Poničené domy v Port-au-Prince. (14. ledna 2010)

Poničené domy v Port-au-Prince. (14. ledna 2010) | foto: AP

Proč tak obří škody? Hlavně kvůli chatrným stavbám

  • 2
Při pohledu na ohromující rozsah haitské katastrofy se hned vybaví otázka: Jak je možné, že tolik robustních a zdánlivě „nezničitelných“ budov v Port-au-Prince spadlo? Vždyť v takovém Japonsku by i mimořádně silné otřesy, jaké Haiti postihly, nejspíš jen málokoho vzrušily. A právě ve srovnání Japonska s Haiti tkví podstata problému.

Haiti není Japonsko, ani náhodou. Nejen hospodářsky, to je více než zřejmé, ale i z hlediska prevence před následky přírodních katastrof. Stavby v haitském hlavním městě byly chatrné, nekvalitní, ošizené, jako by jen čekaly na silnější zemětřesení, aby se mohly poroučet k zemi.

V seizmicky aktivních oblastech, pro které je zemětřesení "denním chlebem", se architekti snaží maximálně zmírnit následky škod. Dosahují toho tím, že zvedají budovy nad úroveň země a staví je na gumových nebo ocelových základových deskách. Zároveň jsou vyvíjeny speciální železobetonové konstrukce, které dokážou absorbovat vibrace a zaručují, že se objekt nezřítí.

To není beton, to je písek

Těžko vyčítat Haiťanům, že něco takového na chudičkém karibském ostrově zmítaném utrpeními všeho druhu prakticky neznají. Vždyť kde by vzali peníze na takové investice?

Šlendrián při výstavbě jim však už vyčítat lze. A teď se z něho nejspíš budou navzájem vinit i oni. Vždyť tamní budování je stejně neregulované jako prodej písku z hor, který pak končí jako hlavní složka pojiva nejen v různých barabiznách na okraji Port-au-Prince, ale i v rozlehlých stavbách a bytových komplexech. Sice je to trochu "nefér", ale vždyť se na tom dá tak skvěle vydělat! Jak se asi tváří tihle filutové, když teď vidí následky svých podvodů?

Ostatně jako varování lze z dnešního pohledu chápat předloňské zřícení nové školní budovy v Petionvilley, rovněž zbudované z ošizeného materiálu. V jejích troskách zemřelo 91 studentů a učitelů.

"Staví se tu bez jakýchkoli předpisů, bez norem, bez základních znalostí. A nikdo tomu nedokáže zabránit," citoval list Miami Herald haitského inženýra Patricka Figara. Většina budov podle něho vzniká bez úředního dohledu a s použitím nevhodných materiálů. A také ve spěchu. Není prý divu, že padají i kostely. Samotný starosta Port-au-Prince nedávno podle AP odhadl, že až 60 procent budov ve městě je chatrných a hrozí jim zřícení i za normálních okolností. Co potom, když přijde zemětřesení...

Takhle to padalo i v Aquile či S’čchuanu

Nelze si nevybavit podobná zjištění, která předloni rozzuřila lidi v čínské provincii S’čchuan nebo v italské Aquile. Také tam padaly po otřesech budovy, jež měly jinak zůstat stát. V případě Číny to byly zejména školy. Na jejich stavbách si namastili kapsu místní podnikatelé spjatí s komunistickými špičkami regionu.

Na Haiti má po desetiletích nestability, panování diktátorů, převratech a vojenských vládách podobná anarchie ve stavebnictví hlubší důvody. Jedním z nich je rychlý nárůst obyvatel ve městech. To ovšem – v haitských podmínkách – jen přililo vodu na mlýn místních podnikavců.
Nyní už je zřejmé, že budovy v tamní metropoli jako "nezničitelné" jen působily. Ke škodě jejich obyvatel.

POHROMY NA HAITI

1935, hurikán
Bezejmenná bouře zabila přes
2 000 lidí.

1946, zemětřesení
Otřesy o síle 8,1 stupně
Richterovy škály vyvolaly tsunami,
které zahubilo 1 800 lidí.

1963, hurikán
Hurikán Flora připravil o život přes
8 000 lidí.

1994, hurikán
Příchod hurikánu Gordon,
zahynulo přes 1 000 Haiťanů.

1998, hurikán
George zahubil přes 400 Haiťanů,
v zemi zničil osmdesát procent
veškeré úrody.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video