Před 35 lety uhořeli astronauti Apolla 1

  16:11aktualizováno  16:11
Když se v létě 1969 astronauti Apolla 11 procházeli po Měsíci, nešlo jen o pokrok lidstva, ale i o pokoření Sovětského svazu. Američané tak naplnili vizi prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, který v květnu 1961 prohlásil, že se Spojené státy na Lunu dostanou do konce desetiletí. Přesto měl ale projekt Apollo namále. Jeho černý den nastal před pětatřiceti lety, 27. ledna 1967. Při kontrole kabiny Apolla 1 tehdy uhořela trojice astronautů - Virgil "Gus" Grissom, Edward White a Roger Chaffee.

O prototypové "kabině smrti" přitom astronauti v zákulisí hovořili nelichotivě už před nehodou. "Je to pěkný křáp," shrnul tehdy jejich názor Gus Grissom.

V osudný den měla posádka na mysu Canaveral rozjet simulovaný startovní odpočet. Fungovat přitom měly všechny systémy kromě motorů rakety. Po pěti hodinách testu, poté, co hned na počátku selhalo rádiové spojení, začalo v kabině hořet. Než se technici dostali poklopem dovnitř, byli už všichni tři členové první mise Apollo mrtví.

Vyšetřování později ukázalo, že se zanedbalo mnoho bezpečnostních opatření. Smrt kosmonautů ale přispěla i k tomu, že se celý projekt Apollo hnul dopředu.

Další problémy Apolla
- pochybnosti o čistotě přidělování miliardových zakázek NASA
- problémy s vývojem
- spory o kvalitu odvedené práce

Škoda Apollo se po tragédii rozjelo
Na podzim 1967 proběhla premiéra rakety Saturn 5, o Vánocích 1968 kosmická loď Apollo 8 poprvé obletěla Měsíc. Na ten lidská noha vstoupila následující rok. Na Měsíc v roce 1972 doletělo i Apollo 17.

Zemřeli i další dobyvatelé vesmíru
Smrt posádky prvního Apolla ale nebyla poslední. Za cestu ke hvězdám zaplatili životem i další dobyvatelé vesmíru - Američané i Sověti. Hned v dubnu 1967 nepřežil přistání kosmické lodi Sojuz 1 Vladimir Komarov. Stal se tak prvním kosmonautem, jenž zahynul ve vesmíru.

Na konci června 1971 se v přistávacím modulu Sojuzu 11 udusili kosmonauti Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev. Podobný tragický osud mohl o rok dříve, v dubnu 1970, potkat i protagonisty letu Apolla 13, který byl později označen jako "nejúspěšnější neúspěch v historii kosmonautiky".

Na lodi tehdy vybuchl palivový článek a přístroje v řídící kabině se porouchaly. Osudové hlášení astronauta Johna Swigerta - "Houstone, máme tady problém." - tehdy obletělo svět. Z cesty k Měsíci nebylo nic, ale tříčlenné expedici v čele s velitelem Jamesem Lovellem se nakonec podařilo bezpečně přistát na Zemi.

Poslední vesmírná katastrofa: Konec Challengeru
Méně štěstí měla 28. ledna 1986 při zatím poslední vesmírné katastrofě sedmičlenná posádka amerického raketoplánu Challenger. Miliony lidí po celém světě tehdy v přímém přenosu sledovaly velkolepý startovací manévr nejmodernějšího dopravního prostředku té doby.

Po 74 sekundách se Challenger změnil v ohnivou kouli. Trosky rozlomeného orbitálního letadla pak spadly do oceánu.

Historie projektu Apollo

Od roku 1964 se uskutečňovaly experimenty s různými modely kosmické lodi, které byly na oběžnou dráhu vynášeny těžkými raketovými nosiči.

V lednu 1967 byl na 21. února 1967 stanoven termín letu Apollo 1 s posádkou Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffeena. Poté, co požár, způsobený elektrickým zkratem, zabil posádku a zničil kosmickou loď, bylo rozhodnuto o zrušení první části programu. Plánované lety Apollo 1, 2 a 3 se tak vůbec neuskutečnily. Pokračovaly ale další testy bez lidské posádky.

Postupně byly do vesmíru vypuštěny lodě Apollo 4, 5 a 6. První pilotovaná loď Apollo 7, která uskutečnila 163 obletů Země, byla vypuštěna 11. října 1968.

Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8. Po dosažení oběžné dráhy kolem Země bylo nasměrováno na oběžnou dráhu kolem Měsíce, který obletělo desetkrát a vrátilo se zpět na Zemi. Apollo 9 prověřovalo na oběžné dráze Země měsíční sekci lodi. Apollo 10 dosáhlo oběžnou dráhu kolem Měsíce a testovalo měsíční sekci asi 15 kilometrů nad povrchem naší nejbližší oběžnice. 16. července 1969 odstartovala z Floridy loď Apollo 11. Ta na Měsíci úspěšně přistála.

Archivní snímek Virgila "Guse" Grissoma (zleva), Edwarda Whitea a Rogera Chaffeeho. Tito američtí astronauti 27. ledna 1967 uhořeli v kabině Apolla 1, které se připravovalo na start, 24. ledna 2002

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Přišel čas vzít si naši zemi zpátky, řekl Klaus. Představil hnutí Trikolóra

Václav Klaus mladší představil nové politické uskupení Trikolóra, na snímku se...

Poslanec Václav Klaus mladší představil nové hnutí Trikolóra, které zakládá poté, co ho vyloučila ODS. „Přišel čas vzít...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Další z rubriky

Exprezident Kiska představil novou stranu, pojmenoval ji Za lidi

Končící prezident Andrej Kiska prochází kolem čestné stráže 15. června 2019 při...

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska oznámil název a priority svojí nové politické strany. Hnutí se jmenuje Za lidi...

Sprej proti komárům s sebou. Řecká vláda varuje před západonilskou horečkou

Přírodní termály u Thermopyl

Řecká vláda s příchodem letošní turistické sezony varuje všechny návštěvníky, aby si i přes vysoké teploty nezapomněli...

Úřady ignorují volání o pomoc, migranty loví tuniští rybáři místo sardinek

Na pláži u španělského města Tarifa přistál čluna s asi 30 migranty (27....

Když tuniský rybář Šamsaddín Burasin spatřil na moři loď v nesnázích se 69 migranty, zavolal pomoc a lovil dál. Po dvou...

Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček
Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček

Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v nedávné době zcela novou metodu mrazení vajíček. Měla by eliminovat riziko poškození vajíčka při rozmrazení a dát tak ženám, které podstupují umělé oplodnění, větší šanci na úspěch.

Najdete na iDNES.cz