Gratulace, kondolence, pozvánky, dopisy, zákony nebo smlouvy, to jsou desetitisíce dokumentů, pod které se musí podepsat prezident. Ten americký má na podpisy méně důležitých listin pomocníka - jednoduchý přístroj, kterému se říká autopen.
Jeho primitivního předka zvaného polygraf používal už třetí americký prezident Thomas Jefferson na úsvitu 19. století. Moderní verzi sestrojenou z plexisklové matrice, v níž je vyrytý podpis, teď uvrhl do veřejné debaty Barack Obama.
Podpis musel být do čtvrt hodiny a Obama byl za mořem
Na konci května šéf Bílého domu se státníky skupiny G8 probíral na summitu ve Francii miliardovou pomoc pro Egypt a Tunisko, když Kongres v USA jen patnáct minut před vypršením platnosti schválil prodloužení takzvaného vlasteneckého zákona.
Jak pracuje autopenAutopen je poměrně jednoduché zařízení, které se skládá z matrice z plexiskla, do níž je vyryt autentický podpis. Šablona se vloží do přístroje, který podpis přečte a příslušné tahy přenese na dvě ocelová ramena, která jezdí po papíře. Do ramene je možné vložit jakoukoli tužku nebo pero a chová se jako lidská ruka. Za hodinu stroj zvládne až 500 podpisů. Podpisové automaty vyrábí pro Bílý dům zřejmě firma Damilic Corp. a jeden přijde na dva až deset tisíc dolarů (170 tisíc korun). Starší typy se nevešly ani do dveří, nové modely už jsou vybavené mikroprocesory a podpis umí načíst i z CD. |
Podpis prezidenta byl potřeba okamžitě. Kdyby Obama důležitou normu reagující na události z 11. září 2001 nepodepsal, vypršely by úřadům důležité pravomoce, které využívají k potírání terorismu.
Obama proto sáhl ke kroku, k němuž se před ním ještě žádný americký prezident neodvážil. Zmocnil spolupracovníky v Bílém domě, aby zákon podepsali autopenem. Zákon se dočkal signatury, i když strojové, jen pár minut před vypršením legislativy.
Autopodpis odporuje ústavě, stěžovali si republikáni
Takový postup ale vadil jednadvaceti republikánským zákonodárcům, kteří 17. června Obamu dopisem vyzvali, aby normu podepsal znovu a tentokrát osobně. Použití automatického pera podle nich odporuje ústavě. Zároveň šéfa Bílého domu žádali, aby autopen k podpisu zákona už nikdy nepoužíval.
Obamův tým se při obhajobě hájil šest let starou 29stránkovou analýzou, kterou si na ministerstvu spravedlnosti nechala vypracovat administrativa Obamova předchůdce George W. Bushe. Ta tvrdí, že je takový podpis v souladu s ústavou.
Obamův úřad je podle agentury AP po epizodě skoupý na slovo a odmítá prozradit další detaily o tom, kolik autopenů administrativa využívá, jak vypadají, kde jsou ukryté nebo která firma je do Bílého domu dodává. Mlčí i firma Damilic Corp., která přístroje do Bílého domu zřejmě dováží.
Šéf firmy Damlic Corp. ukazuje jeden z autopenů. Jeho stroje zřejmě používá i Bílý dům
Prezident Barack Obama podepisuje v Bílém domě zdravotní reformu
Někdejší tiskový tajemník prezidenta Bushe Ari Fletcher prozradil, že jeho šéf zvažoval používání autopenu k podpisům méně důležité legislativy, ale nakonec zákony podepisoval osobně. Automat startoval jen při podpisech běžné korespondence a fotografií.
Reagan měl pro autopen 22 podpisových vzorů
Autopen byl důležitým mobiliářem Bílého domu i za Billa Clintona. "Vždy jsem slýchal, že autopen je po prezidentovi druhou nejstřeženější věcí v Bílém domě," vzpomínal Jack Shock, který měl jako šéf oddělení prezidentových dopisů a zpráv povolení automat používat.
Jak poznat falešný podpisFalešný podpis prezidenta lze podle odborníků nejlépe rozpoznat tak, že vezmete předlohu, o které víte, že je vyrobená autopenem a přiložíte na něj podpis, který potřebujete ověřit. Oba podpisy pak zvedněte proti světlu a pokud se absolutně shodují, jde téměř jistě o signaturu vyrobenou automatem. I tak ale nemáte jistotu, protože mnozí prezidenti si vyrábějí víc vzorů, aby lépe maskovali, že za ně pracuje stroj. |
Například Ronald Reagan měl 22 různých různých podpisových vzorů. Kromě plného jména používal i různé přezdívky jako Ron nebo Dutch, které ještě více zašmodrchaly mýty kolem podpisů amerických prezidentů. Už Thomas Jefferson prý před více než dvěma staletími prohlásil, že by bez polygrafu nemohl žít.
První autopen v dnešní podobě se v Bílém domě objevil za Dwighta Eisenhowera a za Johna Fitzgeralda Kennedyho prý přístroj nestačil podpisy chrlit. Na autopen ale nespoléhají jen prezidenti, užívají je tisíce úřadů, organizací a firem. Automat dostal v roce 2004 do problémů i šéfa Pentagonu Donalda Rumsfelda.
Když se na něj provalilo, že za něj autopen podepisoval kondolenční dopisy rodinám padlých amerických vojáků, pokorně slíbil, že už bude všechny dopisy podepisovat osobně.
