Prezident strávil v Kanadě tři dny, jejichž vyvrcholením byl projev v kanadském parlamentu. Havel by ale rád v této zemi pobyl ještě alespoň dva dny, protože, jak řekl ve čtvrtek českým novinářům, je to země, v níž vládne zvláštní vlídnost.
Václav Havel promluvil ke kanadským zákonodárcům
Bezprostřední ohlasy kanadských zákonodárců na projev českého prezidenta utvrzují Václava Havla v tom, že se jeho myšlenka nadřazení lidských práv nad práva ostatní a omezení funkcí státu ubírá správným směrem.
"Tady jsem se ale nesetkal s jedinou námitkou," uvedl prezident několik hodin poté, co kanadským senátorům, poslancům a politikům vyložil svou vizi budoucího postavení státu a člověka. Havel předvídá omezení role státu na racionální správní jednotky a povýšení lidských práv nad práva státu. Lidstvo se podle něj bude ubírat ke globálnímu respektu lidských práv - k celosvětové občanské společnosti.
Kanadští politici k prezidentově překvapení přijali jeho projev s nadšením s tím, že jim mluvil z duše. "Pro mě to bylo velmi milé překvapení, ne z důvodu osobního zviditelňování, slávy, či touhy po potlesku, ale z toho důvodu, že mě to ubezpečovalo o tom, že se asi mé myšlenky ubírají správným směrem," konstatoval. Podobné myšlenky jako v Ottawě zaznívaly podle Havla i na víkendovém summitu Severoatlantické aliance, například od britského premiéra Tony Blaira.
Jiné reakce ale na svůj projev očekává v Praze. "Zcela určitě, pokud vstoupí ve známost v naší vlasti...tak určitě bude kritizován," předvídá Havel, který před několika dny ve Spojených státech kritizoval české politiky, že brání rozvoji občanské společnosti, protože lpí moci, kterou získali při volbách.
Podle Václava Havla, který ve středu zahájil státní návštěvu Kanady, budou lidská práva nadřazena právům států a lidstvo se bude ubírat k jejich globálnímu respektování - k celosvětové občanské společnosti. Prezident hovořil také o operaci Severoatlantické aliance proti režimu Slobodana Miloševiče a prohlásil, že tento konflikt je zřejmě první válkou etickou, v níž jsou lidská práva nadřazena právům států.
"Svět jednadvacátého století bude - pokud se lidstvo ubrání všem ohrožením, které si samo na sebe chystá - světem těsnější a veskrze rovnoprávné kooperace větších, často až kontinentálních a většinou nadnárodních celků," předvídá Havel. K naplnění této myšlenky bude nutné, aby si jednotlivé celky, kulturní a civilizační okruhy jasně uvědomily svou identitu.
"Civilizační vývoj zvolna přivádí lidstvo k zjištění, že člověk je důležitější než stát, ohrožení jedněch se bezprostředně týká všech a osudy jsou spojeny v osud jediný," uvedl Havel. "Začínáme - ať se nám to líbí nebo ne - nést všichni odpovědnost za všechno," pronesl Havel před kanadskými senátory, poslanci a zástupci vlády.
"V takovémto světě se slepá láska k vlastnímu státu, která neuznává nic nad sebou a je schopna omluvit svému státu cokoliv jen proto, že to je on, aby zároveň odmítala všechno jiné jen proto, že to je jiné, nutně stává nebezpečným anachronismem, podhoubím konfliktů a posléze i zdrojem nesmírného lidského utrpení," řekl Havel, přičemž zdůraznil, že nebojuje za zrušení státu, ale upozorňuje, že hodnotou vyšší než stát je člověk.
"Stát, jak známo, má sloužit člověku, nikoli naopak. Lidská práva jsou nad právy států," dodal a jako příklad této tendence zmínil válku v Jugoslávii, kde aliance zasahuje z úcty k právům člověka.
Většina států se podle něj začne "proměňovat z kultovních a emotivními obsahy nabitých objektů v daleko prostší a civilnější, méně mocné a především racionálnější správní jednotky, tvořící jen jednu z úrovní složité a mnohavrstevnaté planetární společenské sebeorganizace", kde padne idea nevměšování se. Sláva národního státu ve středoevropsky etnickém pojetí, tedy toho státu, jehož jménem se smí zabíjet anebo který stojí za oběť vlastního života, má už podle Havla svůj kulminační bod za sebou.
Emocionální funkce státu přejdou na rodinu, obec, region, profesi a planetu, pravomoci státu do struktur občanské společnosti a do různých nadnárodních a světových společenství, popsal Havel.
"Jsou-li moderní demokratické státy definovány obvykle takovými znaky, jako je respekt k lidským svobodám a právům, rovnost občanů, vláda práva či občanská společnost, pak stav, k němuž se bude lidstvo ubírat nebo k němuž by se v zájmu své sebezáchovy mělo ubírat, bude asi charakterizovatelný jako stav univerzálního či globálního respektu k lidským právům, univerzální občanské rovnosti a univerzální vlády práva, celosvětové občanské společnosti," pronesl.
V projevu se Havel zaměřil i na význam Ruska a jeho vztah k Západu. Rusko si bude muset uvědomit vlastní identitu a civilizační okruh nebo region. Zatímco státy Severoatlantické aliance vytvářejí euroatlantický svět, Rusko je rovnoprávnou mohutnou euroasijskou mocností a tyto dvě entity si podle prezidenta mohou a musí podat ruku. Regiony světa se od sebe liší, ale všechny jsou si rovné. Rusko si na rozšiřování aliance zvyká a zvykne.
