Koncem března šestina obyvatelstva z třítisícové obce trpěla silnou formou chřipky. Podle nich za ni může rozprašování výkalů z blízkých vepřínů po polích kolem La Glorie, kvůli kterému se vir chřipky dostal ze vzduchu do těla vesničanů.
Mexická vláda na lokální epidemii nijak nereagovala a dnes tvrdí, že tamní nákaza neměla s prasečí chřipkou nic společného. Podle kritiků z řad vědců však politici zaspali, čímž umožnili, aby se vir stal v Mexiku zabijákem.
Podle zdejšího ministra zdravotnictví způsobil 159 úmrtí. Mimo hranice stomilionové země prasečí chřipka zatím skolila pouze jediného člověka.
"Situace u nich je jiná. S největší pravděpodobností to byli lidé nízké sociální úrovně z chudinských slumů," říká přednostka infekční kliniky pražské nemocnice na Bulovce Hana Roháčová.
Za smrt mohou zřejmě geny, tvrdí vědci
VIRUS CHŘIPKY V MEXIKUPočet pravděpodobných lidských obětí prasečí chřipky se v Mexiku zvýšil ze 152 na 159. Oznámil to ministr zdravotnictví José Ángel Córdoba. Virus však byl jednoznačně potvrzen jen u sedmi mrtvých. Zdravotníci vyšetřili 2 498 nemocných s podezřením na prasečí chřipku a 1 311 z nich zůstává v nemocnici. V Mexico City jsou zavřené restaurace a kavárny a v celém Mexiku se až do 6. května nevyučuje. Letadla z Mexika nesmí prozatím přistávat v Argentině a na Kubě. |
Podle Jiřího Berana z Centra očkovací a cestovní medicíny v Hradci Králové se z četných studií už ví, že například černošské ženy nebo hispánští muži reagují na očkování proti hepatitidě úplně jinak. "To je důvod, proč americká léková agentura testuje novou látku nejen na americké, ale i evropské populaci. Jde o to, aby tam nebyla nějaká odchylka v reakci na očkování," říká Beran.
Dalším důvodem může být imunologická paměť. To znamená, že se Mexičané s podobným virem ještě nesetkali, na rozdíl od Evropy, kde mohou mít někteří lidé protilátky.
"Evropané určitě nemají nějakou speciální imunitu, ale díky životnímu stylu máme dostatek vitaminů, netrpíme podvýživou. To vše pomáhá organismu, aby se bránil," míní přednostka Roháčová.
Těžko dostupné zdravotnictví v Mexiku
Objevují se i další teorie. Například BBC uvedla, že Mexičané mají v těle virus specifický pro zdejší populaci. V kombinaci s virem prasečí chřipky prý může zabíjet.
ZÁŽITKY ČESKÉ STUDENTKYBez roušky se ven neodvážím, říká česká studentka z Mexico City |
Reakci mexických úřadů vyvolal až případ kanadského turisty, jenž si minulý týden přivezl z mexického výletu chřipku až do své vlasti. Právě tomuto zpoždění přisuzují například odborníci dotázaní listem El Mundo vinu na tom, proč vir zabíjí hlavně v Mexiku.
Jsou zde i další důvody. Na rozdíl od Kanady, USA, Španělska nebo Izraele, kde byly případy prasečí chřipky rovněž diagnostikovány, je mexické zdravotnictví na horší úrovni a hlavně není lehce dostupné všem obyvatelům.
Je možné, že se virus vysílí
Také srovnání hygienických podmínek dopadne hůře pro Mexiko. Chudí vesničané spí s domácími zvířaty pod jednou střechou, takže to viry mají mnohem jednodušší. Ostatně tak na svět přišla například nedávná ptačí chřipka, která se v lednu 2004 objevila na kuřecích farmách v Thajsku a ve Vietnamu.
ON-LINE ROZHOVORČtenářům iDNES.cz odpoví velvyslanec ČR v Mexiku |
"Ptačí chřipka se zatím vždy objevila v jihovýchodní Asii, kde obyvatelé žijí se zvířaty na jednom místě. Život kolem mexického hlavního města se od toho příliš neliší," říká Ladislav Machala z infekční kliniky na Bulovce.
V příměstské oblasti je těžké dodržovat tu nejjednodušší hygienu, jako je třeba obyčejné mytí rukou. "Uvidí se v dalším měsíci až dvou, kam se to vyvine, protože virus se bude měnit tak, jak se setká s různými lidmi," říká Beran.
Katastrofický scénář prasečí chřipky by znamenal, že vysoce nakažlivý virus se bude šířit rychle po světě a během několika měsíců onemocní a možná zemře velké množství lidí.
"Naopak příjemným překvapením by bylo, kdyby virus v průběhu přenášení od jednoho člověka k druhému postupně ztrácel svou nebezpečnost, a tak se stal 'obyčejným' chřipkovým virem – ani to není vyloučeno," říká Ladislav Machala.