Sobota 7. prosince 2019, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 7. prosince 2019 Ambrož, Benjamin

PŘEHLEDNĚ: Turci deportují islamisty na Západ. Ten kličkuje, pak kapituluje

  20:14aktualizováno  20:14
Turecko v posledních dnech vyhošťuje zajaté teroristy z Islámského státu zpět do jejich rodných zemí. Zatím se předchozí hrozba naplnila u Německa, Spojených států nebo Velké Británie. A každá země k nepříjemné situaci přistupuje jinak. Zatímco Irové si pro svou džihádistku dojeli do Sýrie, Američané se ke svým lidem moc nehlásí.

Bojovníci Islámského státu zadržovaní ve věznici u syrského města Hasaka (26. října 2019) | foto: Profimedia.cz

Od chvíle, kdy Turecko 9. října napadlo Kurdy v severní Sýrii, byl osud zadržených teroristů z Islámského státu nejistý. Kurdské jednotky už je dál nemohly střežit a mnozí radikálové se tak rozprchli do světa. Někteří padli znovu do zajetí, tentokrát tureckého. Jiní už v něm byli dávno. 

Podle oficiálních údajů Turecko zadrželo 287 přívrženců IS, a to včetně žen a dětí. V tureckých věznicích už je údajně zhruba tisícovka radikálů, z toho asi 737 lidí jsou cizí státní příslušníci. A právě ty nyní Turecko vrací zpět do jejich vlasti. Západ přitom turecká vláda stejně jako americký prezident Donald Trump kritizuje za neochotu si „své“ džihádisty přebírat.

Deportace se mají týkat i těch, kterým evropské státy už odebraly občanství právě ve snaze zabránit jejich návratu. Lidé jen s jedním občanstvím o něj sice podle mezinárodního práva nemohou přijít, to ovšem vlády ignorují. Mnohé země v Evropě jsou nyní vzhledem k postoji Turecka každopádně postavené před hotovou věc. A každá se s problémem vyrovnává po svém.

1Velká Británie

Přímo na londýnském letišti Heathrow si britská protiteroristická jednotka minulý čtvrtek vyzvedla šestadvacetiletého muže, který je podle listu The Guardian podezřelý z „přípravy teroristických činů“. Zatčení „souviselo se Sýrií“, dodal deník s odkazem na policii. 

Ta si pro Brita jela poměrně ve spěchu. Letadlo s členem Islámského státu už totiž bylo dávno v oblacích, když se o něm policisté dozvěděli. Muž, jehož identitu média neuvádějí, od té doby zůstává ve vazbě. Pro britské úřady je však údajně známou firmou. 

Fotogalerie

Celkem se k radikálům přidalo odhadem 900 lidí ze Spojeného království. Zhruba polovina z nich už je zpět v Británii a některé stále sleduje policie. 

Zbytek při budování muslimského ráje na Zemi buď zemřel, je ve vazbě v některé ze zemí Blízkého východu anebo na svobodě. 

Není jasné, kolik Britů ještě dlí v tureckých věznicích. Jmenovitě se ví zatím o jednom. Pětatřicetiletý Aine Davis patřil k obávané skupině přezdívané „Beatles“, která proslula mimořádnou krutostí. Její členové mučili, křižovali a nakonec zavraždili desítky zajatců ze Západu.

Do médií se dostaly také případy dvou Britů, kteří po návratu do vlasti zatoužili sami. Jak třiadvacetiletý konvertita k islámu Jack Letts, kterému média přezdívají Džihádista Jack, tak devatenáctiletá manželka islamistů Shamima Begumová ovšem mají smůlu.

Oběma britská vláda odebrala občanství a oni tak museli zůstat v Sýrii. Kromě dvou zmíněných vláda dosud zbavila občanství zhruba stovky dalších Britů, píše server France 24. Právě tyto dva medializované případy však rozpoutaly debatu, zda jde o správný postup. 