Budoucnost lidstva prezident spojuje s OSN, která se ale bude muset reformovat, aby byla pružnější.
"Je třeba ... dosáhnout toho, aby všichni obyvatelé této zeměkoule považovali OSN za vskutku svou organizaci, nikoli tedy jen za jakýsi klub vlád všech států. Důležité přece je, co tato organizace dělá pro obyvatele planety, nikoli co dělá pro jednotlivé státy," řekl Havel a navrhl změnit způsob financování a uplatňování dokumentů OSN. Navrhuje rovněž změnu Rady bezpečnosti OSN, která musí odrážet dnešní multipolární svět, a zvážit právo veta a zastoupení jednotlivých zemí a regionů.
Na světě musí být spravedlivý mír a tomu je třeba podřídit zájmy České republiky, řekl prezident Havel. Severoatlantická aliance, jejímiž členy jsou Kanada i Česká republika, vede podle jeho slov zápas proti genocidnímu režimu Slobodana Miloševiče. Není to zápas snadný ani populární a lze mít různé názory na jeho strategii a taktiku. Jednu věc však tomuto zápasu nemůže žádný soudný člověk upřít: je to zřejmě první válka vůbec, která není vedena jménem zájmů, ale jménem určitých principů a hodnot, řekl Havel.
V Kosovu nejsou žádná ropná pole, o jejichž produkci by třeba mohl mít někdo zájem; žádná členská země nemá v Kosovu své teritoriální pohledávky; Miloševic neohrožuje územní ani jinou integritu kteréhokoli člena aliance. Přesto aliance bojuje. Bojuje ve jménu lidské nelhostejnosti k osudu druhých. Bojuje proto, že slušný člověk se nemůže dívat na systematické a státem řízené vyvražďování jiných lidí, nemůže něco takového snášet, nemůže nepřijít na pomoc. Bylo tu jasně řečeno, že vraždit lidi, vyhánět je z domovů, týrat je a zbavovat je majetku se nesmí, zdůraznil prezident.
Ve vztahu ke krajanům se podle Havla blýská na lepší časy
Neúcta ke krajanům žijícím v zahraničí je mimo jiné důsledkem zvrácené výchovy lidí z let totality, ale podle prezidenta Václava Havla už svítá na lepší časy, protože přichází generace oproštěná od komunistické minulosti. Čechům žijícím v Kanadě nicméně prezident ve středu slíbil, že v příštích parlamentních volbách v České republice už budou moci dát svůj hlas a budou mít dvojí občanství.
Přehlížení krajanů je u českého státu ještě větší než u jiných postkomunistických zemí, míní Havel. "To není výraz odporu k exilu, ale zvláštní výraz českého sobectví a provincionalismu," řekl Havel, když zdravil asi dvě stovky krajanů, kteří jej přišli pozdravit do hlavního města jihokanadské provincie Manitoba. Winnipeg byl jeho první zastávkou na státní návštěvě Kanady.
Čechy z Kanady viděl prezident Havel naposledy před devíti lety, když zde byl na návštěvě ještě ještě coby hlava Československa. Ti, kteří se jej ve středu ptali na možnost obnovení federace, by podle Havla mohlo uspokojit sblížení obou národů poté, co budou obě země v Evropské unii. Někteří z krajanů také těžce nesou, že čeští novináři kazí češtinu užíváním klišé, frází a cizích slov. Tento nešvar vadí i prezidentovi, a to nejen jako Čechovi, ale i jako bývalému spisovateli.
Havel: V 21. století bude třeba povýšit lidská práva nad ostatní
Jedním z klíčů k úspěšnému překonání rozmanitých nebezpečí v nadcházejícím tisíciletí je podle české ho prezidenta Václava Havla povýšení lidských práv nad práva ostatní. Při udílení čestného doktorátu práv na manitobské univerzitě v Kanadě řekl v noci na čtvrtek, že prubířským kamenem by mohla být jihosrbská provincie Kosovo, kde demokratické státy už povznesly lidská práva nad právo státu.
"Úcta k lidským právům a svobodám se ale nesmí jen proklamovat," varoval prezident. "Za lidská práva se musí bojovat a musejí se přinášet oběti."
Prezident si tento týden přišel už podruhé pro čestný doktorát - v pondělí jej takto ocenila i americká univerzita v Minneapolisu.
Ideál lidských práv má podle prezidenta šanci se prosadit, protože lidstvo má z posledního století neblahé zkušenosti z válečných hrůz a fanatismu.
Studentům největší západokanadské univerzity poté Havel odpovídal na dotazy o budoucnosti OSN a NATO a řada přišla i na otázky z prezidentova soukromí. Role Spojených národů bude v budoucnu stoupat na významu, OSN se ale musí podle prezidenta reformovat, aby nebyla vnímána jen jako klub vlád.
Prezident Havel je další z dlouhé řady mezinárodních osobností, jimž Univerzita Manitoby udělila čestné tituly. Doktorát obdržela i manželka prezidenta USA Eleanor Rooseveltová, fyzik, laureát Nobelovy ceny a humanista Andrej Sacharov či prezidentka Islandu Vigdís Finnbogadóttirová.
 Václav Havel po udělení čestného doktorátu práv na manitobské univerzitě |
 Český prezident Václav Havel přebírá čestný doktorát práv na Univerzitě v Manitobě |
