Rezoluci podpořila i většina z 21 českých europoslanců. Proti se vyslovila pětice zákonodárců zvolených za ANO, pouze poslankyně Radka Maxová se zdržela hlasování. Usnesení odmítli také dva politici SPD Ivan David a Hynek Blaško. Komunistická poslankyně Kateřina Konečná, jejíž strana v Česku podporuje Babišovu vládu, se zdržela hlasování.
Hlasování v EP
(z 664 přítomných europoslanců) |
Usnesení vychází z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala. Pro hlasovala i většina českých poslanců, proti se vyslovili zákonodárci zvolení za Babišovo hnutí ANO.
Text vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil. Současné auditní řízení, kterým komise Babišův vztah k Agrofertu a právo firmy pobírat dotace prověřuje, se podle poslanců může vzhledem k nejasně definovanému postupu táhnout velmi dlouho.
Loňská zpráva auditorů EK, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér to odmítá a usnesení EP označuje za snahu zpolitizovat audit, s čímž poslanci nesouhlasí.
Předloni v prosinci poslanci schválili podobné usnesení, které vyzvalo EK k zastavení dotací pro Agrofert do doby, než bude otázka Babišova možného střetu zájmů objasněna. Podpora páteční rezoluce je však silnější. Pro tehdy hlasovalo 434 politiků, proti bylo 64 a hlasování se zdrželo 47 členů EP.
Holding Agrofert usnesení Evropského parlamentu kritizuje. Má dojem, že se evropští poslanci nechali zneužít k útoku na premiéra. „Odmítáme zejména vykonstruovanou nepravdivou pomluvu vyřčenou bez jediného důkazu, že Agrofert provádí účelové majetkové transakce kvůli dotacím. Na tom lze jasně demonstrovat, že si Evropský parlament své závěry doslova vymýšlí a opírá je o nepravdivá tvrzení,“ reagoval mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Přijatou rezoluci ostře zkritizovali europoslanci hnutí Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. V prohlášení citovaném agenturou MTI jej označili za „tvrdý útok“ na nezávislost českých úřadů. Orbánův způsob vládnutí je přitom většinou europoslanců kritizován jako autoritativní a unijní instituce kvůli němu vedou proti Maďarsku řízení pro možné porušování evropských hodnot.
Buď premiér, nebo velkopodnikatel
Na výsledek hlasování zareagovali čeští politici. „Rozhodnutí EP potvrdilo, co dlouho říkáme: Andrej Babiš si musí vybrat – buď bude premiér, nebo velkopodnikatel. Obojí současně poškozuje ČR doma i v zahraničí. Jeho byznys je ovšem na dotacích postaven, proto do politiky vstoupil. A teď celá Evropa ví, že je žábou na prameni,“ uvedla na Twitteru předsedkyně opoziční TOP-09 Markéta Adamová.
Pokud se potvrdí střet zájmů, rezignujte, vyzývá výbor EP Babiše |
„Velký počet hlasů, kterým byla rezoluce přijata, je důkazem toho, že střet zájmů Andreje Babiše je reálným problémem a nevyvolává jej pouze česká opozice a zlí čeští novináři, jak Babiš často tvrdí,“ dodal její stranický kolega a europoslanec Jiří Pospíšil.
„Evropský parlament odhlasoval, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Není to nicméně o něm, ale o špatně nastaveném systému, který je možné takto zneužívat. Je na odblokovat i Česko. Naši europoslanci proto připravili koncepční návrhy, kterými se bude zabývat Komise i Rada,“ komentoval na Twitteru předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Rezoluce EP není kampaň. Je to prostě problém – a hlavně je to špatně pro prosazování zájmu ČR, oslabuje to politickou sílu předsedy vlády při vyjednávání v EU ve chvíli, kdy jde o hodně,“ míní předseda ODS Petr Fiala.
Redakce iDNES.cz požádala o reakci i premiéra Babiše, zatím neodpověděl.