V současnosti se vláda údajně drží názoru, že každého navrátilce ze Sýrie nebo Iráku musí zadržet policie a zahájit vyšetřování. Zda přijde i trest a jaký, pak záleží na každém individuálním případu.

Džihádista Jack chce domů. Chybí mu maminka a Doctor Who

Nastavená linie se však v minulosti příliš nedařila. Podle listu The Independent policie od roku 2014 do letošního roku začala stíhat jen každého desátého navrátilce.

Britem, který odešel do Sýrie pomoct s budováním chalífátu, je také třiadvacetiletý Shabazz Suleman. Ten však zmizel poté, co jej syrští povstalci pustili na svobodu.

2Irsko

Mezi vyhoštěnými islamisty je také Irka Lisa Smithová se svou dvouletou dcerou. Pro bývalou členku irského letectva si do Turecka přijela skupina irských vyjednavačů, která se ji snažila dostat zpět domů už několik týdnů před začátkem deportací. Napsal to server The Irish Times.

Irsko je totiž výjimkou a návratu svých islamistů se nebrání a ani se jim nesnaží odebrat občanství. Irský premiér Leo Varadkar začátkem roku rozhodl, že občané jeho země „nebudou problémem někoho jiného“ a budou se moci vrátit domů, ať už se provinili jakkoliv.

Celkem podle irského Independentu na Blízký východ odjelo kolem třiceti lidí, ne všichni se však přidali k Islámskému státu. Někteří chtěli pomoci Kurdům právě proti IS. Ať už byli na kterékoliv straně, většina z nich už je po smrti. Někteří se pohřešují a další se zřejmě přesunuli na jiná světová bojiště.

Osmatřicetiletá radikálka z Dundalku Smithová je tak jednou z mála, které Irsko musí řešit. Islámská konvertitka před šesti lety odjela do Tuniska, kde si našla prvního manžela – muslima z Velké Británie. Její víra byla postupně čím dál vyhraněnější, až v roce 2015 odcestovala do Sýrie. Tam si našla dalšího Brita, tentokrát už člena IS. 

Letos v únoru ho zabili a Smithová se i s dcerou ocitla v jednom z kurdských zajateckých táborů. Kvůli turecké invazi se jí podařilo uprchnout, utekla však jen do náruče Tureckem podporovaných milicí, které ji zatkly. Podle serveru The Journal irská vláda ženě i její dceři urychleně nechala vystavit nové cestovní doklady. Odjezd však kvůli výslechu pozdržela turecká strana. 

Nakonec by tak obě Irky měly do Dublinu odletět až tento týden. Bývalá vojačka Smithová několikrát popřela, že by teroristům radila s ovládáním zbraní nebo že by sama nějakou použila. Na to by měla přijít speciální detektivní jednotka, která si ženu odveze přímo z letiště.

Dalším irským členem Islámského státu je pak pětačtyřicetiletý Alexandr Ruzmatovič Bekmirzajev. Původem Bělorus žil v Irsku třináct let a postupně se vypracoval na klíčového muže islamistické buňky v Dublinu. Policie ho sledovala už před tím, než odjel do Sýrie. Tam ho na konci loňského roku zajali Kurdové a jeho další osud je nejasný.

3Německo

Turecko v posledních dnech vyhostilo také několik Němců. Jednoho z nich minulé pondělí, ve čtvrtek pak následovala sedmičlenná irácko-německá rodina z Hildesheimu. Ta do Turecka odjela teprve v lednu a od března tam byla ve vazbě. Rodinu tvoří rodiče, dvě dospělé a tři nezletilé děti. 

Podle stanice Deutsche Welle (DW) se úřady domnívají, že se otec rodiny Kanan B. snažil zhruba před rokem dostat do Sýrie. Není jasné, jestli se mu to povedlo. Rodina nicméně zřejmě patří k „salafistickému spektru“, a razí tedy extrémně konzervativní výklad islámu. 

