1 Jak to začalo?
V pátek pozdě v noci vojáci zablokovali mosty přes Bosporskou úžinu v Istanbulu. Nad hlavním městem Ankarou začaly přelétávat stíhačky a vrtulníky, v obou městech se ozývaly výstřely.
Jen krátce poté premiér Binali Yildirim oznámil, že v zemi probíhá pokus o svržení vlády. To později potvrdila i část armády. Vojáci během noci ovládli televizi CNN Türk i deník Hürriyet, vyhlásili zákaz vycházení a zaujali pozice u parlamentu, prezidentského paláce, sídla tajné služby i na letišti. Na řadě míst duněly exploze (psali jsme zde).
Prezident Erdogan byl v době útoku v přímořském letovisku Marmaris na jihozápadě země. Přerušil dovolenou a vydal se do Istanbulu. Zároveň vyzval lid, aby vyšel do ulic a postavil se tváří v tvář vojákům, což mnoho Turků vyslyšelo. Vojáci na některých místech stříleli a civilisty zranili.
Už v sobotu brzy ráno se však vládě loajálním silám podařilo puč potlačit. Povstalci potřebovali širší vojenskou podporu, stejně jako podporu veřejnosti, toho se jim však nedostalo. Převrat odsoudila i turecká opozice. Skupiny vojáků se tak začaly vzdávat. Podle posledních informací si boje vyžádaly 290 mrtvých.
2 Proč k puči došlo?
Pučisté uvedli, že chtějí převzít moc, aby před prezidentem Erdoganem ochránili demokracii. Bouřili se také proti rostoucí autokratičnosti režimu.
Čistky v policii, F-16 na nebiV Turecku odvolali osm tisíc policistů, zemi budou střežit stíhačky |
„Když se v pátek večer objevila v médiích nějaká prohlášení, tak šlo o obecné otázky jako znovunastolení a upevnění demokracie, lidských práv, svobody vyjadřování a podobně. Byly to věci, které na současném tureckém režimu obvykle vadí. Jistou úlohu tam samozřejmě mohl hrát i návrat k sekulárnímu zřízení, protože armáda byla vždy jeho strážcem a současná vláda se od něj odchyluje,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz turkolog a první český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně (celý rozhovor si můžete přečíst zde).
Vojáci také v prohlášení uvedli, že by zemi měla vést „mírová rada“, která „zajistí bezpečnost obyvatel nehledě na náboženství či rasu“.
3 Proč povstání nevyšlo?
Puč nebyl tak silný, aby Erdoganův režim ohrozil. Distancovali se od něj například dva důležití velitelé - šéf speciálních jednotek a velitel turecké 1. armády, zodpovědné za severozápad země včetně Istanbulu, evropské části Turecka a úžin Bospor a Dardanely. Právě k 1. armádě vzbouření vojáci zřejmě patřili.
„Pokus o převrat skončil dříve, než začal,“ uvedl Fadi Hakura z britského analytického institutu Chatham House. Podle něj byl „amatérský“ a hlavně se povstalcům nepodařilo získat širokou vojenskou podporu napříč ozbrojenými silami. Ačkoli do akce byli zapojeni vojáci v několika tureckých městech, zdaleka se nejednalo o vzpouru celé armády.
Jeden z prezidentských poradců Ilnur Cevik později řekl, že pokus o převrat byl poražen také díky podpoře tureckých občanů. „Je naprosto jasné, že to byl pokus o puč, ale situace se rychle obrátila ve prospěch vlády, a když Erdogan požádal lid, aby vyšel do ulic, poslechli ho.“ Byl to právě turecký lid, který „získal zpět“ Atatürkovo letiště, stejně tak státní televizi a rozhlas, dodal.
4 Kdo je za pokus o puč zodpovědný?
Kdo za pokusem o převrat stál, není stále jasné. Erdogan již v sobotu označil za strůjce muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a žádá jeho vydání do Turecka. Podle turecké diplomacie není pochyb, že za převratem stáli jeho stoupenci.
Podle Erdogana události dokazují, že Gülenova skupina je ozbrojenou teroristickou organizací. Gülen veškerá obvinění odmítl a naopak prohlásil, že existuje možnost, že byl převrat v Turecku zinscenovaný (více zde).
