1. Co říká exekutivní příkaz Donalda Trumpa?
Donald Trump v pátek podepsal exekutivní nařízení, které v následujících 120 dnech zastaví přijímání uprchlíků Spojenými státy. Po dobu 90 dní do země také nesmí přicestovat obyvatelé sedmi převážně muslimských států – Íránu, Iráku, Sýrie, Súdánu, Libye, Jemenu a Somálska.
Obyvatelé EUEvropská komise posuzuje, zda se nařízení prezidenta Donalda Trumpa o zákazu cest do USA pro občany některých států může dotknout například také lidí s pasy zemí EU. Novinářům to řekl mluvčí komise Margaritis Schinas s tím, že Komise má zatím k dispozici rozporuplné informace pokud se týká dopadů nařízení například na osoby s dvojím občanstvím země Unie a některého ze států, jejichž občané nyní do USA cestovat nemohou. |
Příkaz se týká všech lidí s cestovními doklady daných zemí i těch, kteří mají dvojí občanství. Pro vstup do Spojených států jim nemusí pomoci ani vlastnictví takzvané Zelené karty, jak po sérii nedorozumění potvrdil Bílý dům serveru CNN. Zelená karta za normálních okolností jejímu držiteli dává až na výjimky stejná práva, jaká má rodilý Američan včetně pracovního povolení, využívání zdravotnických služeb i čerpání vládní sociální pomoci. Aktuálně budou muset její držitelé po přistání v USA podstoupit přísnější bezpečnostní kontrolu.
Obyvatelé daných zemí se nemohou spolehnout ani na už schválené vízum. V praxi na to doplatily desítky lidí, které do USA směřovaly v době, kdy Trump podepsal exekutivní příkaz. Některým nebyl umožněn vstup do země, jiní byli zadrženi a někteří museli odcestovat zpět do vlasti.
Lidem s dvojím občanstvím bylo nejprve oznámeno, že jim USA neumožní vstup na své území. V neděli večer však Mezinárodní letecká federace oznámila, že držitele dvou pasů budou do USA vpuštěni i v případě, že jeden z nich je vydán ve výše uvedené „zakázané“ zemi. V praxi však panuje v tomto ohledu chaos a dopravci nedoporučují všem cestujícím z výše uvedených zemí cestovat do USA.
Trump hodlá omezení uvolnit až po zpřísnění prověrek potenciálních přistěhovalců ze zemí, jež Washington považuje za rizikové.
2. Je příkaz legální?
O legálnosti Trumpova příkazu se přou experti i zámořská média. Exekutivní příkaz je silný mocenský nástroj, který je pro amerického prezidenta alternativou k někdy zdlouhavému legislativnímu procesu. Kongres má určitý nástroj, jímž může těmto prezidentovým nařízením vzdorovat. Formou zákona lze zastavit finanční zdroje pro jejich realizaci. Šéf Bílého domu však může zákon vetovat, což má Kongres ještě možnost přehlasovat, ovšem dvoutřetinovou většinou.
Americký prezident má i na základě těchto příkazů možnost formovat imigrační politiku. Mnozí kritici příkazu však tvrdí, že Trumpův dekret je diskriminující, čímž by mohl porušovat ústavu USA. Krátce po zveřejnění příkazu se rozeběhlo několik soudních sporů.
Soud v New Yorku v neděli vydal k Trumpovu příkazu předběžné opatření. Hlavní bod cílí na cizince, kteří zůstali uvězněni na letištích. Kdo je v současnosti na základě vyhlášky zadržován, nesmí být zatím nedobrovolně poslán do své vlasti. Platí to pro všechny, kdo mají platné vízum nebo takzvanou Zelenou kartu či jsou součástí amerického programu pro uprchlíky nebo jsou jinak úředně oprávněni přijet do USA.
Některé části Trumpova výnosu jsou zmrazeny, než se vyjasní detaily. I rozhodnutí soudu naznačuje, že dekret velmi pravděpodobně porušuje ústavu. Objasnit by se to mělo pravděpodobně v únoru.
