Infekční choroby jako chřipka či ebola mohou vést k mezinárodním epidemiím i pandemiím, upozorňují autoři žebříčku Global Health Security Index. Kromě toho se mohou objevit i záměrně vypuštěné viry, které mohou způsobit ještě větší škody. V roce 2001 to například byly útoky smrtelnými bakteriemi antraxu.
Budíčkem prý pro svět byla epidemie eboly na západě Afriky z roku 2014. Ta nebyla první a ani poslední. Od loňského srpna, kdy nemoc propukla v Demokratické republice Kongo, na ni zemřelo už víc než 1 700 lidí.
Právě před pěti lety si však podle autorů žebříčku politici i Světová zdravotnická organizace (WHO) uvědomili, že mají v ochraně veřejného zdraví mezery, jenže neví kde, ani jak je „vyplnit“. Sestavený seznam má proto ukázat, jak je která země připravená na případnou pandemii. A žádná z nich není připravená dostatečně, upozorňují autoři.
„Je pravděpodobné, že svět i nadále bude čelit nemocem, se kterými většina zemí nebude umět bojovat. Kromě klimatické změny a urbanizace vytvoří ideální podmínky pro vznik a šíření patogenů také masové přesuny a migrace – ta se dnes děje téměř v každém koutě světa,“ píše se ve zprávě k nové stupnici.
Žebříček připravenosti zemí na pandemie.
Jen osm procent hodnocených zemí například prokazatelně vyžaduje bezpečnostní prověrky u lidí, kteří mají přístup k nebezpečnému biologickému materiálu a jedům. Pouhá tři procenta států také myslí na zřízení služeb pro zdravotníky, kteří při vykonávání své profese onemocní.
Celkem výzkumníci posuzovali 195 států po celém světě podle 140 kritérií. Ty rozdělili do šesti kategorií nazvaných Prevence, Detekce, Reakce, Zdraví, Normy a Riziko. Prevence hodnotí, jak se země chrání před vznikem a šířením patogenů. Detekce zase to, jak rychle jsou schopné zachytit epidemie a nahlásit je dalším potenciálně ohroženým zemím.
Nemocnice v Těchoníně. Tajné místo, kde zatočí se smrtelnou nákazou |
Třetí kategorie posuzuje každou zemi podle toho, jak rychle je schopná zareagovat a epidemii začít krotit. Hodnotitele pak zajímalo i zdravotnictví každého konkrétního státu, jeho robustnost a schopnost léčit nemocné i chránit zdravotníky. Kategorie Normy je zřejmá – schopnost vylepšovat svůj systém zdravotní péče a držet se mezinárodních závazků.
Posledním kritériem je obecná zranitelnost dané země vůči biologickým hrozbám. Nutno podotknout, že autoři hodnocení zohlednili i ekonomickou vyspělost dotyčných států. Při tom se u některých zemí ukázalo, že peníze rozhodně nezaručují výborný výsledek. Třeba Lichtenštejnsko je až na 71. příčce.
Česko v kategoriích Prevence a Detekce
V rámci Evropy si Česko příliš dobře nevede, lepší je i Srbsko
Na prvním místě jsou Spojené státy, uspěly v pěti kategoriích ze šesti. Minusové body dostaly třeba za riziko nepokojů ve společnosti a hrozbu terorismu, ale i za špatný přístup ke zdravotní péči nebo nízkou důvěru občanů ve svou vládu.
Na druhém místě je Velká Británie a na třetím Nizozemsko. Úplně poslední je pak africká Rovníková Guinea před ní je Somálsko a Severní Korea. Nejméně připravenou evropskou zemí je Andorra.
První desítka1. USA 2. Velká Británie 3. Nizozemsko 4. Austrálie 5. Kanada 6. Thajsko 7. Švédsko 8. Dánsko 9. Jižní Korea 10. Finsko |
Česko je na 42. místě ze 195, což na první pohled vypadá dobře. V rámci Evropy však je na 26. místě ze 43. Lépe než Češi na tom jsou Srbové, Albánci, Chorvaté i Maďaři.
V celosvětovém hodnocení pak Českou republiku předběhlo také Turecko, Mexiko nebo Thajsko. Slovensko je v rámci Evropy hned pod Českem, v rámci světa pak o deset příček níž než Češi.
Obecně je Česko hodnocené druhým, prostředním stupněm připravenosti. Nejlépe si vedlo v kategorii Riziko, kde skončilo 28., nejhůře naopak v kolonce Detekce, kde je až 60.
I v rámci každé kategorie osciluje od výborného po velmi špatné umístění. Typickým příkladem jsou Normy, kde je Česko v závislosti na konkrétním ukazateli na 1. i na 101. místě. První příčku tam má díky účasti v evropské skupině European Medical Corps, která vznikla před třemi lety a která zajišťuje rychlou spolupráci napříč státy Evropské unie.
První místo si Češi vysloužili i za schopnost rychle omezit přesun lidí a zboží v případě, že se v potravinách objeví třeba listerie, u drůbeže pseudomor či africký mor u prasat. Jedno stoprocentní skóre má Česko také v kategorii Reakce, a to díky přísně střeženému výzkumnému centru Těchonín, ve kterém si umí poradit s pacienty nakaženými těmi nejhoršími přenosnými chorobami.
Česko v kategoriích Reakce a Zdraví.
Naopak nelichotivé 101. místo má Česko třeba kvůli tomu, že v posledních pěti letech neprošlo procesem zvaným Joint External Evaluation (JEE) v rámci WHO, které hodnotí právě připravenost země na přírodní či záměrně vyvolané hrozby.
Za žebříčkem stojí odborníci z organizace Nuclear Threat Initiative, kteří se spojili s kolegy Johns Hopkinsova centra pro bezpečnost zdraví a s novináři serveru The Economist. Více než stovce výzkumníků zabral sběr dat celý rok. Výsledky podle listu The Washington Post zveřejnili ve čtvrtek.
Beth Cameronová z Nuclear Threat Initiative říká, že musí světoví lídři především pochopit, že biologické katastrofy jsou „obrovským rizikem pro mír a bezpečnost“. „Země musí vědět, jak jsou připravené. A potřebují vědět, jak jsou připravení jejich sousedé. Jinak se nikdy nezlepšíme,“ dodává.
Česko v kategoriích Normy a Rizika
