První změna se ohlásila ve středu, kdy prezident George Bush vyzval čečenské rebely, aby přerušily styky s "mezinárodními teroristickými skupinami", které jim poskytují zbraně pro boj za nezávislost. Současně vybídl povstalce, aby přistoupili na mírové rozhovory s Kremlem.
To je poprvé, kdy Spojené státy připustily v souladu s ruskými tvrzeními, že povstalci mají napojení na islámské extremisty. "Věříme, že někteří lidé z (teroristické skupina) Al-Káida v Čečensku jsou," prohlásil Bush krátce poté, co Rusové nabídli Američanům využití svých leteckých základen v boji proti terorismu.
Změna tónu vůči Čečensku je jen jedním z posunů, kterými zahraniční politika USA vůči Rusku prochází. Další mohou přijít nebo se odehrávají v zákulisí, protože jsou možná příliš citlivé.
Na přetřes může totiž přijít rozšíření Severoatlantické aliance, které Rusku leží dlouho v žaludku. Moskva překousla se skřípěním zubů, když NATO přijalo v roce
1999 Českou republiku, Polsko a Maďarsko. Nyní se kandidátské země rekrutují už z řad bývalých sovětských republik z Pobaltí, které hraničí Ruskem. Na listině čekatelů je také Slovensko.
Nyní vyvstává otázka, zda Spojené státy jako vůdčí země aliance zpomalí její rozšíření, aby se vyhnuly konfrontaci s Moskvou v době protiteroristické války. Jasná odpověď bude až na summitu, který se koná příští rok v Praze.
Nejmenovaný vysoký činitel amerického ministerstva zahraničí však popřel, že by rozšíření NATO vypadlo ze zahraničněpolitické agendy Spojených států. "Spojené státy jsou schopny dělat několik věcí najednou. Jsme schopni řídit zahraniční politiku v její celistvosti," citoval ho americký tisk.
28. září 2001 9:22
Náznaky změn v americké zahraniční politice jsou nepřehlédnutelné. Důvody jsou zřejmé. Protiteroristické tažení vyžaduje širokou diplomatickou podporu, za kterou si každý něco nechá zaplatit. Pro středoevropské země je důležité, co dostane výměnou za pomoc. Pro USA je důležité Rusko, které má neocenitelné zkušenosti z někdejší okupace Afghánistánu. Tam se skrývá strůjce teroristických útoků proti New Yorku a Washingtonu Usáma bin Ládin, kterého by Spojené státy rády zadržely.