Vedle zákazu příjetí přistěhovalců nadále zůstává účinná část výnosu, jenž zakazuje na zatím omezenou dobu příjezdy z určitých zemí. Americká unie občanských práv a další organizace připravují další žaloby, které napadnou i tuto část Trumpova výnosu.
Důležité je, že soud sice o dekretu rozhodoval v New Yorku, jeho verdikt však platí celostátně.
3. Proč si Trump vybral těchto sedm zemí?
Tým okolo Trumpa uvedl, že se inspiroval postupem administrativy Baracka Obamy. Už za demokratického prezidenta byly výše uvedené státy v hledáčku tajných služeb kvůli možnému napojení na teroristy. V roce 2015 Obama podepsal zákon, který zpřísňoval podmínky pro vstup do USA pro obyvatele Íránu, Iráku, Súdánu a Sýrie. O několik měsíců později následoval rozšíření na Libyi, Somálsko a Jemen.
Trump výnos neřešil s ministryDonald Trump svůj dosud nejdiskutovanější exekutivní příkaz zakazující vstup do USA občanům sedmi muslimských zemí proti zvyklostem neřešil s ministry své vlády. Podle listu The New York Times se Trump snažil co nejrychleji splnit jeden ze svých hlavních volebních slibů a nedostatečně koordinoval krok s výkonnými orgány, což přispělo k chaosu na letištích a zkomplikovalo život stovkám lidí cestujících do USA. |
Trump argumentuje bojem proti terorismu. V Sýrii, Iráku a Libyi působí stoupenci Islámského státu a ze zahraničí sem také často míří potenciální džihádisté kvůli výcviku. V Somálsku funguje teroristická organizace aš-Šabáb, která často cílí i na cizince, mimo Afriku však téměř nepůsobí. Írán je optikou Trumpovy administrativy i přes zrušení sankcí považován za nepřítele.
Vysvětlení Trumpa pokulhává ve chvíli, kdy se začne opírat o útoky z 11. září 2001. Jeho strůjci totiž pocházeli ze států, které nejsou na aktuálním seznamu „problémových zemí“. Útočníci do USA tehdy přicestovali ze Saúdské Arábie, Egypta, Spojených arabských emirátů a Libanonu.
Proti současnému americkému prezidentovi je také statistika. Dle washingtonského Cato Institute cizinci ze zemí, které jsou zahrnuté v Trumpově výnosu, nezabili od roku 1975 na americké půdě jediného Američana. Jen pro porovnání, pravicoví extremisté mají ročně na svědomí devět životů, ozbrojená batolata dokonce jednadvacet.
4. Jak na příkaz reaguje veřejnost?
Nařízení Trumpa se v Americe setkalo s protesty stovek tisíc lidí napříč všemi státy, píše server Bussiness Insider. O víkendu se demonstrovalo v New Yorku, Atlantě, Dallasu i Seattlu. Lidé se sešli také před Bílým domem. V Británii už více než milion lidí podepsal petici, která bojuje za zrušení oficiální návštěvy amerického prezidenta.
5. Jaká je reakce zahraničních politiků a dotčených států?
Írán v sobotu oznámil, že v rámci odvety za opatření znemožní občanům USA vstup do země s výjimkou lidí, kteří už mají íránská víza.
Irácký parlament hlasováním požádal vládu, aby zavedla reciproční opatření proti USA. Ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad zákazem pro Iráčany politování a požádalo americkou vládu, aby toto rozhodnutí ještě přehodnotila. Vláda chce podle diplomatických zdrojů vyjednat výjimku z Trumpova nařízení tak, aby byla i nadále možná spolupráce v boji proti Islámskému státu.
Představitelé šíitských povstalců v Jemenu Trumpův krok označili za protizákonný.
