Nedávný průzkum společnosti Pew Research Center odhalil, že v celosvětovém měřítku připadá na jednu ženu v průměru 2,4 dítěte. Ačkoli v některých zemích je toto číslo mnohem vyšší a například v Nigeru připadá na jednu ženu až sedm dětí, v polovině států tato hodnota klesla pod dva. Mezi ně patří kromě Velké Británie, Japonska nebo Německa také Česko.
Antikoncepce je zbraň Západu, tvrdí imámové. Afriku trápí vysoká porodnost |
Demografové tyto poklesy často označují za alarmující jev, který může způsobit depopulační katastrofu. Podle Sarah Harperové, expertky na populační změny a profesorky na Oxfordské univerzitě, se však země s růstem svého obyvatelstva nemají zaobírat.
Harperová poukazuje na to, že umělá inteligence, migrace a zdravější stáří způsobily, že státy nadále nepotřebují rozšiřovat svou vlastní populaci. „Myšlenka, že potřebujete velké množství lidí, abyste ubránili svoji zemi a ekonomicky se rozvíjeli, je nyní zastaralá,“ popisuje pro list The Guardian.
Mít méně dětí je podle ní pozitivní také z ohledem na životní prostředí. Nedávný průzkum ukázal, že rozhodnutí mít o jedno dítě méně sníží uhlíkovou stopu rodiče o 58 tun oxidu uhličitého ročně. „Pokles celkové míry plodnosti je dobrý. Před 25 lety jsme se báli, že světová populace přesáhne 24 miliard. Nyní by měl počet lidí do konce století dosáhnout 10 až 12 miliard,“ popisuje Harperová.
Jak si vedou Češky v porodnosti
Pokles v celkové míře plodnosti podle Harperové souvisí s rozvojem národní ekonomiky, zlepšení zdravotnictví či s menší úmrtností novorozenců. „Je to přirozený proces, na kterém se podílí změny v plánování rodiny nebo lepší vzdělávání žen. Dívky zůstávají ve škole déle a poté nastupují do práce. Ženy si dítě pořizují později nebo vůbec,“ popisuje Harperová.
Vysoce vzdělání lidé převáží větší populaci
Podle ní jsou obavy některých zemí, že budou kvůli poklesu plodnosti zaostávat za ostatními, zcela bezpředmětné. „Menší počet vysoce vzdělaných lidí převáží nárůst populace, protože automatizace převezme řadu úkolů. Harperová poukazuje na to, že umělá inteligence a robotika způsobila, že je méně pracovních míst v průmyslu. Podle ní je tedy zapotřebí směřovat mladé ke vzdělání nikoli k posílení plodnosti.
Itálie řeší nízkou porodnost. Za třetí dítě dostane rodina zemědělskou půdu |
Některé země se obávají poklesu celkové úrovně plodnosti také kvůli snižujícím se stavům armády, což pro mnohé značí větší zranitelnost. Například Japonsko na podzim zvýšilo maximální věk na vstup do armády z 26 na 32 let. „Pro armádu ale nepotřebujete velké množství lidí. Moderní válka už není o počtu bojovníků,“ popisuje Harperová.
„Pokud se rodiny, společnosti nebo země musejí vypořádat s velkým počtem potřebných, zbaví se zdrojů, které by mohly být vynaloženy na zdravotnictví, vzdělávání nebo ekonomiku,“ popisuje Harperová.
Podle ní může Evropě a Americe pomoci s nastartováním ekonomiky i stárnoucí populací také migrace. „Německé ženy mají v průměru 1,4 dítěte. Jsem přesvědčená, že jedním z důvodů, proč Angela Merkelová přijala milion uprchlíků, je zoufalá potřeba nárůstu pracující populace,“ říká Harperová. „I když to může rozzuřit pravicové populisty, migrace je skvělý vyrovnávací prostředek,“ uzavírá.
