Když v roce 1963 vyšlo najevo, že se ministr obrany Profumo stýká s Christine Keelerovou, která je zároveň milenkou sovětského námořního přidělence v Londýně, vyvolalo to na britské politické scéně mimořádný skandál.
Profumo musel odstoupit a aféra otřásla i tehdejší konzervativní vládou Harolda Macmillana, která o několik měsíců později padla. Keelerová v 90. letech v rozhovoru s novináři připustila, že byla sovětskou špiónkou a že pro sovětskou ambasádu zjišťovala různé informace, ačkoli prý příliš nerozuměla tomu, co činí.
Z nově zveřejněných dokumentů vyplývá, že Profumo se ještě před druhou světovou válkou seznámil s německou modelkou Giselou Kleinovou, která později za války v Paříži spolupracovala s nacistickými tajnými službami. Podle BBC byla také milenkou vysoce postaveného německého důstojníka, se kterým měla dítě.
Po osvobození francouzské metropole byla uvězněna za špionáž a po propuštění se provdala za svého vězeňského dozorce Edwarda Winegarda. Vztah s Američanem Winegardem se ale v roce 1950 rozpadl, protože Kleinová nadále udržovala kontakt s Profumem.
A právě na fakt, že vztah mezi Profumem a Kleinovou v nějaké formě trval nejméně do roku 1950, upozornila v roce 1963 britská tajná služba MI6, která se věnuje zahraniční špionáži, své kolegy z kontrarozvědky MI5 věnujícím se pozadí Profumovy tehdejší aféry.
Z odtajněných dokumentů podle deníku The Daily Telegraph rovněž vyplývá, že Profumo sám úřadům v roce 1941 sdělil, že Kleinovou zná. Profumo se po svém politickém pádu v roce 1963 věnoval výhradně charitativní činnosti, za což byl později odměněn Řádem britského impéria. Zemřel v roce 2006 v 91 letech.