Britská premiérka Theresa Mayová nejprve novinářům sdělila, že je věcí Spojených států, jakou uplatňují imigrační politiku. Po kritice opozice i vládních poslanců však později její mluvčí vydal ostřejší prohlášení, v němž dodal, že Londýn s Trumpovým krokem nesouhlasí. Zákaz vstupu na území USA se týká desítek tisíc Britů, kteří mají zároveň občanství některého z dotčených států
Kanadský premiér Justin Trudeau v sobotu na Twitteru napsal, že Kanada uprchlíky vítá a nehledí na jejich vyznání. „V rozmanitosti je naše síla,“ dodal.
Znepokojení nad Trumpovým krokem vyjádřily také Francie a Německo. „Přijímaní běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností,“ uvedl v Paříži francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault po schůzce se svým novým německým protějškem Sigmarem Gabrielem.
Německá kancléřka Angela Merkelová považuje migrační výnos za špatný, uvedl její mluvčí Steffen Seibert. „Je přesvědčena, že ani nezbytný rozhodující boj proti terorismu neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání,“ sdělil Seibert. Merkelová podle něj v sobotním telefonickém rozhovoru Trumpovi řekla, že jeho kroku lituje.
Naopak český prezident Miloš Zeman v sobotu Trumpova opatření uvítal (více zde). Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Amerika má právo na to, aby přijímala opatření ke zvýšení své bezpečnosti. „Musí ale respektovat mezinárodní smlouvy a přirozeně je také důležité, aby všechna tato opatření byla efektivní, aby byla dostatečně promyšlená, aby byla zveřejněna včas, aby se o nich dozvěděli všichni partneři, tak aby toto opatření nezpůsobovalo chaos a zmatek,“ řekl (více zde).
Jednou z mála evropských zemí, jejíž představitel se otevřeně postavil za výnos je i Polsko. Ministr zahraničí konzervativní vlády Witold Waszczykowski v neděli večer prohlásil, že žádná země nemá povinnost přijímat imigranty a Trump má na své rozhodnutí plné právo.
6. Jak příkaz ovlivní byznys a americké univerzity?
Americké střední a vysoké školy se po vydání exekutivního příkazu obávají o své zahraniční studenty. Mnozí studenti musí řešit dilema, zda mohou odjet na krátkodobou návštěvu zpět domů a následně čelit riziku, že je do USA už nevpustí. Jedinou nadějí je pro ně čekání na konec platnosti Trumpova nařízení. Není však jisté, jak bude americká administrativa poté postupovat.
Italy tu nechcemePřísnou regulaci imigrační politiky už Spojené státy ve své historii jednou nařídily. V roce 1924 vešel v platnost zákon, který stanovoval přesné počty přijatých žadatelů o azyl. Metodika byla poněkud komplikovaná. O azyl mohl požádat kdokoli. Spojené státy pak přijaly dvě procenta lidí z celkového počtu občanů dané národnosti, kteří už v Americe žili. Cílem zákona bylo zastavit příliv uprchlíků z Itálie a východní Evropy, ale také z arabských zemí a Asie. Zákon byl zrušen v roce 1965, kdy ho nahradila nová legislativa. Zdroj: Wikipedia |
Dilema řeší i ti studenti, kteří se do Spojených států teprve chystají. CNN cituje osmnáctiletého Syřana Mahmúda Hassana, který dostal nabídku na studia od prestižního Massachusettského technologického institutu. Jeho vlast je však na seznamu zakázaných zemí.
Na Trumpův výnos o víkendu zareagovali i američtí technologičtí giganti. „Nevpouštět uprchlíky do Ameriky není správné a my musíme stát při těch, které to zasáhne,“ uvedl Brian Chesky, spoluzakladatel a generální ředitel internetové služby Airbnb zprostředkovávající pronájem ubytování. Dodal, že Airbnb zajistí bezplatné ubytování každému, kdo se kvůli Trumpovu výnosu nedostane do Spojených států.
