Středa 27. ledna 2021, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 27. ledna 2021 Ingrid

PŘEHLEDNĚ: Turci deportují islamisty na Západ. Ten kličkuje, pak kapituluje

  20:14
Turecko v posledních dnech vyhošťuje zajaté teroristy z Islámského státu zpět do jejich rodných zemí. Zatím se předchozí hrozba naplnila u Německa, Spojených států nebo Velké Británie. A každá země k nepříjemné situaci přistupuje jinak. Zatímco Irové si pro svou džihádistku dojeli do Sýrie, Američané se ke svým lidem moc nehlásí.

Bojovníci Islámského státu zadržovaní ve věznici u syrského města Hasaka (26. října 2019) | foto: Profimedia.cz

Od chvíle, kdy Turecko 9. října napadlo Kurdy v severní Sýrii, byl osud zadržených teroristů z Islámského státu nejistý. Kurdské jednotky už je dál nemohly střežit a mnozí radikálové se tak rozprchli do světa. Někteří padli znovu do zajetí, tentokrát tureckého. Jiní už v něm byli dávno. 

Podle oficiálních údajů Turecko zadrželo 287 přívrženců IS, a to včetně žen a dětí. V tureckých věznicích už je údajně zhruba tisícovka radikálů, z toho asi 737 lidí jsou cizí státní příslušníci. A právě ty nyní Turecko vrací zpět do jejich vlasti. Západ přitom turecká vláda stejně jako americký prezident Donald Trump kritizuje za neochotu si „své“ džihádisty přebírat.

Deportace se mají týkat i těch, kterým evropské státy už odebraly občanství právě ve snaze zabránit jejich návratu. Lidé jen s jedním občanstvím o něj sice podle mezinárodního práva nemohou přijít, to ovšem vlády ignorují. Mnohé země v Evropě jsou nyní vzhledem k postoji Turecka každopádně postavené před hotovou věc. A každá se s problémem vyrovnává po svém.

1Velká Británie

Přímo na londýnském letišti Heathrow si britská protiteroristická jednotka minulý čtvrtek vyzvedla šestadvacetiletého muže, který je podle listu The Guardian podezřelý z „přípravy teroristických činů“. Zatčení „souviselo se Sýrií“, dodal deník s odkazem na policii. 

Ta si pro Brita jela poměrně ve spěchu. Letadlo s členem Islámského státu už totiž bylo dávno v oblacích, když se o něm policisté dozvěděli. Muž, jehož identitu média neuvádějí, od té doby zůstává ve vazbě. Pro britské úřady je však údajně známou firmou. 

Fotogalerie

Celkem se k radikálům přidalo odhadem 900 lidí ze Spojeného království. Zhruba polovina z nich už je zpět v Británii a některé stále sleduje policie. 

Zbytek při budování muslimského ráje na Zemi buď zemřel, je ve vazbě v některé ze zemí Blízkého východu anebo na svobodě. 

Není jasné, kolik Britů ještě dlí v tureckých věznicích. Jmenovitě se ví zatím o jednom. Pětatřicetiletý Aine Davis patřil k obávané skupině přezdívané „Beatles“, která proslula mimořádnou krutostí. Její členové mučili, křižovali a nakonec zavraždili desítky zajatců ze Západu.

Do médií se dostaly také případy dvou Britů, kteří po návratu do vlasti zatoužili sami. Jak třiadvacetiletý konvertita k islámu Jack Letts, kterému média přezdívají Džihádista Jack, tak devatenáctiletá manželka islamistů Shamima Begumová ovšem mají smůlu.

Oběma britská vláda odebrala občanství a oni tak museli zůstat v Sýrii. Kromě dvou zmíněných vláda dosud zbavila občanství zhruba stovky dalších Britů, píše server France 24. Právě tyto dva medializované případy však rozpoutaly debatu, zda jde o správný postup. 

V současnosti se vláda údajně drží názoru, že každého navrátilce ze Sýrie nebo Iráku musí zadržet policie a zahájit vyšetřování. Zda přijde i trest a jaký, pak záleží na každém individuálním případu.

