Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. V neděli večer po skončení summitu to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
Fiala projedná navýšení rozpočtu na obranu
Podle českého premiéra Petra Fialy se účastníci summitu shodli, že jednou z bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala České televizi.
V nejbližší době s ministry projedná navýšení rozpočtu na obranu, uvedl na síti X po summitu. V Londýně podle něj vznikla koalice zodpovědných, jimž není lhostejná bezpečnost a obrana Evropy. Bude investovat do své obrany i posílí Ukrajinu. „Shodli jsme se, že všichni budeme více investovat do vlastní obrany, a také na tom, že posílíme vojenskou podporu Ukrajině, protože tou nejdůležitější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její silná armáda. Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům. I proto v nejbližší době s kolegy z vlády projednám navýšení rozpočtu na obranu,“ napsal.
Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení. „Jsou to země, které jsou v Radě bezpečnosti, jsou to jaderné velmoci. Tak je důležité, že společně pracují s naší podporou, a myslím si, že to je dobrá zpráva,“ prohlásil český premiér.
Evropa potřebuje přezbrojit, musíme se připravit na nejhorší
„Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu,“ řekla podle Reuters předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní je nutné se připravit na nejhorší. „Po dlouhé době nedostatečných investic je nyní nanejvýš důležité investice do obrany na delší dobu zvýšit,“ řekla novinářům. „V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu,“ dodala.
„Životně důležitá chvíle pro bezpečnost.“ Lídři řešili pomoc Ukrajině a cestu k míru |
Evropa musí pracovat na tom, aby se Ukrajina stala ocelovým dikobrazem, který bude pro možné útočníky nestravitelný. Potřebuje komplexní bezpečnostní záruky“, řekla Ursula von der Leyenová.
Požadavek Ruska na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný
„Ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný,“ řekl po summitu Scholz a vyzval k další podpoře napadené země a posílení evropské bezpečnosti. „Je jasné, že budeme muset Ukrajinu nadále podporovat. A všichni vědí, že USA a Německou jsou největšími podporovateli (Ukrajiny),“ řekl Scholz. S odkazem na incident v Bílém domě kancléř uvedl, že transatlantická minulost byla důležitá a že neméně důležitá je i její budoucnost.
Podle Scholze je důležité, aby se Ukrajina mohla na své zastánce spolehnout. Rovněž také platí, že Ukrajina se bude muset nadále bránit sama, uvedl. Zdůraznil, že ruské požadavky jsou nepřijatelné, protože Ukrajina musí zůstat evropskou zemí. Dodal, že cestou k míru je to, že Rusko válku ukončí.
Kancléř se také zmínil o nadcházejícím mimořádném summitu Evropské unie, který se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek. Jeho tématem bude to, co Evropané mohou udělat pro posílení vlastní bezpečnosti.
Západ musí odolat ruskému vydírání
„Západ musí odolat vydírání a agresi ze strany Ruska,“ řekl polský premiér Donald Tusk po londýnském summitu. Země jsou podle něj připraveny navýšit výdaje na obranu.
Kanadský premiér Justin Trudeau po jednání uvedl, že Kanada bude dál pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Budeme hrát i nadále významnou roli,“ řekl.
Účastníci summitu se shodli na čtyřech bodech
Podle Keira Starmera naznačilo několik zemí, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu. Účastníci summitu se podle něj shodli na čtyřech bodech, uvedla stanice BBC. Zaprvé, pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zesílit ekonomický tlak na Rusko. Zadruhé, Ukrajina musí být přítomna u mírových rozhovorů, přičemž mír jí musí zaručit svrchovanost a bezpečnost. Zatřetí, v případě dosažení míru budou evropští lídři usilovat o odrazení Ruska od jakékoliv budoucí invaze na Ukrajinu. Začtvrté, vznikne koalice ochotných (či zodpovědných), která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi.
„Vše, co dělám, je pro zachování míru,“ odpověděl Starmer na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem. Na tiskové konferenci rovněž uvedl, že miliardová dohoda Ukrajině umožní nakoupit 5000 střel protiletecké obrany. To zemi pomůže chránit kritickou infrastrukturu, na kterou Rusko soustavně už několikátým rokem útočí v rámci své invaze zahájené na konci února 2022.
Podle deníku The Guardian se jedná o lehké víceúčelové střely vyráběné nadnárodní zbrojovkou Thales v Belfastu. Střely mají dolet více než šest kilometrů a mohou být odpalovány z různých platforem na souši, vodě a ze vzduchu. První střely budou dodány před Vánoci. Již v září minulého roku britská vláda oznámila poskytnutí 650 těchto lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun).
Podle Starmera není pravdou, že by Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa byly nespolehlivým partnerem. Reagoval tím na páteční roztržku Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Zároveň ale britský premiér dodal, že právě Evropa musí Ukrajinu finančně podporovat. „Naše dějiny nám říkají, že konflikt, který začne v Evropě, se vyplaví na naše břehy,“ uvedl.
Summit evropských zemí svolal do Londýna Starmer s cílem podpořit Ukrajinu a obnovit diplomatické rozhovory po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem.
