Dřívější teorie tvrdily, že k vyhynutí těchto dávných savců výrazně přispěli dávní lidé,kteří je lovili. "Dnes vědci dokazují, že mamuty vyhubila změna podnebí," říká Oldřich Fejfar, profesor paleontologie na Karlově univerzitě. Zhruba před deseti až patnácti tisíci lety se na severní polokouli oteplilo a přibylo vlhkosti. Rozsáhlé travnaté stepní plochy dosavadní prostředí mamutů - se v nivách řek změnily v mokřady, a jinde začaly zarůstat lesními porosty s jehličnany, které byly pro mamuty nestravitelné. Stáda mamutů tak byla stále více zatlačována na sever. Na jednom cípu Sibiře,který stoupající hladina moře proměnila v dnešní Wranglerův ostrov,vznikla rasa malých mamutů o velikosti dnešní krávy. Vědcům se tu dokonce podařilo vznik této rasy z normálního velkého mamuta zdokumentovat. "Ukázalo se,že velcí mamuti sem na své nedobrovolné pouti na sever dospěli asi před dvanácti tisíci lety a onu malou podobu vytvořili až po odtržení od sibiřské pevniny," uvádí profesor Fejfar. Mamutí trpaslíci vymřeli na Wranglerově ostrově teprve kolem roku 1500 před naším letopočtem, kdy se už na jiných místech světa formovaly první starověké civilizace. "Důležité přitom je,že existence člověka na Wranglerově ostrově je doložena až pět set let po této události. Je to další důkaz, že ani zde se člověk na vymření mamutů nepodílel," shrnuje Oldřich Fejfar. Proč se však dnes na Sibiři či na Aljašce nacházejí zachovalá těla zmrzlých mamutů? "Je to obrovská náhoda," konstatuje profesor Fejfar. "Tamní povrch byl a je promrzlý do hloubky více než jeden kilometr. Blízko pod zemí hloubí ponorné vodní toky zrádné tunely, což byly pravé pasti pro dvou- až čtyřtunová těla mamutích obrů. Když zvíře do některého zapadlo, chlad jeho tělo uchoval po mnoho tisíc let."
3. prosince 1999