Generální ředitel společnosti Apple Tim Cook v dopisu zaměstnancům uvedl, že Trumpův výnos není „politikou, kterou podporujeme“. Zároveň slíbil pomoc zaměstnancům, kterých se výnos dotkne. Trumpa kritizovali také šéfové internetových společností Google a Facebook. „Mnozí lidé, které toto nařízení negativně zasáhne, jsou velkými podporovateli USA,“ prohlásil zakladatel a generální ředitel výrobce elektromobilů Tesla Motors Elon Musk.
Řetězec rychlého občerstvení Starbucks v reakci na kroky Trumpa během příštích pěti let hodlá přijmout 10 000 uprchlíků (více zde).
7. Jak se příkaz dotkne letecké dopravy?
Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu informovalo, že problémy mají kvůli nařízení i posádky leteckých dopravců. Desítky z nich pochází ze zemí, které mají zakázaný vstup do USA. Problémy hlásí například společnost Emirates, která musela na letech do USA změnit složení posádek, píše Reuters. K podobnému kroku musela už přistoupit i německá Lufthansa.
Uber čelí výzvám k bojkotu, podle kritiků zneužil stávku proti Trumpovi |
Nejvíce však pochopitelně trpí cestující. Francouzský dopravce Air France oznámil, že na palubu svých strojů odteď nevpustí cestující z dotčených zemí s letenkou do USA z Paříže nebo přes Paříž nehledě na to, z jaké země nebo letiště měli odlétat.
V letecké dopravě platí mezinárodní pravidlo, že pokud dopravce přepraví do určité země pasažéra, který nemá v pořádku všechna povolení pro vstup do dané země, je přepravce povinen na vlastní náklady dopravit cestujícího zpět do místa odletu.
Zprávy o pasažérech mířících do Spojených států, kteří se nedostali do letadel, přišly z Frankfurtu nad Mohanem, Amsterodamu, Káhiry, Bejrútu a dalších měst. Britské aerolinky British Airways oznámily, že pasažérům, kterých se nové opatření americké administrativy dotklo, vrátí peníze nebo jim letenku přesunou na jiný termín.
8. Jak exekutivní příkaz pocítí sportovci či umělci?
Trumpův příkaz se dotkne také celé řady sportovních akcí v USA, kterých se účastní atleti ze zahraničí. Jde zejména o lehkou atletiku, kde Somálci patří ke špičce ve všech vytrvalostních běžeckých kategoriích. Na zapeklitou situaci upozornil například čtyřnásobný olympijský vítěz Mo Farah. Britský vytrvalec somálského původu uvedl, že neví, zda se může vrátit ze soustředění v Africe zpět domů do Oregonu, kde jeho rodina posledních šest let žije. Jeho zástupci zjišťují situaci u amerických úřadů.
„Jsem britský občan, který žije šest let v Americe, tvrdě pracuje, přispívá společnosti a platí daně. Mé čtyři děti tomu místu říkají domov. Teď mi a mnoha dalším takovým oznámili, že nejsme vítáni,“ uvedl Farah (více zde).
9. Jaký je očekávaný vývoj okolo exekutivního příkazu?
V následujících dnech lze očekávat celou řadu dalších žalob a soudních procesů v souvislosti s exekutivním nařízením. Personální šéf Bílého domu Reince Priebus však uvedl, že Trump zvažuje i rozšíření seznamu problematických zemí.
Trumpův štáb údajně pracuje i s opatřením, podle kterého by všichni cizinci směřující do USA museli předložit seznam všech webových stránek a sociálních sítí, které navštěvují a podělit by se museli o všechny kontakty z mobilního telefonu (více zde).
Jisté je, že Trump je dosud se svými kroky v úřadu spokojen. Poslední exekutivní příkaz podle něj „funguje velmi dobře“. Tvrdí, že není cílen na muslimy, ale teroristy. „S lidmi, kteří utíkají před útlakem, soucítím,“ tvrdí Trump.
