Pětidenní biskupský sněm, který rozhoduje o vysvěcení, zahájil v neděli slavnostní bohoslužbou v Uspenském chrámu v Kremlu patriarcha moskevský a celé Rusi Alexij II. za účasti asi 150 nejvyšších představitelů pravoslavné církve.
Sněm se koná v nově postaveném velkochrámu Krista Spasitele nedaleko Kremlu na břehu řeky Moskvy, který bolševici na Stalinův příkaz zbořili a který byl v uplynulém desetiletí za sbírky věřících znovu vybudován.
|
Mikuláš II. byl prohlášen za svatého |
| Poslední ruský car Mikuláše II., jeho žena Alexandru, jejich syn a čtyři dcery byli zastřeleni bolševiky 17. července 1918. Mnoho pravoslavných věřících považuje cara za svatou osobu, která reprezentuje všechny oběti komunismu. |
| Byl to ale právě on, kdo dal v lednu 1905 střílet do dělnického prosebního procesí, jehož účastníci se u cara chtěli dovolat pomoci ve své bídě. Událost, při níž vojsko zastřelilo nejméně 130 lidí, vešla do dějin jako "krvavá neděle" a měla bezprostřední vliv na radikalizaci dělnictva. |
| Církev několik let pochybovala o duševním stavu Mikuláše II. a při pohřbívání pozůstatků carské rodiny v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradu v roce 1998 odmítl moskevský patriarcha Alexij II. provést obřad svatořečení. Toto rozhodnutí podle mnohých odráželo hluboké pochybnosti uvnitř církve o carově stavu. |
| Církev však také do poslední chvíle dávala najevo své pochybnosti o identitě tělesných ostatků carské rodiny. Nyní se zdá, že význam Mikuláše II. jako náboženského symbolu opět roste. Věřící dokonce tvrdí, že moskevská ikona zobrazující cara údajně ronila zázračné slzy. |
Synod bude jednat i o dalších vysvěceních
Záležitost Mikuláše II. je však jen jedním z tisícovky návrhů na kanonizaci (vysvěcení) církevních obětí z dob komunistického režimu. "Naše církev prožila v 20. století mnoho zkoušek a utrpení," prohlásil mimo jiné při zahájení sněmu patriarcha Alexij.
Nynější poměrně volná činnost církve vrcholící výběrem nových svatých dělá podle jeho slov z jubilejního sněmu přelomovou událost.
"Věříme, že zejména díky modlitbám těchto nových mučedníků nastává v současnosti duchovní vzkříšení Ruska," zdůraznil patriarcha.
Za jeho vládu posledního cara nesvětíme, řekl patriarcha
Možnost kanonizace cara Mikuláše na sněmu oznámil Alexij již před několika dny. "Pokud se tak ale stane, bude to za krutou a mučednickou Mikulášovu smrt, nikoli za jeho vládu nebo za jeho způsob života," zdůraznil patriarcha.
Kanonizace také podle epatrirchy v žádném případě neznamená posvěcení monarchie jako formy vlády.
Synodní komise, která o svatořečeních rozhoduje, si jako přísné pravidlo stanovila zásadu, že kanonizační proces nesmí být v ani nejmenším ovlivněn politikou.
Pozorovatelé upozorňují, že pravoslavná církev na jedné straně dostává tisíce žádostí věřících o carovo svatořečení, na druhé straně musí brát v potaz silný odpor druhé části
obyvatelstva i názor politické sféry, jíž jsou ortodoxní církve tradičně podřízeny.
Od roku 1989 do dneška svatořečila ruská pravoslavná církev 27 osob.
 Pětidenní synod -biskupský sněm, který rozhoduje o vysvěcení- zahájil v neděli slavnostní bohoslužbou v Uspenském chrámu v Kremlu patriarcha moskevský a celé Rusi Alexij II. za účasti asi 150 nejvyšších představitelů pravoslavné církve (14. srpna 2000). |