Džihádista Jack chce domů. Chybí mu maminka a Doctor Who

Nastavená linie se však v minulosti příliš nedařila. Podle listu The Independent policie od roku 2014 do letošního roku začala stíhat jen každého desátého navrátilce.

Britem, který odešel do Sýrie pomoct s budováním chalífátu, je také třiadvacetiletý Shabazz Suleman. Ten však zmizel poté, co jej syrští povstalci pustili na svobodu.

2Irsko

Mezi vyhoštěnými islamisty je také Irka Lisa Smithová se svou dvouletou dcerou. Pro bývalou členku irského letectva si do Turecka přijela skupina irských vyjednavačů, která se ji snažila dostat zpět domů už několik týdnů před začátkem deportací. Napsal to server The Irish Times.

Irsko je totiž výjimkou a návratu svých islamistů se nebrání a ani se jim nesnaží odebrat občanství. Irský premiér Leo Varadkar začátkem roku rozhodl, že občané jeho země „nebudou problémem někoho jiného“ a budou se moci vrátit domů, ať už se provinili jakkoliv.

Celkem podle irského Independentu na Blízký východ odjelo kolem třiceti lidí, ne všichni se však přidali k Islámskému státu. Někteří chtěli pomoci Kurdům právě proti IS. Ať už byli na kterékoliv straně, většina z nich už je po smrti. Někteří se pohřešují a další se zřejmě přesunuli na jiná světová bojiště.

Osmatřicetiletá radikálka z Dundalku Smithová je tak jednou z mála, které Irsko musí řešit. Islámská konvertitka před šesti lety odjela do Tuniska, kde si našla prvního manžela – muslima z Velké Británie. Její víra byla postupně čím dál vyhraněnější, až v roce 2015 odcestovala do Sýrie. Tam si našla dalšího Brita, tentokrát už člena IS. 

Letos v únoru ho zabili a Smithová se i s dcerou ocitla v jednom z kurdských zajateckých táborů. Kvůli turecké invazi se jí podařilo uprchnout, utekla však jen do náruče Tureckem podporovaných milicí, které ji zatkly. Podle serveru The Journal irská vláda ženě i její dceři urychleně nechala vystavit nové cestovní doklady. Odjezd však kvůli výslechu pozdržela turecká strana. 

Nakonec by tak obě Irky měly do Dublinu odletět až tento týden. Bývalá vojačka Smithová několikrát popřela, že by teroristům radila s ovládáním zbraní nebo že by sama nějakou použila. Na to by měla přijít speciální detektivní jednotka, která si ženu odveze přímo z letiště.

Dalším irským členem Islámského státu je pak pětačtyřicetiletý Alexandr Ruzmatovič Bekmirzajev. Původem Bělorus žil v Irsku třináct let a postupně se vypracoval na klíčového muže islamistické buňky v Dublinu. Policie ho sledovala už před tím, než odjel do Sýrie. Tam ho na konci loňského roku zajali Kurdové a jeho další osud je nejasný.

3Německo

Turecko v posledních dnech vyhostilo také několik Němců. Jednoho z nich minulé pondělí, ve čtvrtek pak následovala sedmičlenná irácko-německá rodina z Hildesheimu. Ta do Turecka odjela teprve v lednu a od března tam byla ve vazbě. Rodinu tvoří rodiče, dvě dospělé a tři nezletilé děti. 

Podle stanice Deutsche Welle (DW) se úřady domnívají, že se otec rodiny Kanan B. snažil zhruba před rokem dostat do Sýrie. Není jasné, jestli se mu to povedlo. Rodina nicméně zřejmě patří k „salafistickému spektru“, a razí tedy extrémně konzervativní výklad islámu. 

Turci plní hrozbu. Vrátili amerického islamistu, domů pošlou i ty evropské

Stíhání rodině zatím nehrozí. Ve vazbě je jen otec, a to kvůli obvinění, které s terorismem nesouvisí. Právě fakt, že se jeho příbuzní mohou vrátit do svého města – byť pod policejním dohledem – a žít jako předtím, brzy znepokojil německou veřejnost. 

Tu se snažil uklidnit mluvčí vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Schuster, podle něhož se členové rodiny „neúčastnili bojů“ a nejde o „vážné případy“. „Složitější“ to podle něj bude se dvěma ženami, které se do vlasti s policejním doprovodem vrátily v pátek. 

