objevila se různá vysvětlení, proč energetický systém zkolaboval. Podle nejrozšířenějšího z nich se porouchala rozvodna u Niagarských vodopádů, která propojuje americkou a kanadskou rozvodnou síť.
Úřad kanadského premiéra Jeana Chretiena pár hodin po výpadku oznámil, že ho způsobil blesk, který uhodil do elektrárny na Niagarských vodopádech. Tím měl vyřadit nedalekou centrální rozvodnu. Američané později toto vysvětlení vyloučili.
Kanadský ministr obrany John McCallum přišel s jinou hypotézou: porouchala se rozvodna v jaderné elektrárně ve státě Pensylvánie a problém pak vyřadil zařízení u Niagary. USA ale namítly, že odstavily reaktory jen z preventivních důvodů.
New York přestal pulzovat
Deset minut po 22. hodině středoevropského času (16:10 v New Yorku) vypadla jako první newyorská rozvodna. Přestalo jezdit metro i nadzemka. Statisíce lidí vyšly do ulic. Mnohé přepadly obavy, protože si vzpomněli na 11. září 2001.
Výpadek zasáhl téměř vše: mimo jiné nemocnice, sídlo OSN a všechna tři hlavní newyorská letiště. Provoz na nich musel být zhruba na dvě hodiny přerušen. Řada lidí uvízla ve výtazích a prostorách metra, hasiči je nestíhali vyprošťovat.
O PŘÍČINÁCH SE SPEKULUJE Problémy elektrárny na Niagaře způsobily komplikace na sousedních uzlech. Výpadek jedné rozvodny způsobil přetížení a následné výpadky dalších zdrojů a transformátoroven. Kolaps se proto jako lavina valil dál a zasáhl až do širokého okolí. Během tří minut bylo z provozu vyřazeno 21 elektráren. Americká média nejprve spekulovala, že přetížení sítě mohla způsobit masově používaná klimatizace. Dohady přiživil fakt, že v oblasti je právě teď nejteplejší období v roce. Teploty se pohybují nad 30 stupni Celsia. V době kolapsu navíc právě nastupovala večerní špička, kdy je odběr elektřiny největší.
Jediný způsob, jak se někam dostat, byl vyrazit pěšky. To ochromilo výpadovky z města a dálnice. Ulice byly v přeplněné. Televizní stanice CNN hodiny ukazovala tyto pro New York zcela neobvyklé záběry v přímém přenosu.
Větší panice zabránil fakt, že se výpadek elektřiny odehrál ve dne, a město se neponořilo do tmy. Pevné telefonní stanice fungovaly, mobilní telefony přijímaly jen příchozí hovory.
Newyorská policie povolala do služby navíc 40 tisíc mužů, aby hlídali pořádek v ulicích. Obchody zavřely, protože nefungovaly pokladny ani počítače. Kancelářské a obchodní budovy byly postupně evakuovány.
V newyorském Brooklynu bylo zadrženo kolem třiceti lidí, kteří využili zmatků a vloupali se do obchodů nebo jinak rabovali. Výpadek si nevyžádal mnoho obětí - jeden Newyorčan podlehl srdečnímu záchvatu a hasič se vážně zranil při požáru.
Po dvou hodinách newyorský starosta Bloomberg prohlásil, že se dodávky proudu začínají obnovovat. Dvanáct hodin po výpadku si ale 15 milionů Američanů a Kanaďanů stále nemohlo rozsvítit, pustit klimatizaci, nakupovat nebo tankovat.
Starosta: Není to terorismus
Podle starosty Bloomberga nešlo o terorismus. "Na sto procent vám můžu říct, že tu není jediná známka, že by to byl teroristický čin," řekl novinářům.
Nejprve se objevily informace o požáru hlavní newyorské elektrárny CON Edison. Starosta Bloomberg je však vyvrátil. Kouř, který se z areálu valil, byl důsledkem automatického vypnutí generátorů.
FBI rovněž vyvracela fámu, že kolaps zavinil nový počítačový virus Blaster, jehož hlavní útok se očekává 16. srpna. - více zde
Co bylo skutečnou příčinou výpadku, nevěděl ani guvernér státu New York George Pataki. "Myslím, že jádro pudla je v elektrárně na Niagarských vodopádech," řekl na tiskové konferenci v New Yorku. "Je to federální problém, nikoli našeho státu."
Síť se hroutila už v minulosti
Guvernér ocenil postoj Newyorčanů, kteří se nepokoušeli těžit z krize. Také nebyli prakticky zranění a "celkové škody byly podstatně menší než posledně," řekl, aniž by upřesnil, který z minulých výpadků proudu v New Yorku má na mysli.
Při výpadku v roce 1977 davy rabovaly a zemřeli dva lidé. K největšímu výpadku došlo ve dnech 9. a 10. listopadu 1965. Takzvaný Great Blackout postihl 30 milionů lidí v sedmi amerických státech a dvou kanadských provinciích.
Šlo o první kaskádovou poruchu, která během dvanácti minut paralyzovala 128 tisíc kilometrů čtverečních. Ve Spojených státech vyrábí elektrický proud přes 6000 elektráren.
ČTĚTE TAKÉ:
Výpadek vyřadil z provozu automobilky
Největší města, která zůstala bez elektřiny. (zdroj: news.bbc.co.uk).
 Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (14. srpna 2003) |
 Newyorčané tráví temnou noc na Times Square. Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (15. srpna 2003) |
 Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (15. srpna 2003) |
 Newyorskou burzu osvětlují jen nouzová světla. Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (15. srpna 2003) |
 Výpadek proudu, který postihl na 35 milionu lidí, podle prvních výsledků vyšetřování způsobilo přetížení a kolaps rozvodny v New Yorku. To přetížilo sousední uzly a jako lavina se kolaps šířil dál, 15. srpna 2003. |
 Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (14. srpna 2003) |
 Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (14. srpna 2003) |
 Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (14. srpna 2003) |
 Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (14. srpna 2003) |
 Severovýchod amerického kontinentu postihl jeden z největších výpadků elektřiny v dějinách. Bez proudu zůstalo kolem 35 milionů lidí. (14. srpna 2003) |