Turci plní hrozbu. Vrátili amerického islamistu, domů pošlou i ty evropské

Stíhání rodině zatím nehrozí. Ve vazbě je jen otec, a to kvůli obvinění, které s terorismem nesouvisí. Právě fakt, že se jeho příbuzní mohou vrátit do svého města – byť pod policejním dohledem – a žít jako předtím, brzy znepokojil německou veřejnost. 

Tu se snažil uklidnit mluvčí vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Schuster, podle něhož se členové rodiny „neúčastnili bojů“ a nejde o „vážné případy“. „Složitější“ to podle něj bude se dvěma ženami, které se do vlasti s policejním doprovodem vrátily v pátek. 

Podle dřívějších informací agentury DPA mělo jít o dvě manželky teroristů z IS. Už před návratem je vyšetřovala policie, na letišti ve Frankfurtu však nakonec zadržela jen jednu z nich. Druhou podle tureckého serveru Hürriyet propustila poté, co policistům poskytla své otisky prstů a vzorek DNA.

Vláda kancléřky Angely Merkelové na jaře přijala zákon, jenž německého občanství zbavuje ty radikály, kteří mají ještě nějaké další. Netýká se však žen a dětí a nedá se uplatňovat zpětně. Soud v německé metropoli tak minulý týden nařídil vládě přijmout manželku nejmenovaného islamisty a jejich tři děti, protože se nepodařilo prokázat, že by rodina byla bezpečnostním rizikem. 

K problému návratů ze Sýrie se tedy úřady zatím staví tak, že je potřeba zodpovědět dvě otázky – je dotyčný opravdu německý občan a představuje hrozbu pro domácí bezpečnost? Pokud je odpověď na oba dotazy kladná, pak je navrátilce nutné přijmout a okamžitě začít vyšetřovat.

I proto si úřady v Německu připravují podklady ke stíhání ještě před samotnou repatriací občanů. A i proto Berlín po Ankaře požaduje, aby mu důkazy o prohřešcích deportovaných Němců posílala s předstihem. 

V turecké, syrské nebo irácké vazbě je nyní ještě asi 95 Němců. Vyšetřuje se 33 z nich, zatykač se vydal ve 26 případech. Tajná služba podle DW odhaduje, že celkem do IS odešlo zhruba 1 050 Němců. Zhruba 350 se vrátilo, dalších 200 je po smrti. Soudy dosud řešily desítky případů navrátilců. 

A obvykle i ti, u nichž se nenašly důkazy zločinného chování, jsou pod drobnohledem policie nebo tajné služby. Německá veřejnost je nicméně v přístupu ke svým radikálům rozdělená. Podle nedávného průzkumu společnosti Civey si jen zhruba třetina respondentů myslí, že by zajatí islamisté měli být souzeni v Německu. 

4Dánsko a Nizozemsko

Dánská vláda v polovině října oznámila, že odebere občanství všem, kteří odešli bojovat za IS a jsou občany ještě nějakého dalšího státu.

„Tito lidé se obrátili zády k Dánsku a za pomoci násilí bojovali proti naší demokracii a svobodě. Představují hrozbu pro naši bezpečnost. V Dánsku jsou nežádaní a vláda udělá všechno pro to, aby jim zabránila v návratu do země,“ uvedla tehdy dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Prohlášení moc nepomohlo, minulé pondělí Turecko vyhostilo také jednoho Dána. Ten je podle stanice BBC ve vazbě od chvíle, kdy byl zatčen na letišti v Kodani. Muž identifikovaný jako Ahmad Salem el-Haj je nyní předběžně obviněn z porušení dánských zákonů o terorismu, sám však vinu popírá. 

Agentura AP uvedla, že Dánsko o mužovo vydání z Turecka žádalo před dvěma lety. Tehdy případ vyšuměl do ztracena. Za to, že se el-Haj přidal k Islámskému státu, mu Turci ovšem napařili čtyřleté vězení. Datum dánského procesu zatím není známo.