Podle dřívějších informací agentury DPA mělo jít o dvě manželky teroristů z IS. Už před návratem je vyšetřovala policie, na letišti ve Frankfurtu však nakonec zadržela jen jednu z nich. Druhou podle tureckého serveru Hürriyet propustila poté, co policistům poskytla své otisky prstů a vzorek DNA.

Vláda kancléřky Angely Merkelové na jaře přijala zákon, jenž německého občanství zbavuje ty radikály, kteří mají ještě nějaké další. Netýká se však žen a dětí a nedá se uplatňovat zpětně. Soud v německé metropoli tak minulý týden nařídil vládě přijmout manželku nejmenovaného islamisty a jejich tři děti, protože se nepodařilo prokázat, že by rodina byla bezpečnostním rizikem. 

K problému návratů ze Sýrie se tedy úřady zatím staví tak, že je potřeba zodpovědět dvě otázky – je dotyčný opravdu německý občan a představuje hrozbu pro domácí bezpečnost? Pokud je odpověď na oba dotazy kladná, pak je navrátilce nutné přijmout a okamžitě začít vyšetřovat.

I proto si úřady v Německu připravují podklady ke stíhání ještě před samotnou repatriací občanů. A i proto Berlín po Ankaře požaduje, aby mu důkazy o prohřešcích deportovaných Němců posílala s předstihem. 

V turecké, syrské nebo irácké vazbě je nyní ještě asi 95 Němců. Vyšetřuje se 33 z nich, zatykač se vydal ve 26 případech. Tajná služba podle DW odhaduje, že celkem do IS odešlo zhruba 1 050 Němců. Zhruba 350 se vrátilo, dalších 200 je po smrti. Soudy dosud řešily desítky případů navrátilců. 

A obvykle i ti, u nichž se nenašly důkazy zločinného chování, jsou pod drobnohledem policie nebo tajné služby. Německá veřejnost je nicméně v přístupu ke svým radikálům rozdělená. Podle nedávného průzkumu společnosti Civey si jen zhruba třetina respondentů myslí, že by zajatí islamisté měli být souzeni v Německu. 

4Dánsko a Nizozemsko

Dánská vláda v polovině října oznámila, že odebere občanství všem, kteří odešli bojovat za IS a jsou občany ještě nějakého dalšího státu.

„Tito lidé se obrátili zády k Dánsku a za pomoci násilí bojovali proti naší demokracii a svobodě. Představují hrozbu pro naši bezpečnost. V Dánsku jsou nežádaní a vláda udělá všechno pro to, aby jim zabránila v návratu do země,“ uvedla tehdy dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Prohlášení moc nepomohlo, minulé pondělí Turecko vyhostilo také jednoho Dána. Ten je podle stanice BBC ve vazbě od chvíle, kdy byl zatčen na letišti v Kodani. Muž identifikovaný jako Ahmad Salem el-Haj je nyní předběžně obviněn z porušení dánských zákonů o terorismu, sám však vinu popírá. 

Agentura AP uvedla, že Dánsko o mužovo vydání z Turecka žádalo před dvěma lety. Tehdy případ vyšuměl do ztracena. Za to, že se el-Haj přidal k Islámskému státu, mu Turci ovšem napařili čtyřleté vězení. Datum dánského procesu zatím není známo.

Od roku 2012 se k některé islamistické skupině v Sýrii nebo Iráku přidalo kolem 158 Dánů. Agentura Reuters v říjnu napsala, že 27 z nich stále bylo v oblasti konfliktu. Není však jasné, kolik z nich má dvojí občanství.

V případě Nizozemska zase tamní soud minulý týden rozhodl, že stát musí přijmout 56 dětí, které nyní žijí v syrských táborech. O návrat do vlasti žádalo 23 matek těchto dětí, podle soudu však na to mají právo jedině v případě, že to bude nezbytné pro úspěšnou repatriaci jejich potomků. 

A kurdští strážci táborů už dali najevo, že samotné děti na cestu nepustí. Všechny ženy budou zřejmě zatčeny hned poté, co vstoupí na nizozemskou půdu, napsal minulé pondělí deník The Washington Post.

