Tropické pralesy nasávají oxid uhličitý z atmosféry a uhlík ukládají do svých kmenů, větví a kořenů. Při kácení se oxid uhličitý opět dostává do atmosféry, čímž se skleníkový efekt prohlubuje. I na pohled netknutý les může být znehodnocený nebo poškozený selektivním dřevařstvím, environmentálními změnami, požáry nebo nemocemi, informoval server Science News.
Pralesy dnes vypouštějí 425 megatun uhlíku ročně. Množství uhlíku, které uvolní pralesy v oblasti Jižní Ameriky, Afriky a Asie je tedy větší, než kolik vyprodukovala všechna auta ve Spojených státech za rok 2015, uvedl deník The Guardian.
To je mnohem více, než se dříve předpokládalo. Význam zjištění vyzdvihuje i to, že data pocházejí z nejdetailnějšího výzkumu snižování biodiverzity a hustoty zalesnění, který byl kdy uskutečněn. Aby výzkumníci získali co nejpřesnější informace, zkombinovali satelitní data nasbíraná za 12 let s terénním výzkumem. Doufají, že výsledky výzkumu publikované ve čtvrtek žurnálem Science vyburcují politiky k přijetí rázných kroků.
„Tohle dokazuje, že nemůžeme jenom sedět. Les nedělá to, co jsme si mysleli,“ řekl jeden z hlavních výzkumníků z Woods Hole Research Center a Bostonské univerzity, Alessandro Baccini. „Stromy stejně jako vždycky odstraňují uhlík z atmosféry, ale velikost lesů už není dostatečná, aby kompenzovala ztráty. Už nefunguje jako ‚houba‘,“ uvedl.
Hollywoodské hvězdy bojují za záchranu pralesů. I Kevin Spacey:
Selektivní těžba, požáry, sucha nebo lov mohou redukovat biomasu pralesů až o 75 procent, pro satelity je však obtížné tyto změny monitorovat (na rozdíl od plošného kácení). Koruny stromů mohou při pohledu ze shora vypadat nedotčené, ale stromů ve skutečnosti dramaticky ubývá.
Výzkumníci zdůrazňují, že výsledky studie jsou i příležitostí jak problémy identifikovat a zjistit, které oblasti jsou zasaženy nejvíc. “I před tímto výzkumem jsme věděli, že degradace lesů je problém, ale nemohli jsme určit, kde nebo jak moc,” řekl další z hlavních autorů studie Wayne Walker.
