Když dvojice tureckých strojů F-16 sestřelila v úterý na hranicích Sýrie ruský letoun Su-24, upřely se oči světové veřejnosti k etnické menšině, o které se v souvislosti se syrskou občanskou válkou dosud příliš nemluvilo.
Z padajícího stroje se podařilo katapultovat dvojici pilotů, kteří se na padácích pomalu snášeli na území Sýrie. Ze země však na ně zahájili palbu místní Turkmeni a následně se na internetu pochlubili videem s jedním zabitým pilotem.
Sestřelení Su-24INCIDENT: Turci sestřelili na hranicích ruský bitevník VIDEO: Turkmeni se chlubí kusy ruských padáků PUTIN: Je to rána dýkou do zad ANALYTIK: Rusko se za pád bitevníku pomstí SOBOTKA: Pozemní operace v Sýrii není možná |
Syrští Turkmeni jsou považováni za chráněnce turecké vlády a současný premiér Ahmet Davutoglu o nich před pár dny mluvil jako o „velkých tureckých bratrech“.
Rusko v Sýrii bombarduje všechny nepřátele režimu Bašára Asada a hněv turecké vlády vyvolalo už ve chvíli, kdy se jeho letouny zaměřily na sever země obývaný Turkmeny, připomíná server The Independent.
Ruské letectvo na severu provincie Latakíja útočí na celou řadu povstaleckých skupin včetně džihádistických oddílů z Kavkazu, jak uvádí analytička Christina Lin v článku pro Times of Israel. V řadách Islámského státu a dalších radikálních skupin bojujících proti Asadovi válčí stovky Čečenců (více zde).
Turci nás nevarovali, říká navigátor sestřeleného letadla:
Bomby ale každým dnem padají také na turkmenské vesnice. Jen minulý týden museli opustit své domovy v regionu Latakíja na severu Sýrie obyvatelé padesáti vsí. Ömer Abdullah, velitel turkmenské Brigády Sultána Abdülhamita, Turecko opakovaně vyzývá, aby se postavilo proti intervenci Ruska.
„Snažíme se přežívat ze dne na den pod nesnesitelnou brutalitou. Potřebujeme tureckou pomoc,“ uvedl Abdullah pro server The Guardian. „Každý den umírají naši turkmenští bratři. Očekáváme, že nám vláda pomůže. Proč nás opustili? Nechápu, proč naši muslimští bratři mlčí. Potřebujeme jakoukoli podporu. Pod takto silným bombardováním nemůžeme přežít,“ dodal. Antipatie vůči Rusům je patrná i na v úterý zveřejněném videu, na kterém turkmenští bojovníci s úsměvem pózují u mrtvého pilota.
Chmurné časy pod vládou strany Baas
Současná situace není pro Turkmeny ničím novým. Příkoří je provází v podstatě celou jejich novodobou historii. Turkmeni do oblasti dnešní Sýrie přišli zhruba v desátém století ze Střední Asie po mocenském vzestupu Osmanské říše zakládali města, chránící cesty vedoucí do jejího centra. Vyznavači sunnitského islámu měli v regionu také mírnit vliv místních kmenů.
V současnosti jejich populace čítá až 3,5 milionu lidí, v syrských regionech Latakíja, Aleppo, Idlíb a Homs jich aktuálně žije asi 200 tisíc. Od nástupu vlády Socialistické strany arabské obrody (Baas) v roce 1963 Turkmeni zažívali tvrdé represe. Nesměli psát ani vyučovat ve svém rodném jazyce, který je založen na starých podobách turečtiny. Úřady jim zabavovaly majetek a v řadách Turkmenů se postupem let rozhořela nenávist vůči režimu Asadů.
Turkmeni byli jedni z prvních, kteří se chopili zbraní po syrském povstání v roce 2011. S vyostřením bojů se přidali na stranu Svobodné syrské armády. Vazby však mají také na kontroverznější uskupení jako je fronta an-Nusrá podporovanou al-Káidou či Ahrár aš-Šám, píše server BBC.
Boj proti Asadovi a Islámskému státu
V současnosti turkmenské brigády disponují silou asi desíti tisíc vojáků. Jejich úhlavním nepřítelem jsou asadovská vojska a Islámský stát, který je považuje za zrádce islámu. Na seznam jejich nepřátel lze přidat libanonský Hizballáh a nyní i Rusko, které se otevřeně staví na stranu Asada.
Ruské náletyKremelský mluvčí Dmitrij Peskov ve středu novinářům řekl, že Rusko bude pokračovat v leteckých úderech proti organizaci Islámský stát, a to i proti cílům umístěným v blízkosti syrsko-tureckých hranic. "Přivítali bychom, kdyby se teroristé a ozbrojenci drželi od tureckých hranic dál, ale bohužel se uchylují na syrské území při hranicích s Tureckem," řekl Peskov. "Ruské operace budou nepochybně pokračovat," dodal. Peskov řekl, že mezi prezidenty Turecka a Ruska po úterním incidentu žádné kontakty nebyly. Na dotaz, jak nyní vypadá rusko-turecký dialog, Peskov odpověděl: "Nevypadá nijak, žádný teď není". |
Armádní struktura turkmenských bojovníků je spíše volná. Operují v rámci několika brigád na severu Sýrie, uvádí server Sky News. Mnozí vojáci podstoupili armádní výcvik pod patronací Američanů i v Turecku.
„Turecko je (Turkmeny) podle dostupných zpráv podporuje materiálně a výcvikem již od prvních let syrské občanské války. Turecko v nich vidí jak etnicky spřízněné obyvatelstvo, tak i nástroj pro prosazování svých zájmů v Sýrii,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz bezpečnostní analytik Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů (celý rozhovor najdete zde).
Pro Turecko jsou Turkmeni podle Daniela důležití také jako spojenci v boji proti Kurdům, mnozí turkmenští bojovníci však válčí i v řadách kurdských ozbrojených skupin YPG a YPJ. Mimo jiné byli jednou z hlavních sil při bojích o Kobani (více o bitvě o Kobani zde).
Vztahy s Ankarou jsou pro přežití Turkmenů klíčové. Úterní sestřelení ruského letounu pro ně může být na jednu stranu signálem, že turecké armádě není jejich osud lhostejný. Zároveň však může být tento incident problematický pro budoucnost. Ano, Davutoglu sice tvrdí, že ruské bombardování turkmenských regionů musí přestat, zároveň však Turecko musí chtě nechtě uvažovat racionálně.
Rusko je aktuálně druhým největším obchodním partnerem Turecka a dodává mu 60 procent z celkového objemu zemního plynu. Do Turecka ročně zavítá na 3,5 milionu turistů z Ruska. Pošramocení vztahů s Kremlem je tak to poslední, co si země pod vládou Recepa Tayyipa Erdoğana přeje. Otevřené armádní pomoci se tak Turkmeni pravděpodobně nedočkají. Středeční slova Erdogana to potvrzují. Turecko podle něj při sestřelení ruského stroje hájilo svou vlastní bezpečnost a „práva našich bratří“ v Sýrii, zároveň si však „nepřeje eskalaci napětí“.