5Francie

Mezi počty cizinců, které Turecko plánuje deportovat, se v médiích objevilo i jedenáct Francouzů. Podle agentury AFP však jde o běžnou proceduru v rámci turecko-francouzské smlouvy z roku 2014, přezdívané „protokol Cazeneuve“ podle bývalého ministra vnitra Bernarda Cazeneuva.

„Džihádisté a jejich rodiny jsou pravidelně posíláni zpět do Francie a okamžitě po příletu zatčeni. Většinou se to dělá tajně. Zprávy se o tom nevydávají a když ano, tak s velkým zpožděním,“ uvedl podle AFP zdroj z ministerstva zahraničí. Současný ministr vnitra Christophe Castaner uvedl, že repatriace probíhají „každý týden“.

Jedním z mála medializovaných případů je osud Francouzky Tooby Gondalové. Pětadvacetiletá žena známá jako „dohazovačka Islámského státu“ pro džihádisty sháněla manželky po celé Evropě. A dařilo se jí, naverbovala třeba zmíněnou Shamimu Begumovou. 

Polepšila jsem se, slibuje džihádistka, která rekrutovala Begumovou do IS

Gondalová se sice narodila ve Francii pákistánským přistěhovalcům, od tří let až do svého odchodu do Sýrie však žila ve Velké Británii. A tam se chce také vrátit. I její nové arabské příjmení v IS znělo al-Britání. Ale má smůlu, coby francouzskou občanku ji turecké úřady předaly do rukou policistů v Paříži.

Po ní budou následovat také další tři ženy a sedm dětí, o jejichž osudu následně rozhodnou soudy, uvedla televize BFMTV. Děti členů IS se obvykle podrobí psychologickým testům, které odhalí, jestli je pobyt ve válečné zóně traumatizoval. Většina z nich poté může žít u svých rodinných příslušníků, pokud nějaké mají. 

Drtivou většinu stoupenců IS zase ve Francii čeká obvinění z členství v teroristické organizaci, za což jim hrozí desetiletý trest vězení. Přístup Francie k džihádistům nicméně není jednotný. 

Stejně jako ostatní země v minulosti žádala, aby byli souzeni v zemích, ve kterých své zločiny spáchali. Když pak francouzští občané dostali v Iráku trest smrti, prezident Emmanuel Macron řekl, že je to irácká záležitost. Jenže hned poté Francie slíbila, že udělá vše proto, aby se rozsudky nevykonaly.

6Spojené státy

Bizarní průběh měla deportace západního džihádisty v případě Spojených států. Devětatřicetiletý Američan jordánského původu identifikovaný jako Muhammad Darwis B. musel strávit tři dny v zemi nikoho mezi Tureckem a Řeckem poté, co zatoužil po vyhoštění právě na řecké ostrovy.

Athény mu vstup do země zakázaly a zpátky k Turkům muž nemohl. Spojené státy se k přijetí svého občana stavěly stejně jako v minulosti, tedy odmítavě. Turečtí pohraničníci se pak nad mužem smilovali a nosili mu jídlo. Dovolili mu také spát v půjčeném autě. 

Ve čtvrtek nakonec turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že se muž vrátí do vazby a pak do vlasti. Spojené státy mu totiž vystavily cestovní doklady a souhlasily s jeho příjezdem. V pátek tak Turci amerického džihádistu naložili do letadla a poslali domů.

Americký prezident Trump v minulosti několikrát vyzval evropské země, aby si své radikály z kurdských táborů odvezly. Pohrozil, že je jinak pustí na svobodu. Mladou islamistku z Alabamy, která se chtěla vrátit za rodinou, však Trump do Spojených států pustit odmítl a prohlásil, že dcera jemenského diplomata Hoda Muthanová není americkou občankou. 

Zákon, na který se spolu s vládou odkazoval, se podle dřívějších výkladů na Muthanovou nevztahuje. I soud se však nakonec přiklonil k pohledu Trumpova kabinetu a minulý týden rozhodl, že žena na občanství nikdy neměla nárok. Džihádistka Muthanová tak podle serveru Business Insider zůstává v syrském „vzduchoprázdnu“.

Která země problém deportací podle vás řeší nejlépe?

celkem hlasů: 1228

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 26. listopadu 2019. Anketa je uzavřena.

