Na druhé příčce následuje středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova s 13,4 procenta.
Liberálně-centristická koalice Pokračujeme ve změně-Demokratické Bulharsko (PP-DB) získala 12,6 procenta, Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, vyjádřilo přízeň 7,1 procenta voličů a ultranacionalistické a otevřeně proruské straně Obrození 4,3 procenta, uvedla volební komise po sečtení všech volebních místností.
Ke vstupu do parlamentu bylo třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent. Pod ním zůstala Bulharská socialistická strana (BSP), což je poprvé od pádu komunistického režimu v Bulharsku v roce 1989
Osmé parlamentní volby za pět let. V Bulharsku se dere k moci proruský favorit |
Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev, který se staví proti vojenské podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi, v lednu odstoupil z prezidentské funkce, aby mohl kandidovat. Parlamentní volby následovaly poté, co masové protesty loni v prosinci donutily předchozí vládu k odstoupení.
Podle bulharských médií výsledek Radevovi stačí na získání absolutní většiny v Národním shromáždění, kterou Bulharsko nemělo od roku 1997. Z propočtů stanice bTV a serveru Dnevnik vyplývá, že Progresivní Bulharsko bude mít v 240členném zákonodárném sboru 130 křesel.
Exprezident jako spasitel i potížista. Favorit bulharských voleb zneklidňuje EU |
„Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ uvedl Radev na tiskové konferenci v neděli pozdě večer.
Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Podle Reuters se mu podařilo využít vlnu nespokojenosti s politickou nestabilitou, korupčními skandály a tradičními stranami, které bulharské politice dominovaly desítky let.
Žádný konflikt, ale válka. Zelenskyj se nepohodl s bulharským prezidentem |
Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní tzv. zelenou politiku.
Nejasná zahraniční orientace
Radev si svými proruskými prohlášeními vysloužil srovnání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zastával politiku vstřícnou Moskvě. Podle Reuters se ale Radev k zahraničně-politickým otázkám vyjadřoval dosud pouze neurčitě a zatím není jasné, do jaké míry zahraniční orientaci Bulharska, členského státu NATO na jihovýchodním křídle EU, změní.
V neděli Radev také uvedl, že je ochoten spolupracovat s liberální koalicí PP-DB na reformě soudnictví a že Bulharsko „vyvine úsilí, aby pokračovalo na své evropské cestě“.
Nedělní parlamentní volby byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.
