Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) se stala jením z hlavních zdrojů informací při mapování občanské války. Citují ji všechna významná média po celém světě. Mohlo by se zdát, že taková organizace musí sestávat z velkého týmu odborníků i reportérů operujících přímo v Sýrii. Opak je však pravdou.
Občanská válka v SýriiKonflikt v Sýrii začal 15. března 2011 poklidnými demonstracemi v rámci tzv. arabského jara. Během jednoho roku přerostl do občanské války a Sýrie se fakticky rozpadla. Ze země kvůli konfliktu utekly více než čtyři miliony lidí. Špatnou situaci prohlubuje i selhání světové diplomacie. V oblasti je působení humanitárních organizací velmi omezeno a vzrůstá také ohrožení jejich pracovníků - v lednu 2014 zemřeli v jednom z center konfliktu tři zaměstnanci české organizace Člověk v tísni (více zde), o týden dříve bylo uneseno pět pracovníků Lékařů bez hranic. |
SOHR v podstatě řídí jediný člověk, 45letý Syřan a sunnitský muslim Rami Abdulrahman (původním jménem Usáma Ali Sulejman). Sídlo organizace nenajdeme ve velké moderní budově plné kanceláří, ale v nenápadném domku v Coventry.
Její chod není dotován z darů mecenášů ani velkých společností. Abdulrhaman náklady pokrývá z provozu dvojice obchodů s oblečením. Celý projekt je veden touhou Abdulrahmana ukázat konflikt v Sýrii bez příkras a na základě svědectví z místa.
Jako aktivista se projevoval už během života v Sýrii. Mnohokrát se dostal do sporu s policií a režimem Bašára Asada. Podle svých slov si třikrát pobyl ve vězení a v roce 2000 proto zaplatil pašerákům a nechal se dovézt až do Británie, kde požádal o azyl. Úřady pro něj našly nový domov v poklidném Coventry.
Spory a SOHR se sídlem v malém bytě
I ve své nové vlasti se zajímal o dění v Sýrii. V roce 2006 byl u založení nenápadné organizace, ze které měla později vzejít SOHR. Zprvu ji na webových stránkách syriahr.net provozoval tým aktivistů z řad právníků a vysoce postavených Syřanů. V roce 2011 však došlo k rozštěpení organizace poté, co Abdulrahman převzal kontrolu nad domovským serverem a sám sebe prohlásil za ředitele.
Zbytek týmu ho obvinil z neprofesionality a údajného členství ve Straně kurdských pracujících (Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci). Odpadlíci si založili vlastní web syriahr.org, ten však po pár měsících ukončil svou činnost a lidé kolem něj založili uskupení Syrian Network for Human Rights. Abdulrahman tou dobou začal budovat organizaci, jejíž informace měly za pár let formovat pohled celého světa na syrský konflikt.
Takto vypadá sídlo SOHR:
SOHR is a shop-keeper, Rami Abdulrahman, spreading anti-Assad propaganda from his little house in Coventry #Syria pic.twitter.com/ZlZhdFVikV
Abdulrahman musel využít ty nejlevnější metody, jak získat informace přímo ze Sýrie, kde právě vyšlehly první plameny občanské války. Nejprve mu stačila komunikace přes email se známými, kteří zůstali ve vlasti. Později domů začal telefonovat a využívat Skype. „Úplně všechno musím kontrolovat já osobně,“ vysvětluje Abdulrahman.
Zcela sám však pochopitelně nepracuje. V Sýrii má čtyři spolupracovníky, kteří sbírají informace od 230 aktivistů po celé zemi, píše server The New York Times. Mnoho kontaktů Abdulrahman získal v době, kdy v Sýrii pořádal protivládní demonstrace. Takto nasbírané informace pak spolupracovníci překládají z arabštiny do angličtiny a reporty umisťují na facebookové stránky SOHR. V posledních letech SOHR svůj tým v Sýrii nerozšiřuje, podle Abdulrahmana by hrozila infiltrace od asadovců i militantní opozice.
