Proč se Západ zajímá o íránský jaderný program?
Spojené státy, EU i další země podezírají Írán z toho, že usiluje o výrobu vlastní atomové bomby. Civilní jaderný program podle nich slouží jen jako zástěrka. Spor se točí kolem technologie obohacování uranu, která je nezbytná k výrobě paliva elektráren, ale je využitelná i ve zbrojení.
Írán tajil obohacování uranu a v 80. a 90. letech získával tajně informace o jaderných technologiích od pákistánského vědce Abdul Kádira Chána. Teherán se brání tím, že chce být energeticky nezávislý a má právo obohacovat uran pro mírové účely.
Kdy vznikl problém s íránským nukleárním programem?
To, že Írán tajně obohacoval uran, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odhalila v září 2003. Teherán se následně zavázal obohacování dočasně zastavit a v prosinci 2003 podepsal dodatečný protokol k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), který umožňuje kontroly jaderných zařízení mezinárodními odborníky.
V srpnu 2005 však odmítl návrh EU, který obsahoval i záruky dodávek jaderného paliva z EU, a oznámil obnovení jaderných aktivit. Jednání s EU znovu začala v prosinci 2005. V lednu 2006 ale Írán opět obnovil proces vedoucí k obohacování uranu s tím, že podle NPT má právo pod kontrolou MAAE obohacovat uran pro mírové účely.
Má podle expertů Írán šanci vyrobit jadernou zbraň?Írán obohacuje uran v Natanzu a v pátek oznámil, že má i druhé zařízení na obohacování uranu, místo ale neuvedl. Na jaře letošního roku měl v Natanzu kolem 7 tisíc odstředivek nižší kapacity, teď jejich počet přesáhl 8 tisíc. V rámci pětiletého programu má jejich počet dosáhnout až 50 tisíc.
Nedávno Írán oznámil, že vyrobil novou generaci centrifug. Západní experti upozorňují, že už se 3 tisíci centrifug může Írán být schopen do jednoho roku vyrobit dostatek materiálu potřebného pro výrobu atomové bomby.
Írán se přiznal:Máme druhé zařízení na obohacování uranu |
Odborníci však současně tvrdí, že není jisté, zda Íránci dokážou udržet v pohybu a v optimální rychlosti větší počet odstředivek. Írán nedávno prohlásil, že v Isfahánu otevřel první íránskou továrnu na výrobu jaderného paliva.
Tato továrna má sloužit pro výzkumný těžkovodní reaktor v Aráku, který má být v provozu do dvou až tří let, a pro budoucí lehkovodní reaktory. Má být ale také schopna zásobovat palivem atomovou elektrárnu v Búšehru, již Íránu pomohlo vybudovat Rusko.
Jaké jsou kroky Západu proti Íránu?
Ve snaze přimět Írán, aby svůj nukleární program zastavil, už Rada bezpečnosti OSN přijala pět rezolucí, z nichž tři byly doplněny sankcemi. První sankce schválila RB OSN v prosinci 2006, další pak v březnu 2007 a 2008.
USA připravují nové sankce proti ÍránuMěly by postihnout energetiku |
Dosud poslední sankce zpřísnily ty předešlé; konkrétně rozšířily seznam společností a fyzických osob spojených s íránským jaderným či raketovým programem.
Těm jsou zmražena finanční aktiva a zahraniční fondy a některých z nich se týká i zákaz cestování. Sankce také vyhlásila EU a americký prezident Barack Obama letos v březnu prodloužil o rok embargo pro americké firmy na obchod a investice v Íránu, které v roce 1995 vyhlásil Bill Clinton. O několik dní později Obama nabídl Íránu "nový začátek" v diplomatických vazbách.
Íránské raketyNapětí také vyvolalo únorové vypuštění prvního íránského satelitu na oběžnou dráhu. Západní země vyjádřily znepokojení, protože technologie nosné rakety je podle nich využitelná i pro balistické střely. Írán loni dvakrát (za velké kritiky Západu) otestoval nosné rakety Kavošgar schopné dosáhnout vesmíru.
V rámci dvoudenního vojenského cvičení Írán o víkendu opět otestoval své rakety, mimo jiné i rakety Šaháb-3 a Sedžíl, obě s doletem až 2 tisíc kilometrů. - přečtěte si Írán otestoval rakety, které mohou zasáhnout Izrael |
