Boëlová bude napříště používat příjmení svého biologického otce, který pochází z původem německé sasko-kobursko-gothajské dynastie. Bude se tedy jmenovat Delphine de Saxe-Cobourg-Gotha. Tituly princezna a princ budou mít i obě její děti: Joséphine a Oscar. Před jmény budou mít všichni zkratku SAR, tedy Jeho či Její královská Výsost.
Podle právního zástupce má Boëlová radost z rozhodnutí soudu, „které ukončilo dlouhý proces, jenž byl pro ni i její rodinu obzvlášť bolestivý“. „Vítězství u soudu nemůže nikdy nahradit otcovskou lásku, ale nabízí pocit, že bylo spravedlnosti učiněno zadost,“ dodal Marc Uyttendaele.
Umělkyně od roku 2013 soudně usilovala o to, aby bývalý belgický král Albert II. uznal, že je jejím biologickým otcem. Předtím se pokoušela dosáhnout uznání otcovství dohodou, ale neúspěšně.
Žena od počátku pře tvrdila, že její matka, baronka Sybille de Selys Longchampsová, měla s králem v 60. a 70. letech minulého století poměr, a ona se z něj narodila. Albert byl přitom od konce 50. let ženatý a jeho manželka Paola mu v letech 1960, 1962 a 1963 porodila tři děti.
Nyní 86letý Albert II. se stal králem v roce 1993 po smrti svého staršího bratra Baudouina I. V roce 2013 abdikoval ve prospěch nejstaršího syna Philippa. Albert dlouhodobě odmítal, že by byla Boëlová jeho nemanželskou dcerou.
Loni v květnu se ale na základě rozhodnutí soudu podrobil testu otcovství. Jinak mu hrozila pokuta 5000 eur (134 000 Kč) denně do doby, než vzorek DNA poskytne. Letos v lednu pak bývalý král pod tlakem důkazů uznal, že je biologickým otcem Boëlové.
Belgická média upozorňují, že nová princezna nezíská jako nemanželská dcera krále místo v pořadí nástupnictví na trůn. Po smrti Alberta II. by ale mohla dostat část dědictví z jeho osobního majetku. Právníci Boëlové během dlouhého procesu tvrdili, že se jejich klientka s králem nesoudí kvůli penězům. Upozorňovali, že Jacques Böel, který ji jako otec vychoval, byl bohatý průmyslník.