Život plný Sýrie
S postupem let práce v SOHR ovládla celý Abdulrahmanův život. Každý den vstává okolo půl šesté ráno a hned kontaktuje své spolupracovníky v Sýrii, kteří mu předají materiály z předešlého dne. Dopoledne pak tráví telefonováním se zpravodajskými servery. Těch je při velkých událostech i patnáct denně. Poslední emaily vyřizuje kolem deváté večer, pak ještě monitoruje aktuální dění a YouTube. Do postele se dostane až po půlnoci.
Sám přiznává, že pracovní nasazení odnáší jeho rodina. Jeho šestiletá dcera Amaní ho vidí jen sporadicky před odchodem do školy. Pokud si chce s otcem promluvit, mnohdy si s ním skypuje z obývacího pokoje do jeho pracovny.
Komunikace se ženou se pak odehrává v rovině: „Co je nového v Sýrii?“. Za lepší budoucnost pro jeho vlast to prý stojí. „Musíme zdokumentovat, co se v Sýrii děje, protože obě strany konfliktu se snaží vymýt mozky obyčejným lidem,“ vysvětluje.
Objektivnost informací je pro něj klíčová. Jeho kolegové v Sýrii se snaží všechny informace od aktivistů ověřit a často se musí vydávat desítky kilometrů přímo do centra dění. Není výjimkou, když je Abdulrahman pošle do nemocnic, aby osobně spočítali oběti náletů. Součástí informační sítě jsou také vojáci Asadova režimu.
I přesto je v posledních měsících organizace SOHR kritizována za nepřesné informování a určitou selektivnost při výběru témat. Agentura AsiaNews například uvádí, že SOHR „pokračuje v obhajobě extremistů, aby nepřišla o podporu ze strany povstalců“.
Válka v SýriiSOLNCEPJOK: Rusové poslali Asadovi smrtící raketomet KOMANDA: USA pošle do Sýrie speciální jednotku TOW: Syrské tanky krotí rakety řízené po drátě ŠEST POHLEDŮ: Orli se zamalovanými hvězdami a zvěsti o Kubáncích HODNÍ HOŠI: Existuje ještě v Sýrii umírněná opozice? VOTÁPEK: Putin zastínil Západ, ale zbrojení ho stojí čím dál víc VÝZBROJ: Co nasadili Rusové v Sýrii? |
Naráží také na fakt, že už před úprkem ze Sýrie Abdulrahman stál proti vládě Asadovců a kvůli svým názorům skončil i ve vězení. Určitá zášť vůči vládě tak může hrát roli při výběru událostí, které SOHR předává dále do západních médií.
Kritika i chvála od neziskovek
Charlie Skeltom se už v roce 2012 ve svém článku pro The Guardian pozastavoval nad tím, že organizace řízená jediným člověkem z malého domu v Coventry může být hlavním informačním zdrojem pro velká média.
Server Russia Today zase upozorňuje na poněkud nekonzistentní informace, které SOHR pouští do světa. Například 1. října na anglické mutaci svého webu informovala o tom, že „ruské letouny zabily 30 civilistů u města Homs, včetně žen a dětí“. Zprávu v této podobě převzal například britský The Independent. Na arabské verzi webu však SOHR u stejné události píše, že zemřelo „27 civilistů po leteckém úderu asadovských vojsk“. Ruské stroje vůbec nezmiňuje.
Abdulrahman se k podobné kritice nevyjadřuje. Dál spoléhá na své zdroje v Sýrii. Jeho práci vyzdvihují zejména neziskové organizace, podle kterých SOHR poukazuje na mnohé válečné zločiny Asadových vojsk i islamistických povstalců.
Právě taková slova motivují ředitele SOHR k práci. „Jsem obyčejný občan z obyčejné rodiny, který se zavázal dosáhnout něčeho velkého jednoduchými prostředky,“ vysvětluje Abdulrahman. Do Sýrie se prý vrátí až ve chvíli, kdy padne Asadova vláda.
