Průměrný věk, ve kterém se americké ženy stávají poprvé matkami je 26,4 let, což je činí nejmladšími prvorodičkami mezi osmadvaceti státy, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Podle výzkumné společnosti Pew Research Center se k nim nejvíce přiblížily Lotyšky. Na druhém konci spektra jsou potom ženy v Řecku, Lucembursku, Švýcarku, Japonsku, Španělsku či Itálii, které poprvé rodí až po třicítce.
Jak si vedou Češky v porodnosti
V Česku je průměrný věk, ve kterém se ženy rozhodnou založit rodinu 28,2 let, tedy podobně jako v Kanadě, Francii nebo Maďarsku.
Američanky se nejen stávají matkami dříve, ale také zakončují své plodné roky s největším počtem dětí. Na každou z nich připadá v průměru 2,2 dětí. Na prvním místě je předběhl pouze Island, který má na Spojené státy náskok jednu desetinu.
V dalších 17 zemích včetně Česka však porodnost dlouhodobě klesá. A to průměrně pod dvě děti na jednu ženu. Nejhorší porodnost zaznamenalo Německo, Japonsko a překvapivě také Španělsko či Itálie, s průměrem 1,5.
Česko má nejméně bezdětných žen
Z průzkumu vyplývá, že počet žen, které během svých plodných let nikdy neměly děti, dosahuje ve Spojených státech 14 procent. To je podobné jako v Norsku, Slovinsku, Švédsku nebo Francii. Naproti tomu téměř jedna čtvrtina žen v Německu skončí bezdětných. Česká republika se potom umístila na vrcholu průzkumu s nejmenším počtem bezdětných žen – jen devět procent.
V červenci vyšel také průzkum společnosti Eurostat, který se zabýval počtem obyvatel v Evropské unii (EU). Podle ní žilo v Unii k počátku letošního roku přibližně 512,6 milionu lidí. To je o milion víc než loni. Počet lidí, kteří v EU loni zemřeli (5,3 milionu), přitom převyšuje počet narozených dětí (5,1 milionu). Nárůst populace o 2,1 promile tak podle Eurostatu způsobila migrace. V Česku se počet obyvatel loni zvýšil z 10,57 na 10,61 milionu lidí, uvádějí evropští statici.