Turecký ministr práce Süleyman Soylu šel ve svých obviněních ještě dál než Erdogan a prohlásil, že za převratem stojí Spojené státy. Tamní ministr zahraničí John Kerry se tomuto nařčení brání a upozornil, že podobná tvrzení poškozují vzájemné vztahy.
Nemluví se však jen o Erdoganově dávném příteli Gülenovi či americké vládě. Z podílu na převratu Turecko podezírá například generála Bekira Ercana Vana, velitele letecké základny Incirlik na jihu Turecka. Úřady také vydaly příkaz k zatčení Erdoganova hlavního vojenského poradce Aliho Yaziciho či vysoce postaveného soudce ústavního soudu Alparslana Altana.
Turecká agentura Anadolu den po povstání sestavila přehled nejdůležitějších armádních důstojníků, kteří jsou nyní ve vazbě. Při rozsáhlé čistce mezi vojáky a soudci policie celkem zadržela přes šest tisíc lidí.
[İnfografik] Darbeci komutanlar gözaltına alınıyor https://t.co/0k1he22n3Q pic.twitter.com/PzRUrYqijH
5 Co na to Erdogan?
Erdogana po návratu do Istanbulu vítaly davy lidí. Turecký prezident před nimi prohlásil, že povstání bylo „aktem zrady“ a jeho strůjci si ho těžce odpykají (více čtěte zde). To se potvrdilo hned v sobotu, kdy vláda zahájila rozsáhlá zatýkání.
Dosud bylo zadrženo kolem 6 000 lidí, především vojáků, mezi nimiž jsou i vysoce postavení generálové. Jedním z nich je i Bekir Ercan Van, velitel letecké základny Inçirlik na jihu Turecka, odkud startují stroje mezinárodní koalice do boje proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Turecké úřady rovněž vydaly příkaz k zatčení hlavního vojenského poradce prezidenta.
Kromě vojáků skončili ve vazbě také státní zástupci a soudci včetně těch z ústavního soudu, Státní rady a Kasačního soudu, nejvyšších soudních instancí Turecka. Na další desítky zaměstnanců justice jsou vydány zatykače a téměř 3 000 soudců a prokurátorů byly odvolány z funkce. Erdogan v neděli slíbil, že čistky ve státních institucích ještě nejsou u konce (psali jsme zde).
V neděli odpoledne turecký prezident uvedl, že vláda začne s opozicí jednat o trestu smrti pro pučisty. „Nebudeme toto rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí zaplatit,“ řekl Erdogan (více si můžete přečíst zde).
6 Je v Turecku bezpečno?
Ministerstvo zahraničí v sobotu doporučilo českých občanům, aby v této chvíli necestovali do Ankary, Istanbulu a na jihovýchod Turecka. I u moře mají být maximálně opatrní a vyhnout se místům s větším počtem lidí (více čtěte zde).
Podle cestovních kanceláří je v tureckých přímořských letoviscích úplný klid. Tisíce Čechů tam nadále tráví dovolenou a další k moři odletěli i o víkendu. V Turecku nyní pobývá zhruba 7 000 Čechů (více o reakci českých turistů čtěte zde).
7 Co bude následovat?
Velmi brzy se bude nejspíše v parlamentu projednávat znovuzavedení trestu smrti, který požadovali nejen skandující příznivci Erdogana v ulicích (více zde), ale i ministr zdravotnictví Mehmet Müezzinoğlu.
O absolutním trestu bude vláda podle prezidenta jednat s opozicí. „Nebudeme toto rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí zaplatit,“ řekl. Turecko nikoho nepopravilo od roku 1984 a nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. Prokurdská opoziční Lidová demokratická strana už dala najevo, že zavedení trestu smrti nepodpoří.
„Armáda bude pod mnohem větším dohledem a její samostatnost bude pravděpodobně ještě víc okleštěna,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz turkolog Laně (interview čtěte zde). Nepovedený puč podle něj může poškodit už tak velmi ohroženou svobodu slova a tisku a ještě složitější pozici než dosud bude mít kurdská národnostní menšina, která se snaží o emancipaci.
Odborníci, Češi žijící v Turecku i Turci oslovení redakcí iDNES.cz se také shodují, že Erdoganova popularita mezi lidmi vzroste.
Posílit také může jeho moc a po nedávné výměně premiéra Ahmeta Davutoglua za Binaliho Yildirima už prosazení prezidentského systému nebude nic bránit (více zde).