Spojené státy1003
Irsko111
Dánsko38
Francie27
Velká Británie19
Nizozemsko17
Německo13

Kvóty na potraviny jsou voláním o pomoc, říká šéf Agrární komory

  • Nejčtenější

Vláda uvažuje o povinných respirátorech v obchodech a MHD. Blatný je pro

Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Jan Blatný zvažují zavést jako jiné země povinné nošení respirátorů v...

Hnilička se kvůli oslavě vzdá mandátu poslance. Faltýnek tomu unikl

Milan Hnilička kvůli účasti na oslavě v hotelu rezignuje na mandát poslance. O setrvání ve své další funkci vládního...

Šarvátka ve Sněmovně. Volný bez roušky urážel a atakoval předsedajícího

Jednání Sněmovny o prodloužení nouzového stavu přerušila potyčka nezařazeného poslance Lubomíra Volného s několika...

Nouzový stav pokračuje až do 14. února, ve Sněmovně prošel návrh KSČM

Poslanci kývli na prodloužení nouzového stavu do 14. února, vládě opět pomohla KSČM. Před hlasováním šéf poslaneckého...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kvůli britské mutaci je zapotřebí zavést šestý stupeň PES, míní spoluautor

Kvůli rychleji se šířící britské mutaci koronaviru je podle spoluautora výpočtu rizikového skóre PES Jana Kulveita z...

Veganství a vegetariánství je na vzestupu a je to dobře, říká lékař Jan Gojda

Premium Lékaři bývají obvykle k dietám všeho druhů skeptičtí. Nejinak tomu bylo v případě vegetariánství a veganství. Výhradně...

Malý stěhovák pro rodinu. Měřili jsme, který kombík je ten nejlepší

Premium Ve velkém testu jsme srovnali tři kompaktní kombíky, které mohou být alternativou populární octavie. Navíc nejsou tak...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

  • Další z rubriky

Smlouvu jste uzavřeli pozdě, hájí šéf AstraZeneky opoždění vakcín pro EU

Spor Evropské unie s farmaceutickou společností AstraZeneca o dodávky vakcín se zkomplikoval. Firma podle Evropské...

Vyvinul jsem lék na covid, tvrdí biochemik, jenž stojí za vznikem novičoku

Kontroverzní biochemik Leonid Rink, jenž se za dob Sovětského svazu podílel na vývoji nervového jedu novičok, v úterním...

Pokutu za příliš žen ve vedení Paříž platit nemusí, rozhodla ministryně

Paříž nemusí zaplatit pokutu 90 tisíc eur (2,4 milionu korun) za nedodržení rovnosti mezi muži a ženami ve vedoucích...

ANALÝZA: Pobouření okolo Ruska a Navalného narazilo na národní zájmy EU

Premium Žádná ultimáta, žádné sankce. Zatímco Západ nešetří v souvislosti s vězněním ruského opozičního předáka Alexeje...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Po dlouhé nemoci zemřela herečka Hana Maciuchová, bylo jí 75 let

Po dlouhé, těžké nemoci zemřela v úterý v Olomouci herečka Hana Maciuchová. Bylo jí 75 let. „Rozloučení bude pouze v...

Dara Rolins je po další plastice nosu. Mnozí fanoušci ji nepoznávají

Dara Rolins (48) se netají svým kladným vztahem k nejrůznějším kosmetickým úpravám. Ke zvětšení prsou a pravidelným...

Mamograf nádor neodhalil. Nechala jsem si vzít obě prsa, říká Kuklová

Michaela Kuklová prožívala před časem těžké chvíle. Po složité diagnostice karcinomu prsu, kdy sama cítila, že je něco...

Lucka je mou oporou. Ze synů hokejisté nejspíš nebudou, míní Plekanec

Tomáš Plekanec (38) a Lucie Šafářová (33) promluvili o sportovním nadání dcery Leontýnky i o plánované svatbě. Bývalý...

Žiji s manželem v polyamorii. Jen o sex nejde, říká Těžká z dokumentu V síti

Terezu Těžkou (25) znají diváci jako jednu z hlavních představitelek náctiletých dívek v dokumentu o sexuálních...