Peter Turkson vždy patřil mezi význačné osobnosti Vatikánu. Kardinálem se stal v roce 2003. Narodil se na západě Ghany v roce 1948. Nejdříve studoval na semináři Svaté Terezy ve vesnici Amisano, poté získal bakalářský titul z teologie na semináři v New Yorku. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975.
I Benedikt XVI. si ho vždy velmi vážil. V březnu 2011 ho dokonce poslal jako svého mírového vyslance do Pobřeží slonoviny, kde vypukl ozbrojený konflikt. Jeho úkolem bylo znesvářené strany "povzbuzovat k usmíření a míru".
Rezignace papežeREZIGNACE: Papež nemá na svůj úřad sílu PROFIL: Konzervativec, jemuž renomé pokazily aféry PAPEŽOVA SLOVA: Drazí bratři, nemám sílu... KARDINÁL VLK: Vypadal jako vetchý stařeček TAJEMNÍK KARDINÁLA: Papež ukázal, že je třída |
Turkson je totiž rovněž předsedou Papežské rady pro spravedlnost a mír. Mluví anglicky, francouzsky, jazykem Fanti, italsky, německy a hebrejsky. Rozumí rovněž latinsky a řecky.
Papež z Afriky nebo z Latinské Ameriky
Již při volbě v roce 2005, kdy se kardinálové dohadovali, kdo nahradí zesnulého Jana Pavla II., se mluvilo o tom, že příští papež by měl být z Afriky nebo z Latinské Ameriky. Zvolení Benedikta XVI. jak vzhledem k jeho vysokému věku, tak i faktu, že pochází z Německa, bylo proto překvapením. Čekalo se totiž, že po Evropanech se konečně stane hlavou katolické církve někdo z jiného kontinentu.
Druhý z favoritů, Mark Oullet, se stal kardinálem ve stejném roce jako Turkson. Posledních 2,5 roku zastává funkci předsedy Papežské komise pro Latinskou Ameriku. Nejdříve studoval v kanadském Montrealu, z jazyků se věnoval zejména španělštině, a poté odjel učit do kolumbijské Bogoty.
Jak se volí papež?Hlavu katolické církve volí shromáždění kardinálů, takzvané konkláve. Zúčastnit se volby je povinností všech kardinálů, kteří v den smrti nebo odstoupení papeže nepřekročili věk osmdesáti let. Benedikt XVI. se tak volby účastnit nemůže (je mu 85). Maximální počet voličů je 120. Volba probíhá v Sixtínské kapli, kardinálové hlasují, jedí a spí v uzavřeném prostoru až do doby, kdy je zvolen nový papež. Jakýkoliv kontakt s vnějším světem je zakázán. Výjimkou je naléhavá lékařská pomoc. K platnému zvolení papeže je nutná dvoutřetinová většina hlasů. Kardinálové píší jména kandidátů na hlasovací lístky. V kapli jsou zvláštní kamínka, jejichž komín vede na střechu. Jestliže volba není úspěšná, hlasovací lístky se spálí a přidá se k nim vlhká sláma, čímž vzniká černý dým. V případě, že je papež zvolen, dým má bílou barvu. Tímto způsobem se veřejnost dozví, že se kardinálové usnesli na nové hlavě katolické církve. Nejdelší volbou v dějinách papežství vůbec byl 1. září 1271 zvolen papež Řehoř X. - volba trvala 33 měsíců. Jana Pavla II. zvolilo konkláve za tři dny, a to až na osmý pokus. Benedikta XVI. pak již na čtvrtý pokus druhý den hlasování, před čtvrtou hodinou odpoledne. Zdroj: ČTK |
V Jižní Americe působil rovněž jako misionář. Byl jedním z kardinálů, kteří rozhodovali, kdo usedne na papežský stolec v roce 2005. Už tehdy se však mluvilo i o něm samotném jako o možném kandidátovi.
Rovněž i Francis Arinze byl před osmi lety kandidátem na nejvyšší post v rámci katolické církve. Dlouhá léta byl jedním z hlavních poradců Jana Pavla II. Jeho možnou nevýhodou by mohl být vysoký věk.
Španělský zpravodaj britského listu The Guardian však poznamenal, že velkým favoritem je rovněž i Oscar Rodriguez Maradiaga, kardinál z Hondurasu. I on je v rámci katolické církve velmi známý, zejména kvůli své kritice organizovaného zločinu a korupce v oblasti Latinské Ameriky. Kvůli jeho ostrým prohlášením ho musí při cestách v jeho zemi raději doprovázet ozbrojená ochranka.
Dalším význačným adeptem je Odilo Scherer, který působí jako arcibiskup obří diecéze brazilského Sao Paula, či Argentinec italského původu Leonardo Sandri, který nyní stojí v čele Kongregace pro východní církve.
Jestliže se konkláve nakonec přikloní ke starému kontinentu, je podle expertů na záležitosti Vatikánu na vedoucí pozici milánský metropolita Angelo Scola. Bez šancí údajně nezůstává ani vídeňský kardinál Christoph Schönborn, který se narodil v roce 1945 na Litoměřicku a který je žákem a důvěrníkem papeže Benedikta XVI.
Budoucnost církve není v Evropě
Proč by měl být nový papež zrovna z Latinské Ameriky? Jedním z důvodů je podle agentury Reuters fakt, že v tomto regionu žije 42 procent z celkem 1,2 miliardy katolíků na celém světě. Evropa představuje už jenom 25 procent katolické populace.
Švýcarský kardinál Kurt Koch, který je hlavou Papežské rady pro jednotu křesťanů, curyšskému deníku Tages-Anzeiger řekl, že budoucnost katolické církve není v Evropě. "Bylo by dobré, kdyby na příštím konkláve byli i kandidáti z Afriky a Latinské Ameriky," okomentoval rozhodování o budoucím papeži s tím, že by těmto kandidátům dal přednost před zástupcem evropským.
Mohlo by se zdát, že v případě Turksona by to byl první papež z Afriky, ale není tomu tak. První hlavou katolické církve z tohoto kontinentu byl Viktor I., který zastával funkci v letech 189 až 199.
Druhým byl Miltiades (311 až 314) a zatím posledním Gelasius I. (492 až 496). Poslední dva byli berberského původu. Jestliže se nakonec konkláve kardinálů rozhodne na konci března pro ghanského duchovního, bude to rozhodně první papež tmavé pleti.
