Největším favoritem voleb je někdejší řidič autobusu, který postupně vystoupal po politickém žebříčku přes pozici ministra zahraničí na post viceprezidenta země. Tedy Nicolas Maduro. Průzkumy veřejného mínění mu dávají deseti až dvacetiprocentní náskok nad Caprilesem. Kromě nich se o post prezidenta uchází ještě dalších pět kandidátů, nicméně nemají de facto žádnou šanci, v popularitě silně zaostávají.
Výjimečné volbyVenezuelané vyberou svého příštího prezidenta už 14. dubna. A volby poprvé za posledních 14 let se budou konat bez Cháveze. Přesně tak dlouho byl totiž někdejší následovník bolívarovské revoluce u moci. |
Maduro může velkou část podpory Venezuelanů přičíst osobnímu "požehnání" od Cháveze, jenž ho ještě před svou smrtí na začátku března stihl označit za svého nástupce. Oproti Caprilesovi má i další výhodu, a tou je dostatek státních financí. Prozatímní prezident předvolební boj vlastně zahájil už mnohem dříve. Někteří za kampaň považují už jeho oslavné řeči na adresu El Comandanteho či zlomeným hlasem vylíčené poslední dny prezidenta.
Směle se tak dá říci, že nad jeho kampaní se (obrazně řečeno) vznáší duch někdejšího Huga Cháveze. Vždyť Maduro na svého mentora vsadil i během oficiálního začátku kampaně, když se v úterý vypravil na pouť do rodiště zesnulého prezidenta. Davům sliboval, že v prezidentských volbách vyhraje na jeho počest.
"Považujeme Cháveze za našeho otce. Poznamenal naše životy, a to je důvod, proč jsme sem přišli složit přísahu na jeho rodné půdě, že ho nikdy nezradíme," prohlásil padesátiletý politik ve vesnici Sabaneta. "Stanu se prezidentem této země, protože to nařídil," dodal.
Capriles slibuje brazilský model
Čtyřicetiletý Henrique Capriles patří mezi centristické politiky. Voličům slibuje, že chce jít jinou cestou než dosavadním zestátňováním a politickým polarismem. Jako vzor dává brazilský model s volným trhem, ale zároveň se silným sociálním programem.
Voliče se snaží získat tím, že upozorňuje na řadu každodenních problémů včetně třeba pravidelných výpadků elektrického proudu. Svou kampaň zahájil na východě země, ve státě Monagas, který oplývá ropou (Venezuela má vůbec jedny z největších zásob ropy na světě, což umožňovalo léta financovat Chávezův socialismus).
"Nejsem opozice. Jsem řešení venezuelských problémů," prohlásil ve východovenezuelském městě Maturin. Podle agentury Reuters slibuje Venezuelanům zvýšení minimální mzdy o 40 procent, ekonomiku nezaměřenou pouze na ropu či boj se zločinem, který v zemi narůstá, a podobně.
Svého soka označuje za nekompetentního úředníka, který pateticky imituje Cháveze. Osobním útokům se nevyhýbá ani Maduro, který před časem pro změnu označil celou venezuelskou opozici za "dědice Hitlera". Obvinil ji z údajného pronásledování hostujících kubánských lékařů.
Podle agentury Reuters přitom tyto doktory odsuzují jen někteří extremisté a většina opozice uznává jejich přínos pro venezuelské zdravotnictví. Chávez před deseti lety do Venezuely začal zvát lékaře ze spřátelené komunistické Kuby, aby poskytovali bezplatnou zdravotní péči obyvatelům slumů a vesnic. Paradoxně i Caprilese přívrženci vlády občas označují za nacistu nebo fašistu, ačkoli židovští prarodiče opozičního vůdce uprchli z Polska před antisemitismem.
