„Máme obnovitelné zdroje, které musejí být pro jejich nestabilitu zálohovány konvenčními zdroji. Při vší úctě k životnímu prostředí bychom měli především pečovat o lidstvo,“ řekl Zeman v souvislosti s vysokými cenami energií.
Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Rusko už před invazí na Ukrajinu omezovalo například dodávky zemního plynu do Evropy, což vedlo ke zvýšení cen energií. „Rusko využívá dodávky energií jako zbraň vůči nám a našim obyvatelům,“ řekla.
Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu dříve přijala Evropská komise. Soubor návrhů má uzpůsobit politiky členských zemí v klimatických otázkách, energetice, dopravě a zdanění tak, aby se mohly do roku 2030 podílet na snižování emisí skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Prezidenti zemí V4 hovořili také o dopadech konfliktu na Ukrajině. „Všichni si přejeme mír. Takovýto mír musí být spravedlivý. K tomu, aby nastal mír, stačí, aby ruští vojáci odešli z Ukrajiny a aby Rusko respektovalo hranice,“ řekla Čaputová. Řekla také, že protiruské sankce mají nepochybně větší dopad na Rusko než na evropské země.
Hlava slovenského státu vyjádřila vděk České republice a Polsku za to, že obě země dříve převzaly ochranu vzdušného prostoru Slovenska, Česku navíc také za jeho velení v mnohonárodní jednotce NATO, která vznikla na Slovensku v reakci na ruský útok na Ukrajinu.
Prezidenti V4 se sešli na společném jednání poprvé od únorové vojenské invaze Ruska na Ukrajinu. Čaputová poukázala na nejednotný postoj zemí V4 ohledně vojenské pomoci Ukrajině. Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Zeman za maďarskou pomoc Ukrajině označil to, že se Budapešť podílí na odminování ukrajinského území.
Vláda ne zcela zvládla energetickou krizi, řekl Zeman a zaútočil na Senát |
Český prezident také ocenil, že všechny země V4 po ruské invazi na Ukrajinu poskytly pomoc ukrajinským uprchlíkům. Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny je podle něj přinejmenším stejně užitečná jako jiné podobné formáty, jako například v rámci zemí Beneluxu. „Visegrád prokázal svou roli, když zabránil pokusům o rozdělování ilegálních migrantů formou kvót mezi jednotlivé evropské země,“ řekl Zeman. Vyslovil se také pro rozšíření skupiny V4 o Slovinsko, které podle něj do visegrádské spolupráce patří.
Prezidenti Slovenska, Polska a Maďarska využili tiskovou konferenci po summitu k tomu, aby ocenili Zemana, kterému příští rok končí druhé funkční období. Polský prezident Andrzej Duda označil Zemana za vtipného politika, podle prezidentky Katalin Novákové bude Zeman na schůzkách hlav států chybět. Nováková, která nastoupila do prezidentského úřadu letos v květnu, měla na společném jednání prezidentů V4 premiéru. Sám Zeman vyjádřil potěšení, že jednání s kolegy mohl absolvovat právě na Slovensku.
Zeman se sešel se slovenskými politiky
Ve slovenské metropoli se český prezident už v pondělí sešel s bývalým slovenským premiérem Robertem Ficem a předsedou slovenského parlamentu Borisem Kollárem.
Prezident republiky Miloš Zeman se v Bratislavě setkal s předsedou strany SMER - sociálna demokracia Robertem Ficem. https://t.co/lNwmY22qa9
„Prezident republiky Miloš Zeman se v Bratislavě setkal s předsedou strany Směr-sociální demokracie Robertem Ficem,“ informoval hradní mluvčí a informaci doplnil fotografií ze setkání politiků, které pojí dlouholeté přátelství.
Obdobně Hrad informoval o setkání Zemana s předsedou slovenské Národní rady Kollárem, který je zároveň šéfem národně konzervativního hnutí Jsme rodina.
