Bratislavský vojenský obvodní soud 3. října konstatoval, že trestní stíhání Lorence na Slovensku se musí zastavit, protože je nepřípustné. Na Slovensku je totiž vykonavatelné rozhodnutí Vyššího vojenského soudu v Táboře, který v květnu 1993 odsoudil Lorence ke čtyřem letům vězení.
Čtyřletý trest táborského tribunálu však už může být v Česku promlčený, protože promlčecí lhůta trestů do pěti let je pět let. Což znamená, že Lorencův čtyřletý trest mohl být už v květnu 1998 promlčený. Zákon však umožňuje přerušení promlčecí doby.
Slovenské agentuře SITA předseda Vyššího vojenského soudu Ondřej Samaš řekl, že vojenské soudy zatím nezkoumali, jestli je Lorencův trest vyměřený v Táboře promlčený. "Touto otázkou se bude po přijetí spisu zabývat Vojenský obvodní soud v Bratislavě," řekl Samaš.
Generální prokuratura nebo ministr spravedlnosti mohou podat stížnost k Nejvyššímu soudu.
Vojenský prokurátor Dušan Kováčik, který se odvolal proti rozhodnutí soudu v Bratislavě, prohlásil, že tuto možnost zvažuje a chce připravit podklady pro generální prokuraturu.
Lorenc bude rozhodnutí trenčínského soudu komentovat až po té, co se s verdiktem seznámí. Kvůli pracovnímu zaneprázdnění je nyní mimo Bratislavu a soustřeďuje se na dokončování knihy vzpomínek.
Za co byl Lorenc v Táboře odsouzen
Lorenc byl v Táboře souzen spolu s bývalým náčelníkem československé kontrarozvědky Karlem Vykypělem a československým ministrem vnitra Františkem Kinclem.
Obžaloba se týkala převážně nezákonného zadržování disidentů před chystanými
akcemi opozice. Zatímco Vykypěl a Kincl si uložené tresty odpykali, Lorenc využil rozdělení federace a v souladu s mezinárodním právem jako slovenský občan k výkonu trestu do české věznice nenastoupil. Na Slovensku pak letos 28. června začalo jeho stíhání od počátku.
Lorenc dokončuje knihu vzpomínek
Generál Lorenc - Dešifrovaný svět, tak se jmenuje kniha o posledním šéfovi komunistické Státní bezpečnosti. Jedním z autorů je i sám Alojz Lorenc.
V knížce se Lorenc mimo jiné svěřuje se svými zkušenostmi se zpravodajskou prací z dob studené války a popisuje tehdejší špionážní aféry, jako zatčení bývalého náměstka ministra kultury České socialistické republiky Josefa Grohmana v roce 1976 a jeho obvinění ze spolupráce se západoněmeckou tajnou službou BND.
Generál v knize také vysvětluje případ dlouholetého československého špióna Karla Koechera, popisuje své návštěvy v Moskvě a přiznává odposlouchávání konzulátu USA v Bratislavě.
