Zájem o popravčí čety přišel v době, kdy se státy snaží najít náhradu za smrtící injekce poté, co farmaceutické firmy zakázaly používání svých prostředků k těmto účelům.
Někteří, včetně několika soudců amerického Nejvyššího soudu, považují popravčí čety za méně kruté než smrtící injekce. A to i navzdory krvavému představení, se kterým je poprava kulkami spojena.
Posledním zastřeleným byl Ronnie Lee Gardner, kterého četa zastřelila 18. června 2010 ve státní věznici v Utahu za to, že zabil advokáta při pokusu o útěk ze soudní budovy.
Jižní Karolína zavádí popravy zastřelením, nemá dost smrtících injekcí |
Gardner seděl na židli, kolem sebe měl pytle s pískem a u srdce připevněný terč. Pět zaměstnanců, které věznice vybrala řad dobrovolníků, střílelo ze vzdálenosti asi 7,5 metru z pušek ráže 30 mm. Gardner byl o dvě minuty později prohlášen za mrtvého.
Jednu z pušek nabili četaři slepým nábojem, aniž by kdokoli věděl, kterou. To se částečně udělalo proto, aby ti, které by později mohlo trápit svědomí, se mohli utěšovat, že možná smrtelnou kulku nevystřelili.
Podle washingtonského Informačního centra pro trest smrti je Utah jediným státem, který za posledních 50 let použil popravčí čety.
Léky mají životy zachraňovat, ne brát
Podle návrhu zákona státu Idaha by se popravčí čety používaly pouze v případě, že by se nedalo sehnat substance potřebné pro smrtící injekce.
Poprava zastřelenímO vykonání rozsudku se stará pětičlenná popravčí četa. Každý její člen dostane nábojnici, jedna z nich bývá obvykle slepá. To proto, aby se střelci mohli uklidňovat myšlenkou, že právě jejich výstřel odsouzeného člověka nezabil. Trestanec bývá připoutaný k židli, na hlavě má kuklu a v oblasti srdce mu dozorci připevní terč. Popravčí četa střílí ze vzdálenosti šesti metrů. |
Když se totiž v roce 2000 stala smrtící injekce hlavní metodou popravy, farmaceutické společnosti začaly zakazovat používání svých prostředků s tím, že jsou určeny k záchraně životů, nikoli k jejich odebírání.
Pro státy tak bylo obtížné získat koktejl jedů, na které se dlouhodobě spoléhaly, jako je thiopental sodný, bromid pankuronový a chlorid draselný.
Některé státy přešly na dostupnější substance, jako je pentobarbital nebo midazolam, které nicméně podle kritiků mohou způsobovat nesnesitelnou bolest.
Humánní metoda nebo krutý experiment?
Soudkyně Nejvyššího soudu Sonia Sotomayorová patří k těm, kteří tvrdí, že poprava zastřelením je pravděpodobně humánnější než smrtící injekce.Tato myšlenka vychází z očekávání, že kulky zasáhnou srdce a způsobí okamžitou smrt.
„Kromě toho, že smrt zastřelením je téměř okamžitá, může být také relativně bezbolestná,“ tvrdila Sotomayorová v textu z roku 2017. Její komentář se týkal případu alabamského vězně, který žádal o popravu zastřelením. Většina Nejvyššího soudu se jeho odvoláním odmítla zabývat.
Vraťme popravčí čety, ozývá se z USA. Kulky jsou rychlé a levné |
Sotomayorová souhlasí s názorem, že smrtící léky mohou způsobit intenzivní bolest tím, že vězně paralyzují, dokud ještě vše vnímají.„Jaká krutá ironie, že metoda, která se zdá být nejhumánnější, se může ukázat jako náš dosud nejkrutější experiment,“ napsala.
S tvrzením Sotomayorové nesouhlasí však celá řada expertů. Ve federálním případu z roku 2019 předložili žalobci výpovědi anesteziologa Josepha Antogniniho, který uvedl, že bezbolestná smrt zastřelením není zaručena.
Byl bych pro trest smrti za nejtěžší zločiny, připustil překvapivě Morawiecki |
„Vězni mohou zůstat při vědomí až 10 sekund po výstřelu v závislosti na tom, kam kulky dopadnou,“ řekl Antognini, a tyto sekundy mohou být silně bolestivé, zejména v souvislosti s roztříštěním kostí a poškozením míchy.
Jiní upozorňují, že usmrcení zastřelením je ve srovnání se smrtící injekcí viditelně násilné a krvavé, což může traumatizovat příbuzné obětí a další svědky, jakož i katy a zaměstnance, kteří po něm uklízejí.
Odborníci argumentují i spolehlivostí
Profesor politologie a práva na Amherst College Austin Sarat studoval 8 776 poprav v USA v letech 1890-2010 a zjistil, že 276 z nich bylo zpackaných, což představuje 3,15 procenta.
Mezi nepovedené popravy se 7,12 procenta týkalo smrtících injekcí. V jednom nechvalně známém případě z roku 2014 v Oklahomě se Clayton Locket po podání midazolamu svíjel a zatínal zuby. Problematických bylo také 3,12 procenta poprav oběšením a 1,92 procenta poprav elektrickým proudem.
Naproti tomu ani jedna z 34 poprav zastřelením nebyla shledána jako nepovedená, uvádí Sarat, který nicméně patří k zastáncům zrušení trestu smrti.
Křeslo, ke kterému je odsouzený připoután během popravy zastřelením. (21. ledna 1996)
Informační centrum o trestu smrti však hovoří přinejmenším o jedné popravě zastřelením, která se údajně nepovedla: v roce 1879 na území Utahu střelci netrefili srdce Wallace Wilkersona a jeho smrt trvala 27 minut.
Zastřelení popravčími četami je spíše spojováno s armádou, včetně poprav dezertérů z občanské války.
Od koloniálních dob, kdy severoamerické státy byly součástí Velké Británie, až do roku 2002 bylo popraveno více než 15 tisíc lidí. Pouze 143 z nich bylo popraveno zastřelením. Nejvíce – 9 322 – bylo oběšeno a 4 426 bylo popraveno elektrickým proudem.
Vězni budou mít možnost alternativy
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí vyžaduje, aby odsouzení, kteří nesouhlasí se stávajícím způsobem popravy, dostali jinou alternativu. Musejí prokázat, že tato alternativa je „výrazně“ méně bolestivá a že existují prostředky pro její praktickou realizaci.
Pokazil jsem to, řekl muž, který vraždil v roce 1990. Dostal smrtící injekci |
V roce 2019 Nejvyšší soud v případu Bucklew vs. Precythe rozhodl, že určitá bolest automaticky neznamená, že metoda popravy představuje „krutý a neobvyklý“ trest, který je zakázán osmým dodatkem americké ústavy.
Ta „nezaručuje vězni bezbolestnou smrt – něco, co samozřejmě není zaručeno mnoha lidem“, napsal soudce Neil Gorsuch.
Mezi klíčové faktory při rozhodování o tom, zda je metoda „krutá a neobvyklá“, patří to, zda způsobuje další bolest „nad rámec toho, co je nutné k vykonání trestu smrti“, dodal Gorsuch.
Stát Idaho (11. října 2010)
12. března 2017 |
