„V souladu s článkem 54 ústavy jsem se rozhodl odvolat premiéra a vládu,“ prohlásil prezident podle agentury AFP. Dále uvedl, že chce vytvořit prostor pro dialog s mladými lidmi, a slíbil opatření na podporu podniků postižených rabováním. Protestující ovšem volali i po Rajoelinově rezignaci.
Převážně mladí demonstranti se v pondělí shromáždili na univerzitě v Antananarivu, kde mávali transparenty a zpívali národní hymnu, než se pokusili projít městem. Narazili však na brutální sílu ze strany pořádkové policie.
„Mezi oběťmi jsou demonstranti i další lidé zabití bezpečnostními silami během následných násilností a plošného rabování, které páchali jednotlivci a gangy,“ uvedl v prohlášení Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, který dodal, že je šokován násilnou reakcí bezpečnostních sil.
Madagaskarské ministerstvo zahraničních věcí údaje o počtu obětí uvedené OSN odmítlo.
Demonstranti se vydali do ulic poté, co prezident Andry Rajoelina v neděli prohlásil, že důkladně přezkoumá a reformuje správu země. V Antananarivu se jednalo o už třetí velký protest od minulého čtvrtka.
Manifestace, inspirované takzvanými protesty generace Z v Nepálu nebo Keni, jsou největšími protesty, jaké ostrov v Indickém oceánu zažil za poslední roky. Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že při protivládních demonstracích na Madagaskaru zemřelo nejméně 22 lidí a více než 100 dalších utrpělo zranění.
Při protestech v Nepálu zemřelo 72 lidí. Nová premiérka slibuje změny |
Situace je pro prezidenta Rajoelina nejzávažnější výzvou od svého znovuzvolení v roce 2023. Úřady ve čtvrtek vyhlásily noční zákaz vycházení poté, co obdobné protesty v Antananarivu minulý týden přerostly v násilnosti. V sobotu se lidé v Antananarivu také shromáždili k demonstraci.
Přes bohaté zásoby niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin je zhruba 33milionový Madagaskar jednou z nejchudších zemí světa. Ostrovem navíc od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize.
Nynější prezident Andry Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019, potřetí v roce 2023.