Od roku 2012 se k některé islamistické skupině v Sýrii nebo Iráku přidalo kolem 158 Dánů. Agentura Reuters v říjnu napsala, že 27 z nich stále bylo v oblasti konfliktu. Není však jasné, kolik z nich má dvojí občanství.

V případě Nizozemska zase tamní soud minulý týden rozhodl, že stát musí přijmout 56 dětí, které nyní žijí v syrských táborech. O návrat do vlasti žádalo 23 matek těchto dětí, podle soudu však na to mají právo jedině v případě, že to bude nezbytné pro úspěšnou repatriaci jejich potomků. 

A kurdští strážci táborů už dali najevo, že samotné děti na cestu nepustí. Všechny ženy budou zřejmě zatčeny hned poté, co vstoupí na nizozemskou půdu, napsal minulé pondělí deník The Washington Post.

5Francie

Mezi počty cizinců, které Turecko plánuje deportovat, se v médiích objevilo i jedenáct Francouzů. Podle agentury AFP však jde o běžnou proceduru v rámci turecko-francouzské smlouvy z roku 2014, přezdívané „protokol Cazeneuve“ podle bývalého ministra vnitra Bernarda Cazeneuva.

„Džihádisté a jejich rodiny jsou pravidelně posíláni zpět do Francie a okamžitě po příletu zatčeni. Většinou se to dělá tajně. Zprávy se o tom nevydávají a když ano, tak s velkým zpožděním,“ uvedl podle AFP zdroj z ministerstva zahraničí. Současný ministr vnitra Christophe Castaner uvedl, že repatriace probíhají „každý týden“.

Jedním z mála medializovaných případů je osud Francouzky Tooby Gondalové. Pětadvacetiletá žena známá jako „dohazovačka Islámského státu“ pro džihádisty sháněla manželky po celé Evropě. A dařilo se jí, naverbovala třeba zmíněnou Shamimu Begumovou. 

Polepšila jsem se, slibuje džihádistka, která rekrutovala Begumovou do IS

Gondalová se sice narodila ve Francii pákistánským přistěhovalcům, od tří let až do svého odchodu do Sýrie však žila ve Velké Británii. A tam se chce také vrátit. I její nové arabské příjmení v IS znělo al-Britání. Ale má smůlu, coby francouzskou občanku ji turecké úřady předaly do rukou policistů v Paříži.

Po ní budou následovat také další tři ženy a sedm dětí, o jejichž osudu následně rozhodnou soudy, uvedla televize BFMTV. Děti členů IS se obvykle podrobí psychologickým testům, které odhalí, jestli je pobyt ve válečné zóně traumatizoval. Většina z nich poté může žít u svých rodinných příslušníků, pokud nějaké mají. 

Drtivou většinu stoupenců IS zase ve Francii čeká obvinění z členství v teroristické organizaci, za což jim hrozí desetiletý trest vězení. Přístup Francie k džihádistům nicméně není jednotný. 

Stejně jako ostatní země v minulosti žádala, aby byli souzeni v zemích, ve kterých své zločiny spáchali. Když pak francouzští občané dostali v Iráku trest smrti, prezident Emmanuel Macron řekl, že je to irácká záležitost. Jenže hned poté Francie slíbila, že udělá vše proto, aby se rozsudky nevykonaly.

6Spojené státy

Bizarní průběh měla deportace západního džihádisty v případě Spojených států. Devětatřicetiletý Američan jordánského původu identifikovaný jako Muhammad Darwis B. musel strávit tři dny v zemi nikoho mezi Tureckem a Řeckem poté, co zatoužil po vyhoštění právě na řecké ostrovy.

