Realitní makléři z Los Angeles mají pro lákání potenciálních kupců chytlavý slogan: „V kopcích na vás zločin nedosáhne.“ Snaží se tak udat honosné vily na svazích trčících okolo města. Jejich budoucí majitelé se mohou těšit na vyhlídku u ranní kávy na smogem pokryté centrum, které je proslulé vysokou kriminalitou. Co jim makléři raději tají, je vysoké riziko, že o svou nemovitost přijdou kvůli lesním požárům.
Události uplynulých dní jsou toho perfektním důkazem. Dvanáct tisíc domů lehlo popelem, pětadvacet lidí zemřelo, půjde s přehledem o největší škody způsobené požáry v historii Spojených států. Pláčou i hollywoodské hvězdy, které zde měly svá honosná sídla. Plameny si nevybírají, a o majetek tak přišli třeba Mel Gibson, Anthony Hopkins či Paris Hiltonová. V Palisades Bowl však lehl popelem také celý pozemek, na kterém se nacházelo na 200 karavanů, v nichž žijí nízkopříjmové rodiny, podobně jsou na tom lidé z Altadeny.
ANALÝZA: Soláry hasiče nenahradí. Poučení z kalifornského vývoje |
Úřady se nemohou ohánět výroky, že jde o neočekávanou událost. Kalifornii trápí lesní požáry rok co rok, letos sice přišly v poněkud nestandardní dobu, to ovšem na situaci nic nemění. Už v roce 1995 spisovatel a „amatérský urbanista“ Mike Davis ve své eseji Případ hořícího Malibu varoval, že výstavba na vyprahlých svazích losangeleského předměstí je časovanou bombou, píše list The Guardian. Kalifornské lesy podle něj jsou na požáry připraveny a vždy se z nich vzpamatují, nekontrolovaná výstavba však přirozený cyklus rozbíjí.
Divoká Santa Ana
Argumentuje větrem zvaným Santa Ana. Jde o meteorologický jev, který vysušuje kopce tak, že snadno vzplanou. Vzniká, když se v Nevadě a Utahu, státech ležících na východ od Kalifornie, nahromadí studený vzduch. Jak postupuje na západ a dolů podél kalifornských hor, ohřívá se a vysychá. Dokáže vytvořit příznivé podmínky pro vznik lesních požárů. Vysušuje totiž vegetaci, když fouká nad krajinou, a rozdmýchává plameny, jakmile vzplanou.
Santa Ana. Požáry v Kalifornii rozdmýchává vítr, který vysušuje kopce na troud |
Vane v období od září do května a fenomén obvykle trvá několik dní v kuse. Když se nad pouštěmi na východě Kalifornie vytvoří systém vysokého tlaku, sune vzduch k pobřeží Tichého oceánu. Při pohybu podél pohoří Santa Ana a Sierra Nevada a skrz údolí se vítr stlačuje, roste jeho teplota a klesá relativní vlhkost.
Devastating fires near population centers in Southern California tonight being fanned by an intense Santa Ana wind event. Complex interactions between northeast winds and the topography of the region are conspiring to produce these dangerous conditions. https://t.co/IBifd1z5sg
„Vichr je tak horký, že se člověku ježí vlasy, cukají mu nervy a svědí ho kůže,“ napsal kdysi o zvláštním jevu spisovatel Raymond Chandler. Davis míní, že pokud je jev pravidelný, dá se na něj jednoduše připravit pečlivým urbanistickým plánováním.
Jenže vedení města v posledních desítkách let na varování ze strany expertů nedbá. Základy pro letošní katastrofu byly položeny už na počátku minulého století – v roce 1900 v okrese Los Angeles žilo asi 170 tisíc lidí, o dvacet let později to bylo přes dva miliony. Zástavba se rozrůstala a pomalu začala ukrajovat z místních kopců. Už tehdy úřady dostaly varování, že si zadělávají na problémy.
ANALÝZA: Sucho, ale i déšť. Proč v Kalifornii letos tak moc hoří |
V roce 1930 Frederick Law Olmsted Jr., duchovní otec systému kalifornských státních parků, navrhoval vyčlenit čtyři tisíce hektarů kopců okolo Malibu a udělat z nich veřejné parky. Místo toho oblast zaplavili „bohatí pyromani,“ jak Davis označuje developery a majitele tamních vil.
„Eisenhowerova administrativa pak vytvořila precedent pro výstavbu v pásech, kde se vyskytují požáry,“ popisuje. V padesátých letech Malibu sežehly první, následovaly daňové úlevy a bezúročné půjčky pro rezidenty. V sedmdesátých letech se situace opakovala, domy byly větší, často postavené ze dřeva. Živly tak v následujících letech dostaly perfektní potravu.
Los Angeles zrůžovělo. Směs pomáhá hasit, vše ale obarví a je toxická |
Ochránci životního prostředí přitom argumentují, že příroda by se s požáry dokázala sama vypořádat, pokud by vyprahlé svahy zůstaly nezastavěné. Extenzivní výstavba periodicky ničená požáry místo toho zadělává na přidružené problémy, jakými jsou eroze svrchních vrstev půdy a s ní spojené kolapsy svahů. Nejničivější je v tomto ohledu kombinace požárů a následných prudkých dešťů, připomíná list Los Angeles Times.
Pojišťovny jako naděje na změnu?
Los Angeles tak bude už za pár dní, až se hasičům definitivně podaří zkrotit plameny, opět stát na rozcestí. Ze začarovaného kruhu se může dostat a jak to tak vypadá, mohou mu s tím pomoct pojišťovny. Ty budou muset v následujících měsících vyplatit stamiliony dolarů a jejich zástupci se už nechali slyšet, že pojištění nových staveb bude takřka nemožné.
OBRAZEM: Procházka spáleništěm. Ulice Los Angeles připomínají scény z války |
Jednoduchá řešení, jakými jsou výstavby protipožárních zdí, budoucností nejsou. Mnohem logičtější je zhušťování zástavby, lépe řečeno výstavba větších bytových domů blíže centru místo malých rodinných staveb na relativně velkých pozemcích. Matematika je v tomto jednoduchá, na osmdesát procent pozemků v okolí Los Angeles je aktuálně určeno výhradně pro jednogenerační domy. Logickým důsledkem je stále masivnější rozšiřování do oblastí ohrožených požáry.
První vyjádření starostky Karen Bassové však velkou naději nevzbuzuje, vedena politickou panikou lidem slíbila rychlou výstavbu nového a dostupného bydlení. Šéf Federální agentury pro řízení záchranných prací Craig Fugate její postup kritizuje. „Dům, který postavíme a hned ho zničí oheň, přece nemůžeme nazvat dostupným a udržitelným bydlením. Potřebujeme jediné – zhustit zástavbu okolo centra města, ne budovat další bungalovy ve stále větším radiusu,“ popisuje. „Je až paradoxní, že nejvíce nám s tím může pomoct tlak ze strany pojišťoven,“ dodává.