Athény mu vstup do země zakázaly a zpátky k Turkům muž nemohl. Spojené státy se k přijetí svého občana stavěly stejně jako v minulosti, tedy odmítavě. Turečtí pohraničníci se pak nad mužem smilovali a nosili mu jídlo. Dovolili mu také spát v půjčeném autě. 

Ve čtvrtek nakonec turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že se muž vrátí do vazby a pak do vlasti. Spojené státy mu totiž vystavily cestovní doklady a souhlasily s jeho příjezdem. V pátek tak Turci amerického džihádistu naložili do letadla a poslali domů.

Americký prezident Trump v minulosti několikrát vyzval evropské země, aby si své radikály z kurdských táborů odvezly. Pohrozil, že je jinak pustí na svobodu. Mladou islamistku z Alabamy, která se chtěla vrátit za rodinou, však Trump do Spojených států pustit odmítl a prohlásil, že dcera jemenského diplomata Hoda Muthanová není americkou občankou. 

Zákon, na který se spolu s vládou odkazoval, se podle dřívějších výkladů na Muthanovou nevztahuje. I soud se však nakonec přiklonil k pohledu Trumpova kabinetu a minulý týden rozhodl, že žena na občanství nikdy neměla nárok. Džihádistka Muthanová tak podle serveru Business Insider zůstává v syrském „vzduchoprázdnu“.

Která země problém deportací podle vás řeší nejlépe?

celkem hlasů: 1228

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 26. listopadu 2019. Anketa je uzavřena.

Spojené státy 1003
Irsko 111
Dánsko 38
Francie 27
Velká Británie 19
Nizozemsko 17
Německo 13

Kauza Čapí hnízdo

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Andreje Babiše a Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo. Prezident Miloš Zeman nevyužije abolici k zastavení trestního stíhání.

V reakci na to spolek Milion chvilek ohlásil další demonstraci, tentokrát v centru Prahy.


  • Nejčtenější

Novotný v ruské televizi. Diváci usoudí, že je „nácek“, tvrdí bývalý diplomat

Ruská státní televize Rossija 1 v pátek pozvala starostu pražské městské části Pavla Novotného, aby vysvětlil svůj...

Výbuch plynu v Prešově má nejméně pět obětí, hasiči pokračují přes noc

Na sídlišti ve slovenském Prešově v pátek těsně po poledni vybuchl plyn v jednom z paneláků. Zemřelo nejméně pět lidí,...

Šlachtův poslední úlovek. Narkobaron z gymnázia měl „e-shop“ s drogami

Celníci odhalili partu pěti mladíků z Brněnska, kteří měli „e-shop“ s drogami. Ty pětice posílala do celého světa....

Při teroristickém útoku na London Bridge zemřel útočník a další dva lidé

Odpolední útok na London Bridge byl teroristický čin, uvedla na tiskové konferenci policie. Komisař také potvrdil, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Z ženy mužem a zase zpátky. Někteří transgenderisté litují své přeměny

Někteří transgenderisté jsou nespokojeni se svou přeměnou v jedince opačného pohlaví. Postupují proto operace, které z...

Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...

  • Další z rubriky

Upozorňovala jsem na zápach plynu, říká žena z prešovského paneláku

Sousedka křičela, ale nemohla jsem jí pomoci, vylíčila jedna z obyvatelek dvanáctipatrového domu v Prešově, ve kterém...

Hlavně zachovat klid, říká o velkých neštěstích vyšetřovatel hasičů

„Je to extrémní případ. Když v budově, kde se nacházejí lidé, navíc hoří, záchranné práce to velmi komplikuje,“ řekl...

Nejvíce obětí si za poslední roky vyžádal výbuch plynu v Magnitogorsku

Hned několik explozí plynu v Evropě přinesly poslední dva roky. Největší z nich si loni v prosinci v ruském...

Berlín si přiveze 70 nezletilých migrantů z řeckých táborů

Hlavní město Německa přijme 70 nezletilých migrantů bez dospělého doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Řekli to...

Najdete na iDNES.cz